Článek
Současný požadavek na podstoupení chirurgického zákroku, který dosud platí, je podle soudu v rozporu s lidskou důstojností.
„Podle Ústavního soudu jsou zákonné požadavky chirurgické přeměny pohlavních orgánů a znemožnění reprodukční funkce v přímém rozporu se základním právem translidí na ochranu jejich tělesné integrity a osobní autonomie, především proto, že porušují jejich lidskou důstojnost,“ vyjádřil se soud.
Ministerstvo spravedlnosti připravilo úpravu zákona již před dvěma lety, ale ke schválení nebyla politická shoda. Toto rozhodnutí na základě Ústavního soudu ČR by mělo být účinné od 30. června 2025. Novela přináší pravidla pro celý proces. Změna půjde provést pouze dvakrát za život na základě povinné konzultace se sexuologem či psychologem. Definitivní zápis do matriky bude možný až po roční lhůtě od učinění prohlášení.
Ústavní soud vyškrtl z občanského zákoníku větu, že „změna pohlaví člověka nastává chirurgickým zákrokem při současném znemožnění reprodukční funkce a přeměně pohlavních orgánů“. Dále v zákonu o specifických zdravotních službách zrušil větu „změnou pohlaví transsexuálních pacientů se pro účely tohoto zákona rozumí provedení zdravotních výkonů, jejichž účelem je provedení změny pohlaví chirurgickým zákrokem při současném znemožnění reprodukční funkce“. Oboje vstoupí v platnost od 1. července.
„Návrh počítá s roční lhůtou na rozmyšlenou a také nastavuje povinnou spolupráci s psychologem. Respektujeme práva lidí, kteří se necítí dobře ve svém těle, ale chceme zajistit, aby se vždy jednalo o promyšlené rozhodnutí. Změna pohlaví nesmí být určována módními trendy a unáhlenými rozhodnutími. Každý mladý člověk musí mít jistotu, že dělá správné rozhodnutí,“ uvedla ke změně Eva Decroix. Návrh zároveň stanovuje minimální věkovou hranici 18 let.
Česká republika je jednou z posledních zemí v Evropě, kde byla úřední změna pohlaví podmíněna chirurgickým zákrokem. Změna vyvolává spoustu emocí, nicméně hodně lidí ji vnímá jako krok k lidskosti. Mnozí transgender lidé, kteří trpí genderovou dysforií – tedy psychickým stresem z nesouladu mezi identitou a přiděleným pohlavím, operaci ani nechtějí nebo nepotřebují. Pro ně je sociální uznání mnohem důležitější než fyzická změna.
Rozhodnutí Ústavního soudu je cestou k větší rovnosti a za tímto rozhodnutím stojí konkrétní případ člověka, který usiloval o změnu pohlaví bez chirurgického zákroku. Protože neuspěl, obrátil se na Ústavní soud a ten reagoval zrušením dvou sporných ustanovení, která požadují chirurgickou operaci a kastraci.
Tato změna byla navrhována opakovaně a rozhodnutí soudu pravděpodobně urychlilo tento proces, možná bez něj by se to vleklo řadu let.
Transgender vyvolává rozporuplné pocity u lidí okolo. V současnosti je tento pojem chápán jako výraz vnitřního prožívání a identity. Lidé se mylně domnívají, že je to spíše módní trend současnosti a jako takový jej odsuzují a považují za výstřelek.
Podle dostupných záznamů se však napříč časem a kulturami nacházeli lidé, kteří se aspoň navenek projevovali znaky, které jsou dnes spojeny s pojmem trans lidé. Někteří historikové považují římského císaře Elagabalue za trans člověka, který se oblékal žensky a upřednostňoval oslovení paní a zřejmě i vyhledával primitivní variantu operativní změny pohlaví. Heliogabalus či Elagabalus jako císař Marcus Aurelius Antoninus byl římský císař ze severovské dynastie panující od 16. května 218 až do svého zavraždění v březnu 222 (zdroj Wikipedie). Trans tedy není žádnou novinkou.
