Článek
Za znásilnění v poslední době padají jen podmínky, velmi výjimečně, pokud se nenajde zřejmě dost polehčujících okolností, je trest nepodmíněný a většinou do tří let. Takže násilník po odsezení trestu může vesele znásilňovat dál. Trest je nízký, i když tady hrozí společnosti celkem předvídatelné nebezpečí.
Vypadá to, že na stejné úrovni a nebezpečím pro společnost s násilníkem je i člověk, který si po smrti své manželky převedl na účet své firmy z jejího účtu 300 tisíc a byl odsouzen na tři roky stejně jako otec, který si na dceři vynucoval sex. Násilné činy jsou u nás na okraji zájmu, jsou soudy zlehčovány, ale pokud se jedná o finance, najednou je to zločin obřích rozměrů, ale zase nesmí se jednat o miliardy, to pravděpodobně projde.
ilustrační foto
Jistě nelze zpochybňovat, že manžel se dopustil trestného činu či možná podvodu na vlastní rodině, když nepočkal na dědické řízení, které by jej opravňovalo k použití peněz, které mu náleží. Dědiců bylo víc. Nicméně v jeho prospěch hovoří to, že měl od své ženy přístupové kódy k účtu, které mu zřejmě sama dala, je možné, že byly i finance společné. A vzhledem k tomu, že dědické řízení dnes trvá celkem běžně rok, což je opravdu dlouhá doba a poplatky a běžné výdaje nepočkají, nedivím se tomuto řešení bez ohledu na to, že byl porušen zákon.
Ano, dědické řízení trvá neuvěřitelně dlouho, i když je třeba spoustu věcí jasných již z poslední vůle zemřelého, hovořím z vlastní zkušenosti, notář je vám přidělen, nemůžete si jej vybrat. Někdy dělá notář chyby a vy je musíte opravovat a dědické řízení se může protáhnout i na delší čas. A ještě za tyto služby platíte bez ohledu na to, jak dlouho řízení trvá a bez ohledu na kvalitu. Notář o svou odměnu nepřijde.
Je pravda, že došlo ve zmíněném případu k porušení zákona, o kterém většina z nás ví, ale přece jen dle mého soudu tak přísný trest neodpovídá činu, který není společensky vyjma snad rodiny nijak nebezpečný. Za tento čin by měl náležet pouze mírný podmíněný trest či pokuta. V tomto případě dotyčnému nepomohl ani Ústavní soud, na který se obrátil.
Nevím, podle čeho v současnosti jsou trestné činy posuzovány, ale někdy by stačil zdravý rozum. Nebo selský rozum? Jistě nikdo není neomylný, a tedy ani soudce a k tomu slouží odvolání. Ale tady to už vypadá jako trend, který fandí násilníkům a nemyslí na oběti, které jsou třeba poznamenány dokonce života a tyto násilníky vypouští v krátké době opět zpět do života a někdy i zpátky do rodiny, kde se oběť nachází. Podmínka nebo trest do tří let je výsměchem a ve své podstatě je pro ně jen malým trestem.
Jak moc je nebezpečný pro společnost pán, který si vzal možná i svoje peníze dřív, než měl? Jak je možné, že prohřešek, který by šel řešit jen pokutou, posoudily soudy jako nebezpečný čin, za který je nutné sedět? Naše nezávislé soudnictví mě začíná trochu děsit.
