Článek
Vyšetřovatelé jej podezírají, že při plavbě neměl zapnutý radar ani výstražný systém, průběžně nesledoval situaci na moři a nepřizpůsobil rychlost hustotě provozu, takže si včas nevšiml blížící se plachetnice. Důstojník odmítá odpovědnost za kolizi. Při nehodě zemřeli čtyři lidé, jeden utrpěl těžká zranění a další dva zranění lehčí. Soud vazbu nařídil z obavy, že by důstojník mohl ovlivnit sedm členů posádky, kteří s ním v době nehody byli na katamaránu. Důstojník podle svojí obhájkyně učinil vše pro odvrácení kolize. Plachetnice s českou posádkou ale neustále měnila kurz, tvrdí muž.
Chorvatská média již dříve uvedla, že v době nehody nebyl kapitán katamaránu na velitelském můstku, ale informaci advokátka Baričová po výslechu popřela. Plachetnici zase podle dosavadních zjištění zřejmě místo najatého vedoucího plavidla řídil jiný český občan, který při nehodě zemřel. Prvnímu důstojníkovi hrozí v případě prokázání trestného činu odnětí svobody na tři až 15 let.
Vysvětlení tragédie už nepomůže čtyřem českým obětí, ze kterých tři pocházeli ze stejné obce Bolatice na Opavsku. Nepřirozená smrt je vždy tragédie, ale víkendové neštěstí ještě umocňuje dopad tří smrtí na jednu obec. „Tragédie na lodi v Chorvatsku se dotýká i nás v Bolaticích. Všichni, kteří jsme se v neděli odpoledne dovídali smutnou zprávu, jsme jí z počátku nevěřili či nechtěli věřit. Bohužel se ale potvrdila. Tři naši občané zahynuli při srážce plachetnice s katamaránem. Nedokážu najít slova, která by vyjádřila, jak moc je mi to líto. A jsem stále v šoku. Všichni tři byli lidé, které jsme znali, se kterými jsme spolupracovali, kamarádili se… Tohle je naprosto hrozné. A všem pozůstalým vyjadřujeme upřímnou a hlubokou soustrast,“ napsala obec na facebooku. Na palubě plachetnice bylo v době nehody osm Čechů. Čtyři byli převezeni do nemocnice, jejich stav není vážný.
Šéf splitského přístavu si nevzpomíná na podobnou tragédii. „Byli to hosté, kteří k nám přijeli. Je to souběh okolností, velký zármutek,“ dodal s tím, že úřady už zahájily vyšetřování s cílem zjistit, co přesně k nehodě vedlo. Tragédie je to především pro příbuzné a přátele obětí, kteří se už z dovolené nikdy nevrátí.
Experti na rizika provozu na nejrušnějších vodních cestách poukazují léta. „Jeden kapitán dálkové plavby, který léta pracoval na trajektových trasách, nám už tehdy otevřeně řekl, že pokud se nic neznění, dřív nebo později dojde k nehodě s obětmi na životech. Nikdo s tím ale nic nedělal, reagujeme až na tragédii“, řekl šéfredaktor portálu morski.hr Jurica Gašpar televizi.
I když se člověk snaží nehazardovat se životem, nezáleží to jen na něm a tady to určitě hazard nebyl. Nikdy nevíte, jaká nešťastná náhoda vás v životě může potkat, přestože uděláte vše, aby se vám nic nestalo. Mě jedno ráno před lety na chodníku, kde bylo navíc velké osvětlení, v zimě srazilo auto právě vjetím na chodník a zezadu do mě narazilo. Nemohla jsem tedy ani nijak reagovat, rychle uhnout a že se něco stalo, mi došlo až po letu vzduchem na druhou stranu silnice. Policie uvedla, že jsem letěla 17 metrů vzduchem. Ti, co nehodu viděli, mysleli, že jsem nepřežila. Dodnes mám hodně následků.
Nechci to samozřejmě srovnávat se smrtí, jistě přežila jsem, ale jen jsem tím chtěla říct, jak málo někdy stačí. Naučila jsem se akceptovat rčení, žij dnešní den, jakoby byl tvůj poslední. A já ještě dodávám: ukonči jej bez nenávisti a hádek, omluv se, pokud si nechtěně ublížila a ukonči den, aniž zanecháš něco otevřeného. Může se stát, že druhý den už nebude možnost to zavřít. Nesouvisí to s mým úrazem, už svým třem malým dětem jsem se na konci dne vždy omluvila, pokud jsem nějak pochybila a dodnes si to pamatují. Necítím nenávist či zášť ani k tomu, kdo mi již navždy změnil život.
Je škoda, že si tohle neuvědomuje i současná česká společnost, která žije neustále zbytečnou nenávistí a útoky na všechny okolo. Ovšem ničí život především sama sobě.
Tenhle můj článek se zásadně vymyká standardnímu obsahu, který obvykle píšu a nikdy nemám potřebu komentovat nehody. Tady jsem měla potřebu a nevím proč.
