Článek
Kvůli útoku na Irán rozložil půl světa, zasáhl do světové i americké ekonomiky a jeho opakované tvrzení, že jednání probíhají úspěšně, se nezakládají na pravdě. Tu si pořád zásadně upravuje, aby vypadal sám líp. Nyní prohlásil, že Spojené státy už zničily velkou část íránských vojenských kapacit, stále ale musí zasáhnout jeden či dva zbývající cíle, včetně předpokládaného jaderného zařízení známého jako Pickaxe Mountain (persky Kúh-e Kolang Gáz Lá). Zároveň uvedl, že jednání s Íránem o ukončení války pokračují, podle něj ale Teheránu nelze příliš důvěřovat. „Zničili jsme jejich jaderný program. Stále se musíme postarat o jedno či dvě místa, ale to můžeme udělat za deset minut,“ řekl Trump novinářům ve svém floridském sídle. Jeho deset minut ale znamená několik měsíců, jak nás už přesvědčil několikrát. Spojené státy s případnými dalšími údery nespěchají, protože podle něj už výrazně oslabily íránskou armádu i jaderný program. Marco Rubio v sobotu uvedl, že Trump zatím nerozhodl o případných dalších úderech na Írán. Washington je podle něj otevřený diplomatickému řešení konfliktu.
Íránský nejvyšší duchovní vůdce v sobotu varoval Spojené státy a Izrael před novými útoky. Reagoval tak na hrozby obnovení úderů po listopadových volbách do amerického Kongresu. Trump už dříve uvedl, že zvažuje, zda vojenskou operaci dokončit a Írán definitivně porazit. O škodách způsobených Iránem Americe se však nezmiňuje. Z analýzy, kterou v sobotu zveřejnila agentura AP, vyplývá, že íránské útoky na americké vojenské základny na Blízkém východě způsobily škody na vojenském vybavení v řádu miliard dolarů. Teherán se při nich nejprve zaměřoval na systémy včasného varování a poté na letadla a budovy a další údery směřovaly na sklady, ubytovny vojáků a další objekty. Od února do letošního srpna více než 115 útoků drony a raketami, ke kterým se Írán nebo jím podporované milice přihlásily, poškodilo nebo zničilo objekty na 26 amerických vojenských základnách a dalších místech s americkým vybavením. AP nezávisle ověřila škody na amerických cílech pomocí satelitních snímků. Spojené státy podle dvou regionálních představitelů přesunuly z oblasti Perského zálivu značnou část svého vybavení, včetně letadel, systémů protivzdušné obrany a komunikační techniky a to zásadně mění i americkou přítomnost v regionu. V souvislosti s poškozením základen je otázkou, zda USA dokáže bránit své pozice v regionu.
Analýza agentury AP zjistila, že od dubna do konce června íránské údery poškodily nebo zničily stovky budov a dalších objektů. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa i americká armáda zveřejňuje jen minimum informací o ztrátách na životech a vojenském vybavení a ztěžují také nezávislé ověřování škod, například odkládáním zveřejnění satelitních snímků. Analýza je tedy jeden z mála ucelených přehledů dopadů konfliktu. Velitelství amerických ozbrojených sil pro Blízký východ CENTCOM odmítlo upřesnit rozsah škod na vojenských základnách a vybavení a hájí se důvodem nutnosti zachovat operační bezpečnost. Pravda bude ale někde jinde. Většina Američanů odsoudila Trumpův útok na Irán a označuje jej za viníka drahých pohonných hmot a dalších souvisejících problémů s konfliktem v Iránu. Proto Trump a všichni kolem něj ohledně dopadů konfliktu na USA mlží. Mluvčí Pentagonu Sean Parnell uvedl, že americké jednotky i základny jsou dobře chráněné a americká armáda je silnější než kdykoli předtím. Vojáci působící pod velením CENTCOM mají podle něj k dispozici vše potřebné k tomu, aby pokračovali v úsilí zabránit Íránu získat jadernou zbraň.
Z Iránu přichází však varování určené USA. „Pokud nepřátelé znovu zahájí vojenské nebo teroristické útoky, budou to ozbrojené síly Islámské republiky a íránský lid, kdo určí okamžik a podmínky jejich ukončení,“ uvádí se v prohlášení připisovaném Chameneímu. Prohlášení zároveň nařizuje armádě, aby aktualizovala seznam vojenských cílů, aby americká a izraelská „hmotná a nehmotná“ aktiva byla v dosahu íránských sil.
Spojené státy na konci února rozpoutaly válku s Íránem společnými údery s Izraelem. O samostatném rozhodnutí Trumpa zaútočit se všichni spojenci dozvěděli až po rozpoutání konfliktu a překvapilo to i USA. Trump si myslel, že po pár dnech bude po všem a že si připíše na své konto úspěch. Zatím má za sebou spoustu rozpoutaných konfliktů, které se údajně snažil ukončit a spoustu dalších kontroverzních zatím jen slovních útoků na další státy jako Kanada, Grónsko a další. Diktátor má pocit, že vládne světu a dokonce to po svém zvolení i prohlásil, že nevládne jen Americe. Jeho dohoda s Putinem o prodeji nafty, která měla přinést lepší podmínky pro mírová jednání, rovněž nepřinesla nic. Žádný posun v rusko-ukrajinské válce k míru. A navíc prý nikdo ruskou naftu kupovat nechce. Další hloupé rozhodnutí Trumpa.
Trump o víkendu telefonicky hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem o tom, zda a kdy eskalovat bojové operace proti Íránu. Netanjahu naléhal na amerického prezidenta, aby zahájil údery proti Íránu bezprostředně po amerických volbách do Kongresu, zatímco Trump chce počkat na dokončení jednání. Telefonát se uskutečnil v době, kdy íránský bezpečnostní činitel Mohsen Rezáí oznámil, že obdržel dopis od amerického viceprezidenta J. D. Vance, který usiluje o obnovení pozastavených jednání. Na jedné straně pokračování útoků a na druhé straně mírová jednání? Pravá ruka neví, co dělá levá.
Trump v pondělí před kongresovými volbami v USA hovořil o tom, že dohoda s Teheránem by mohla být na dosah. Dnes v noci ale USA podnikly údery na íránský ostrov Kešm v Hormuzském průlivu. Trump střídavě vyhrožuje rozsáhlými útoky a zároveň usiluje o uzavření dohody s Íránem. Noční útok je dalším za série omezených úderů, které na cíle v Íránu americké síly v posledních týdnech tajně podnikly.
