Článek
Trump se pořád točí jako na kolotoči a šíří i po roce stejnou nepravdu. Na otázku, čím přesně brání Zelenskyj mírové dohodě, však Trump nedokáže odpovědět. Tlačí na Ukrajinu, aby se vzdala Donbasu, který ale nedokázal Kreml dobýt. Ukrajina, stejně jako její evropští spojenci, odmítá ústupky. Po Rusku Trump žádné ústupky nežádá, protože je prý ústupek už jen to, že přestane na Ukrajinu útočit. Nezapomněl náhodou, kdo agresi vyvolal? Zřejmě ano a pořád naivně věří nebo vědomě lže, že Putin touží po míru. Většina světa považuje postoj Moskvy za výmluvy a za zdržování vyjednávání.
Trumpovy výroky zaznívají v době, kdy se karta obrací a nyní žádají USA o pomoc Ukrajinu proti iránským dronům. Zelenskyj ve středu uvedl, že Spojené státy a další partneři chtějí poskytnout pomoc při sestřelování iránských dronů. Kyjev už kvůli tomu vyjednává na Blízkém východě z důvodu nasazení svých protidronových specialistů. Zelenskyj už dříve navrhl dodání zemím Blízkého východu ukrajinských systémů na obranu proti íránským bezpilotním prostředkům. Výměnou za to chce střely do systému Patriot, kterých má Ukrajina nedostatek. „Pověřil jsem ukrajinského ministra zahraničí, aby společně s tajnými službami, ministrem obrany, naším vojenským velením a tajemníkem NSDC (Rada národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny) předložil možnosti pomoci příslušným zemím a poskytl pomoc způsobem, který neoslabí naši vlastní obranu zde na Ukrajině,“ oznámil prezident.
Je bezesporu, že ukrajinská armáda má potřebné schopnosti a zkušenosti vzhledem k jejich obranné válce s Ruskem. „Jsme připraveni pomoci chránit životy, bránit civilisty a podporovat skutečné úsilí o stabilizaci situace, zejména o obnovení bezpečné navigace v regionu,“ doplnil prezident. Rovněž informoval, že o situaci již jednal se Spojenými arabskými emiráty, Katarem, Jordánskem nebo Bahrajnem. Mají proběhnout další rozhovory s Kuvajtem a dalšími zeměmi regionu, které čelí útokům iránských drony stejnými jako Šáhidy, které útočí na ukrajinská města a vesnice během této války.
Nyní Trump zjišťuje, že potřebuje i Evropu. Ignoroval před útokem na Irán rady specialistů požádat o pomoc evropské partnery. Trump celý rok urážel, vyhrožoval a pohrdal tradičními spojenci a nyní zjišťuje, že by je ve válce s Iránem potřeboval, tedy přinejmenším ty, kteří mají vojenské základny. Loajalita není samozřejmost, jak se Trump domníval a vše se mu nyní vrací zpět. Britský premiér odmítl povolit vzlétat z britských leteckých základen americkým bombardérům a podobné odmítavé postoje zaujímají i další evropští spojenci. Bílý dům reaguje předvídatelně a hrozí obchodními sankcemi a ostrými výpady proti „nevděčným“ spojencům. Trump nečekal neposlušnost Evropy. „Předpokládám, že prezident Trump se ani nesnažil získat podporu NATO pro válku s Íránem – možná si myslel, že to nestojí za to,“ poznamenala podle zdrojů z britského parlamentu Emily Thornberry, předsedkyně zahraničního výboru. „Teď se asi učí lekci o hodnotě širokého základu spojenců.“
Zatím zpřístupnilo leteckou základnu Ramstein Německo a německý kancléř dostal od Trumpa pochvalu. Evropské země zvažují posílení vojenské přítomnosti na Blízkém východě – oficiálně na ochranu vlastních zájmů. Ale každé vojenské nasazení u eskalujícího konfliktu znamená nebezpečí zatažení do bojů. Evropa by měla vyjádřit svůj postoj vůči konfliktu na Blízkém východě, pokud chce zachovat mezinárodní právo. Pokud nemůže vyjádřit námitky vůči americké válce s Iránem, ztratí důvěryhodnost.
Válka zdaleka nekončí a Trump už pokukuje po Kubě. Kubánský režim chce podle něj jednat s USA a rozhovory by měl vést Marco Rubio známý ostrými postoji proti kubánské komunistické vládě. Havana ochotu jednat nepopírá, ale požaduje rozhovory jako mezi rovnými partnery a respekt vůči suverenitě Kuby.
Proměna Trumpa v agresora bez zdravého rozumu vyvolává obavy. Nedodržuje mezinárodní práva a k útokům ani nehledá důvody.
