Článek
Změnu jednacího řádu Poslanecké sněmovny a omezení nekonečných projevů chce zavést vládní koalice. Je tady ovšem velký paradox. Vládní koalice chce omezit léta trvající parlamentní obstrukce, nekonečné noční schůze a několikahodinové projevy, které ještě nedávno sama používala jako opozice. Nekonečné řečnění o ničem bylo v posledních letech běžnou parlamentní taktikou, jejíž změnu navrhují ti, kteří se právě vyznamenali mnohahodinovými projevy v čele s Okamurou, který v loni mluvil jedenáct hodin v kuse. A bude v tom zřejmě pokračovat dál, protože omezení délky projevu se nevztahuje na prezidenta republiky, předsedu sněmovny a na členy vlády. Je tady tedy velká a nespravedlivá nerovnováha mezi vládou a opozicí. Vláda si chod sněmovny upravuje tak, aby nebyl znemožňován hladký průběh vládnutí, což bezohledně sami dělali předchozí vládě. Sněmovnu paralyzovali každou chvíli a znemožňovali přijetí zákonů. Nelze předpokládat, že by změna řádu mohla zlepšit i politickou kulturu, ta je věcí jednotlivců. Nedokazuje rychlými změnami nová vláda nejistotu ve vládnutí a strach z kritiky?
Vláda chce také provést zásadní změny v boji proti dezinformacím a hybridním hrozbám. Dosavadní projekty zaměřené na strategickou komunikaci, mediální gramotnost a odolnost vůči zahraničnímu vlivu mají být omezeny nebo zcela zrušeny. Kabinet tyto kroky zdůvodňuje ochranou svobody projevu a odmítáním toho, co označuje za „institucionalizované posuzování pravdy“. Zdá se, že někdo chce pod svobodu slova zahrnout lži a dezinformace.
Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc se vymezil proti zpřísňování postihů za nenávistné projevy a odmítl existenci státních struktur, které by podle jeho slov rozhodovaly o tom, „co je informace a co dezinformace“. Na ministerstvu zahraničních věcí má být zrušen odbor strategické komunikace státu, který se dosud zabýval mimo jiné analýzou a vyvracením dezinformačních kampaní spojených s autoritářskými režimy, zejména Ruskem. Má rovněž vzniknout nová pozice na podporu „svobody slova“ a zmiňovaná kandidátka na pozici analytička Natálie Vachatová dlouhodobě kritizuje státní zásahy proti dezinformacím. Rozdíl mezi svobodnou debatou a systematickým šířením nepravd je propastný a dezinformace mohou ovlivňovat volby, veřejné zdraví i bezpečnost státu. Podle názoru analytiků omezování státní osvěty a prevence v oblasti informační gramotnosti nepředstavuje neutrální obranu svobody slova, ale zásadní oslabení schopnosti demokratického státu reagovat na organizované dezinformační kampaně.
Čekají nás perné čtyři roky s vládou diletantů a amatérů, kteří nemají „odbornost“ ani pro běžný život. Možná nás ale zachrání Jindřich Rajchl, špatný právník, proruský dezinformátor a sebestředný pornoherec. Rajchl prohlásil ve své namyšlenosti a bez kousku sebereflexe, že by zvládl klidně řídit celý stát sám a lépe než kdokoliv jiný a jeho právní kvalifikace je k tomu prý dostatečným předpokladem. To říká právník, který před časem citoval ze zákona, který už neexistuje a bez ověření si nechal poradit umělou inteligencí. Přesto se tento velmi nebezpečný člověk nezastaví před ničím. On se svým velmi pošramoceným profilem kritizuje všechno a všechny.
Vánoční projev prezidenta označil Rajchl za „strojený“ a prázdný, prý jen potvrzuje, „jak neuvěřitelně Česká republika zprimitivněla a jak nám dnes stačí bezduché fráze namísto silných myšlenek“. Zmínka o primitivismu a bezduchých frázích naprosto charakterizuje právě samotného Rajchla. Podle něj se na prezidentský úřad se dostal člověk, který opravdu žádných hlubokých myšlenek není schopen a v České republice je nutné „udělat všechno proto, abychom tento proces zvrátili“. Z jeho vlastních „hlubokých myšlenek“ a nehorázné namyšlenosti ohledně jeho údajné vysoké inteligence, která převyšuje všechny hloupé okolo, je mi fakt zle. Měla jsem pocit, že obrovské a ničím nepodložené Turkovo ego nemůže nikdo přebít. Mýlila jsem se, může.
