Článek
Jeho chování obsahuje vulgarismy, nesouvislé věty a neustálé hrozby, které vysílá do světa všemi směry. Snaha o jeho sesazení z „trůnu“ zůstává v pozici debat už několik měsíců a ani po Trumpových útocích na papeže, po hrozbách o zničení iránské civilizace nedochází k žádnému relevantnímu rozhodnutí.
Kromě názorů psychologů zaznívá kritika a velké pochybnosti o duševním zdraví Trumpa od generálů ve výslužbě, diplomatů, zahraničních úředníků i demokratů. Ti Trumpovu duševní způsobilost zpochybňují už delší dobu a nyní se sjednotili ve výzvách k aktivaci 25. dodatku Ústavy Spojených států amerických, který by jej kvůli nezpůsobilosti zbavil úřadu. Tyto názory však zaznívají už delší dobu a Trump mezitím pokračuje ve svých šílených rozhodnutích. Včera podle agentury Reuters prohlásil, že Spojené státy možná budou muset znovu zaútočit na Írán a poznamenal také, že Teherán prosí o uzavření dohody s Washingtonem. Stejná jeho prohlášení v minulosti se potvrdila jako nepravdivá. Viceprezident J. D. Vance současně na briefingu v Bílém domě uvedl, že rozhovory s Íránem přinesly značný pokrok, obnovení bojů ale také nevyloučil. O pokroku se však hovoří při všech amerických rozhovorech, i když žádný pozitivní výsledek není. Je téměř nemožné se dozvědět, jak tedy skutečně situace s Iránem vypadá. „Možná budeme muset dát Íránu další ránu, nejsem si jistý,“ řekl Trump. Uvedl také, že ač mu všichni říkají, že válka proti Íránu je nepopulární, on sám si myslí, že je naopak velice populární.
Nedávný průzkum agentury Reuters/Ipsos z února ukázal, že většina Američanů vnímá Trumpovo chování s věkem stále nevyzpytatelnější. Ovšem prezidentovi zastánci tato tvrzení odmítají a jeho jednání označují za promyšlenou strategii. Myslím, že to je dost naivní představa. I do konfliktu s Iránem šel Trump bez jakékoliv strategie a nemá ani žádnou strategii pro jeho ukončení. Vzhledem k tomu, že Teherán i Washington zveřejňují velmi rozdílná vyjádření, nevypadá to, že by mírové urovnání konfliktu bylo někde v dohledu.
Nyní si Trump hraje s myšlenkou útoku na komunistický „Ostrov svobody“. Trumpova administrativa je k vojenské akci stále přístupnější vzhledem k tomu, že americká nátlaková kampaň zatím kubánské vůdce k souhlasu s významnými reformami nepřiměla. Zdroj portálu Politico uvedl: „Nálada se rozhodně změnila. Původní myšlenka ohledně Kuby byla, že její vedení je slabé a že kombinace zesílených sankcí, vlastně ropné blokády, a jasných vojenských vítězství USA ve Venezuele a Íránu Kubánce vyděsí a donutí je k uzavření dohody. Jenže akce v Íránu se vymkla a Kubánci se ukazují jako mnohem tvrdší oříšek, než se původně myslelo“. Trump v Iránu nevyhrává, a tak se paradoxně pustí do další země? Zdá se, že hra na válku jej baví a nechce se toho vzdát a jemu jedno, že umírají lidé. A ještě je podporován lidmi ze svého nejbližšího okolí, kterým evidentně nevadí, že porušují mezinárodní právo a nerespektují svrchovanost zemí.
Konflikt v Iránu měl podle Trumpa skončit během pár dní a zřejmě to, že vítězství není rozhodně na dosah, jej paradoxně žene do dalšího konfliktu bez nějakého závažného důvodu. Po vzoru Putina vede speciální vojenské operace, které zasahují velkou část světa.
