Článek
Součástí návrhu zákona je formulace, že bytová výstavba (tedy například i stavba investičních bytů) se stává veřejným zájmem. Pro stavby ve veřejném zájmu existuje institut vyvlastnění. Stát může vyvlastnit a zbourat domy a chaty, které na místě plánované výstavby překáží, to je povýšení práva developerů nad obyčejné lidi. Rozhodnutí kryje záměr urychlit výstavbu bydlení, ale výrazně omezuje možnost obcí a občanů na obranu. Rozhodování o nás bez nás je umožněno navrhovanou centralizací moci mimo danou obec, ale i bezprecedentním stanovením, že v případě, kdy už nová stavba začala, nemají soudy bránit v jejím pokračování i při prokázání, že je nelegální.
Přestože novela vyvolává velké obavy u odborníků, vláda se snaží protlačit zákon nenápadně formou poslaneckého zákona, aby se vyhnula připomínkám odborníků. Je evidentní, že zákon má projít rychle a potají. Zákon bere právo vlastníka si rozhodovat o vlastním domě a bránit se proti vyvlastnění.
Návrh zavádí pojem „stavba pro hromadné bydlení“, což je jakýkoliv bytový komplex s obrovskou podlahovou plochou nad 10 000 metrů čtverečních a obří stavby jsou zařazeny do přílohy stavebního zákona mezi takzvané „vyhrazené stavby“ a plánování a výstavba vyhrazených staveb je plně ve veřejném zájmu. Soukromý developerský projekt je povýšen na úroveň strategické dálnice či jaderné elektrárny. Tato úlitba developerům vypadá podezřele. Nejsem odborník, ale přijde mi divné, že stát vezme lidem, kteří už bydlí, domy, aby umožnil stavět většinou velmi drahé byty, které si v dnešní době málokdo může dovolit. To mě tedy nepřesvědčuje v tom, že vládní návrh má vyřešit problémy s bydlením. Povýšení bytové výstavby na veřejný zájem bez omezení, zda se jedná o byty sociální, dostupné či jednoduše „investiční“, nahrává zájmovým skupinám. Status projektu jako vyhrazené stavby úřadům umožňuje odejmout vám vlastnická práva k vašemu domu a pozemku předtím, než se finálně určí a vyplatí spravedlivá finanční náhrada. Podle upraveného stavebního zákona může developer rovnou požádat o povolení k odstranění vaší stavby, a to zcela bez vašeho souhlasu a přijdete o domov, i když budete v soudním řízení o finanční náhradu.
Sněmovní tisk číslo 67: „Novela stavebního zákona zařazuje rozsáhlé bytové komplexy mezi vyhrazené stavby ve veřejném zájmu, čímž na ně aplikuje pravidla pro urychlenou výstavbu. Zavádí tak možnost zrychleného vyvlastnění soukromých pozemků i demolice stávajících budov ještě před vyplacením finanční náhrady a omezuje možnosti dotčených vlastníků bránit se úřední nebo soudní cestou. Jejím deklarovaným cílem je urychlit řešení nedostatku bydlení, v praxi však především usnadňuje proces realizace projektů developerům na úkor dosavadní ochrany soukromého majetku“.
Zákon nově říká, že i když soud uzná vaši žalobu za oprávněnou a zjistí, že úřad při povolování stavby pochybil, nezákonné rozhodnutí už nezruší, pokud dojde k závěru, že by zastavení stavby přineslo „veřejnému zájmu“ (tedy obří bytovce) větší újmu než vám. Podle mě zákon bere vlastníkům právo rozhodovat si o svém vlastním majetku a do jeho práv a svobod zasahuje stát.
Lidé se proti zákonu bouří, jen na jakýkoliv oficiální odpor není prostor ani čas kvůli nestandardnímu rozhodnutí vlády. „Tento dům jsme stavěli třicet let a vychovali v něm děti. Když čtu o tom, že velké bytové projekty mají být ve veřejném zájmu, mám strach, že jednou někdo rozhodne, že naši zahradu potřebuje pro něco jiného. Nevím, kam bychom pak šli,“ říká Jaroslav z obce kousek u Prahy. „Na vesnici žijeme celý život a dům jsme zdědili po rodičích. Bojím se, že obyčejní lidé budou mít stále menší možnost bránit se velkým projektům. Nejhorší je nejistota, jestli o svůj domov jednou nepřijdeme,“ říká Jana. „Nechci, aby moje děti jednou sledovaly, jak rodina přichází o místo, kde vyrůstala. Stát má chránit vlastnická práva, ne vytvářet pochybnosti, jestli budou platit i za deset let. Toho se bojím nejvíc,“ zní obavy paní Marie.
Dalším zásahem do vlastnických práv je připravovaný zákon o předkupním právu. Ministr zemědělství chystá zpřísnění pravidel pro nakládání se zemědělskou půdou, podle kterého budou mít přednostní právo koupit pozemky ti, kteří na nich hospodaří. O prodeji půdy tedy nebude vlastník rozhodovat sám, ale bude se muset řídit zákonem. Podle expertů změna bude nahrávat velkým agropodnikům v čele s holdingem Agrofert. Konkrétní pravidla ceny prodeje však dosud ministr nepředstavil. „Předkupní právo vytváří bariéru vstupu na trh zejména pro menší subjekty,“ uvedl ekonom Liberálního institutu Jakub Kuneš. „Výhody mají hlavně velcí pachtýři. Náklady nesou majitelé pozemků,“ dodal. Pachtýř je ten, kdo si půdu pronajímá a hospodaří na ní – v Česku jde nejčastěji o velké zemědělské podniky. Předkupní právo by jim podle Kuneše dalo výhodu, v Německu například přispělo k poklesu ceny půdy.
Návrh kritizují zástupci menších farmářů jako Asociace samostatných zemědělců. Cílem návrhu má být zabránění spekulací investorů s půdou. Zákon má začít platit od ledna 2028. Podle mého názoru dojde k tomu, že vlastníci půdy dostanou za půdu nižší cenu, než je tržní. Vlastní zkušenost s prodejem půdy jsem popsala v článku Návrh zákona na předkupní právo zemědělské půdy bere svobodu vlastníkům - Médium.cz (seznam.cz)
Předkupní právo pro zemědělce, stát či obce je podle Šebestyána jednou ze zvažovaných variant. „Zaznívá i to, že by to mohlo být omezeno výměrou vlastnictví na katastru, aby to nenahrávalo jen silným hráčům,“ uvedl ministr. Alternativou k předkupnímu právu by mohla být ohlašovací povinnost. Ta by zajistila, aby se zemědělec o záměru majitele prodat půdu alespoň včas dozvěděl.
Vzpomněla jsem si na vyjádření Babiše při jeho nástupu. Česko se prý stane nejlepším místem k životu na světě. Díky krokům Babišovy vlády se ocitáme na druhé straně žebříčku a vypadá to, že se naopak staneme či už stáváme nejhorším místem k životu přinejmenším k Evropě. Vláda nás vrací desítky let zpět, kdy jakékoliv vlastnictví bylo ohrožením státu a vládní garnitury. Zabírání majetku bylo na denním pořádku. Současná vláda se začíná snažit o totéž.
