Článek
Zákon upravuje pravidla pro výběr lidí do vedení státních firem a zajišťuje transparentnost jejich jmenování. Pokud by návrh předložila vláda, musela by jej nejdříve odeslat k diskuzi v tzv. připomínkovém řízení, kde se k nim musí vyjadřovat ministerstva a další instituce. Návrhy poslanců míří rovnou do sněmovny. Je evidentní, že tento velmi kontroverzní krok by vyvolal lavinu připomínek a kritiky, protože netransparentnost povede v případě zrušení opět k udělování politických trafik, a to je zřejmě záměr. Vysvětlení Renaty Vesecké za Motoristy, že jde o potlačení byrokracie, větší pružnost a efektivitu, moc nevěřím. Jmenování lidí do dozorčích rad a dalších funkcí ve firmách s majetkovým podílem státu se stane neprůhledným a nebude pod kontrolou. Je zajímavé, že tento zákon prosadila právě bývalá Babišova vláda od ledna 2020. Podle tohoto zákona je nutné zveřejňovat jména nominantů předem spolu se zápisem z jednání výboru pro personální nominace, kde se hodnotí schopnost kandidátů do dozorčích rad státních firem. Po zrušení nebude zajištěno obsazení kompetentními lidmi a na pozice se mohou naopak dostat lidé s vazbami na ministra bez ohledu na odbornost.
Nominační zákon dosud hlídal pravidla pro výběr kandidátů do orgánů státních podniků, národního podniku Budějovický Budvar, Správy železnic, společností s majetkovou účastí státu. Uchazeči museli procházet ministerským výběrovým řízením a hodnocením vládního výboru. Výbor je sice pouze poradní orgán, ale ministři museli opačné rozhodnutí odůvodnit, výbor navíc mohl odmítnout kandidáty při nesplnění podmínky trestní bezúhonnosti či absence potřebné bezpečnostní prověrky. Vládním poslancům vadí, že by se ministři měli opírat o názor apolitického výboru pro personální nominace. Dosud to ovšem nevadilo a zákon zajišťoval kvalitnější výběr kandidátů. Vláda má zřejmě v plánu rozdávat trafiky svým přátelům a známým, to je důvod zrušení zákona bez náhrady a okamžitě. Vazby kandidátů na politiky budou v tomto případě nedohledatelné a bez kontroly. Už tedy nebude hlavním kritériem odbornost a zkušenosti.
Vít Rakušan v této souvislosti podotknul, že Babišova vláda se prostě bojí veřejné kontroly. Po snaze o zrušení služebního zákona jde o další krok k rozkladu státu a snížení veřejné kontroly nad tím, kdo veřejné instituce řídí. Advokát Tomáš Nahodil upozorňuje, že se stává pravidlem předkládat návrhy zákonů přes poslance bez připomínkových řízení mezi resorty. „Stává se z toho pravidlo,“ uvedl advokát s tím, že podobně už kabinet přes své poslance poslal do sněmovny například návrh na přerozdělení úspor mezi zdravotními pojišťovnami nebo na zrušení služebního zákona. Dalším příkladem je nový stavební zákon. Podle Nahodila jde o obcházení pravidel legislativního procesu. Zdá se, jako by se koalice rozhodla vládnout spíše prostřednictvím návrhů zákonů svých poslanců a rezignovala na vládní předlohy. Bez odborných připomínek se bojím, jaký bude stavební zákon či co přinese zrušení služebního zákona. Zákony natolik důležité by měly procházet kolečkem připomínek resortů. Evidentně Babišova vláda ví vše nejlíp a stanoviska odborníků nepotřebuje.
Babišova slova o transparentním vládnutí se někam potají vytrácí, prostřednictvím svých poslanců navrhuje pravý opak. Pokud si vzpomínám, na transparentnosti své vlády založil celou svoji předvolební rétoriku, a ještě ji dal do souvislosti s vládnutím Fialovy vlády. I proto obchází platnou legislativu a řeší kontroverzní návrhy potichu, aby se vyhnul debatám a kritice veřejnosti.
