Článek
Nyní po oznámení Schillerové, že příští rok bude stát hospodařit s druhým nejvyšším schodkem v historii Česka ve výši 389 miliard korun, teprve začínají návrh kritizovat vládní strany SPD a Motoristé. Proč nereagovali už dříve? Proč až na poslední chvíli? U Motoristů mi nyní toto gesto přijde trochu jako divadlo a reakce na velkou kritiku části společnosti na volební sliby Motoristů, že rozpočet ohlídají.
Petr Macinka se s premiérem Andrejem Babišem nad návrhem rozpočtu sejde ve čtvrtek a uvedl, že se změny mohou týkat například zdravotnictví, sociálních věcí, dotací nebo školství. „Budeme hledat cesty, jak některé výdaje nerealizovat,“ řekl v úterý novinářům. „Pokud se neshodneme na aspoň části našich návrhů, tak Motoristé budou mít opravdu velký problém rozpočet potvrdit,“ pohrozil Macinka. Nemyslím si, že mají Motoristé moc prostoru něčeho dosáhnout. Jedinou možnost vidím v odstoupení z vlády, ale nemyslím, že by svoje pozice získané náhodou opustili. Obzvlášť nyní, kdy jejich obliba klesá a je to pravděpodobně poslední možnost zúčastnit se vlády. V budoucnosti už mají jen malou pravděpodobnost.
Se svých návrhem na úspory přichází i Okamura, který se chce sejít s Babišem v pondělí a ušetřit by se mohlo například zastavením vyplácení veškerých dávek cizincům nebo omezením dotací pro nevládní organizace. No návrh rozhodně dobrý není, u nevládních organizací už velké škrty proběhly a další omezení by pro některé důležité mohlo být likvidační. Okamura tvrdí, že nebyli koaliční partneři ANO o výši schodku dopředu informováni. Vzhledem k opakovanému skloňování deficitu okolo 400 miliard během několika týdnů, které pravděpodobně většina z nás s děsem v očích zaregistrovala, to není pravda. „Chápu, že je třeba konsolidovat díry po podvodném Fialově rozpočtu. Chápu i to, že v rozpočtovém výhledu by se podle příslibu měly schodky snižovat. Nicméně vidíme prostor pro další úspory,“ uvedl. Laxní přístup k problémům se u vlády projevuje od jejího nástupu. Odkládají řešení problémů, a pak je řeší v časové tísni či za pochodu.
Na návrh rozpočtu reaguje kriticky i prezident Pavel: „Rozhodně budu využívat veškeré možnosti, abych upozornil na problémy, které v tom rozpočtu vidím. V tom se shodneme nejen s ministrem zahraničí, ale i s řadou odborníků, kteří ve stávajícím návrhu vidí skutečně závažné problémy,“ řekl v úterý. Podle něj by nadměrné zadlužování vedlo k neúměrnému zatěžování budoucích generací. Varoval i před scénářem, ke kterému došlo v Řecku, které se v důsledku vysokého státního dluhu dostalo mezi lety 2009 a 2018 do nucené správy. Prezident nemá na rozpočet samozřejmě žádný vliv, přesto je jeho varování a postoj důležitý.
Turkova velká gesta nevedoucí k činům jsou už na denním pořádku. Turek se po své červencové dopravní nehodě podle svých slov velkým gestem vzdal funkce vládního zmocněnce na ministerstvu životního prostředí. „Do doby, než policie rozhodne o viníkovi, nebudu vykonávat pozici vládního zmocněnce a zachovám se dle výsledku vyšetřování policie. Rozhodnutí budu plně respektovat a v případě, že budu označen za viníka nehody, na pozici zmocněnce rezignuji,“ uvedl Turek po politickém tlaku. Tohle měl provést premiér nikoliv Turek sám a dovést akci až do konce. Babiš však na svou zodpovědnost za vládní koalici naprosto rezignoval.
Takhle to vypadá opravdu jen jako velké gesto, protože Turek nadále využívá kancelář na ministerstvu, i přes to, že funkci nezastává. Pro své aktivity využívá prostory ministerstva životního prostředí i kancelář v dolní komoře parlamentu, kterou má jako poslanec přidělenou. „Z pozice jsem ovšem definitivně odvolán nebyl a mám dále funkce spadající pod ministerstvo životního prostředí, například jsem předseda Vládní rady pro výnosy povolenek nebo místopředseda Státního fondu životního prostředí České republiky a díky tomu občas navštěvuji logicky ministerstvo,“ sdělil Turek. „Kancelář na ministerstvu životního prostředí samozřejmě stále mám, opustil bych ji pouze v případě, že bych se nechal odvolávat z funkce definitivně a i z funkcí ostatních.“ Turek využívá benefitů, protože oficiálně z funkcí odvolán nebyl a stále se na nějakém rozhodování podílí nebo jej přinejmenším ovlivňuje. Zároveň tvrdí, že v případě vyšetřování policií by poslaneckou imunitu nevyužil a vydání k trestnímu stíhání by nebránil. I tohle však v kontextu vypadá jako další velké gesto.
Babišova velká gesta bez následných činů by sama o sobě vydala na samostatný článek. Má jich na svém seznamu za své současné vlády víc než dost a do tohoto seznamu lze zařadit i nesplnitelné volební sliby. Nyní v souvislosti se současnou dezinformační kampaní, která měla narušit naše vztahy s Polskem, kritizuje rozvědku, že nebyl včas informován.
Zatímco ostatní státy posilují instituce v boji proti dezinformacím, Babiš je naopak velkými gesty zrušil a pokračuje v tom dál. Místo, aby přiznal vlastní chybu, neustále prohlašuje, že žádnou strategickou komunikaci, kterou dávno zrušil, nepotřebuje a hledá v této situaci jiného viníka ostatně jako vždy. Navíc celou kauzu zlehčuje a celý případ označil za „pseudokauzu“ vyvolanou „antibabišovským novinářem“. Přesto paradoxně svolal mimořádné jednání Bezpečnostní rady státu a veřejně zkritizoval rozvědku i českého velvyslance. To je dost neobvyklá reakce na událost, kterou zlehčuje. Dalším paradoxem je, že Babiš předpokládá, že hrozby snad počkají, až se mezi sebou zpravodajci domluví, kdo má koho informovat či komu předat informace. Tím se právě zabývala Strategická komunikace státu, než byla zrušena.
