Článek
Místopředseda sněmovního branného výboru Pavel Růžička loni v srpnu kvůli projektům Karel a Volby 2025 podal trestní oznámení. Armáda podle něj sbírala informace na politiky. Tehdejší náčelník generálního štábu Karel Řehka popřel, že by armáda politické strany nebo občany sledovala. Informace od Růžičky tehdy Řehka označil za zavádějící a překrucované, pocházejí z dokumentů ke dvěma interním projektům a cvičením armády.
Vojenská policie shromáždila listinné a elektronické materiály, které se týkaly mimo jiné projektů Karel a Volby 2025. Zjistila, že úkoly vzešly od Haratka, který tak nerespektoval úlohu nižších stupňů velení a tyto činnosti byly navíc prováděny mimo plánovanou přípravu útvaru. Vojenská policie dospěla k závěru, že mohly být porušeny vojenské předpisy ve vztahu k zásadám velení a řízení, nikoho ale neobvinila a věc předala velení armády ke kázeňskému projednání. Ministr obrany Jaromír Zůna nyní nařídil personální krok vůči veliteli kybernetických sil Radku Haratkovi, jehož podřízení pracovali na dvou kontroverzních projektech. Armáda už nemá shromažďovat informace o uživatelích sociálních sítí. Překvapuje mě, že se něco takového vůbec dělo. I policie, pokud chce někoho sledovat, musí požádat soud o svolení. Problém ohledně shromažďování informací o politicích a dalších uživatelích sociálních sítí i možné ovlivňování politických debat příslušníky armády řešil loni sněmovní výbor pro obranu a debata byla velmi vyhrocená. Náčelník Generálního štábu Armády České republiky Karel Řehka dokonce označil místopředsedu výboru Pavla Růžičku za lháře. Důvodem bylo údajné sledování politiků a armádních profesionálů na sociálních sítích, které se nyní potvrdilo.
Nějak si nepamatuju, že by se tato informace dostala k veřejnosti a toto rozhodně nespadá pod tajné informace. Nyní jsem zjistila, že se touto kauzou zabýval Ekonomický deník. Docela by mě zajímaly důvody shromažďování informací armádou, policie by mě nepřekvapila, ta k tomu má obvykle nějaký důvod, ale armáda? K čemu měly být informace využity?
Vojenská policie zahájila 29. července 2025 úkony trestního řízení kvůli podezření ze tří přečinů. Šlo o zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku, porušení povinnosti vojáka podle § 392 odst. 2 a neoprávněné nakládání s osobními údaji podle § 180 odst. 1. Prověřovala dosud neznámého pachatele z řad příslušníků Armády České republiky. Prověřovaná činnost měla zahrnovat zpracovávání jmen a příjmení uživatelů sociálních sítí a sledování jejich postojů k aktivitám ministerstva obrany, jeho představitelům, funkcionářům armády a válce na Ukrajině a podezření se týkalo možného zadávání úkolů příslušníkům Skupiny kybernetických sil a informačních operací nad rámec zákonných úkolů ozbrojených sil. Podle vojenské policie nebyly naplněny všechny zákonné znaky skutkových podstat, zejména ve vztahu k jednání prověřovaných osob a způsobeným následkům. Policie přesto upozornila na možné porušení vojenských předpisů. Po konzultaci s dozorovým státním zastupitelstvím předala Vojenská policie 28. dubna 2026 věc velení armády ke kázeňskému projednání.
Odvolání generála Haratka považuje Růžička za první krok, nikoli za dostatečné vyvození odpovědnosti. „Odvolání generála Haratka je sice prvním krokem, ale jde pouze o čištění následků, nikoli o vyvození plné systémové odpovědnosti,“ uvedl. Podle Růžičkovy zpravodajské zprávy vojáci sledovali reprezentanty celého politického spektra, které mělo šanci se v nadcházejících volbách dostat do Poslanecké sněmovny: od Koalice Spolu, přes ANO, SPD až k Motoristům a Přísaze. „Vojáci měsíc vůbec netušili, pro koho a proč to dělají,“ řekl Růžička.
Náčelník generálního štábu Miroslav Hlaváč nyní neuposlechl výzvu ministra obrany Jaromíra Zůny, aby Haratka přeřadil. Velitel informačních a kybernetických sil Radek Haratek zůstává ve funkci. „Tito lidé chrání armádní sítě a zbraňové systémy, vyhodnocují hrozby a dávají velitelům přehled potřebný pro rozhodování,“ napsal Hlaváč na síti X. „Rusko už dnes vede s Evropou konflikt pod prahem otevřené války. Jeho hybridní působení v informačním prostředí a kybernetické útoky mohou ovlivnit nejen soudržnost mezi spojenci, ale i schopnost armády velet, rozhodovat a vést operace,“ uvedl také. Schopnosti specialistů podle něj nesmějí zůstat uvnitř jednoho velitelství, ale mají se promítnout do výcviku, plánování a operací celé armády. „Brigádní generál Haratek má plnou důvěru náčelníka Generálního štábu Armády České republiky generálporučíka Miroslava Hlaváče a plní úkoly vyplývající z jeho funkce. K dalším spekulacím či interním personálním otázkám se nebudeme vyjadřovat,“ sdělila ČTK mluvčí armády Gabriela Kugler.
Nevím, jestli má náčelník generálního štábu právo se vzepřít ministrovi obrany, který podle výkladu práva za armádu zodpovídá. Kompetence ministra musela řešit i bývalá ministryně obrany Černochová a ústavní právník doc. JUDr. Jan Kudrna uvedl v posudku ke sporu o kompetence, že armádě velí ministr obrany.
