Článek
Jakmile se začnou blížit Vánoce, dostávám chuť pustit se do tvoření a proměnit nejen interiér, ale také terasu v malé vánoční království. Velkou radost mi každý rok dělá zdobení venkovních truhlíků. Přestože v nich už dávno nekvetou letní květiny, rozhodně je nenechávám prázdné. Naopak! Právě v tomto období se z nich dají vytvořit krásné dekorace, které vítají každého, kdo přijde k našemu domu.
Základem mého vánočního zdobení jsou větvičky jehličnanů. Nejraději používám smrk, borovici a túji, protože každý druh má trochu jinou barvu i strukturu. Větvičky do truhlíku zapichuji tak, aby vytvořily bohatý základ a nebyla vidět zemina. Některé nechávám volně převisat přes okraj, jiné stavím více do výšky. Díky tomu působí výsadba přirozeně a není jen obyčejnou zelenou plochou.
Potom přichází na řadu ozdoby. Mám ráda přírodní materiály, a tak si každý rok nasbírám dostatek šišek, které doma očistím a podle potřeby lehce dozdobím. Některé nechávám v jejich přirozené podobě, jiné přestříkám jemnou bílou nebo stříbrnou barvou. Krásně vypadají také šišky s trochou umělého sněhu, které mezi zelenými větvičkami připomínají zasněžený les.
Velmi ráda si vyrábím také vlastní dekorace. Jednoduché hvězdičky vystřihuji z tvrdšího přírodního kartonu nebo tvořím z dřevěných špejlí a provázku. Někdy si připravím malé svazky skořice, které převážu jutovým provázkem a doplním kouskem sušeného pomeranče. Nejenže krásně vypadají, ale při manipulaci s nimi se line příjemná vánoční vůně. Z pomerančů si také suším kolečka, která později používám na zdobení věnců, truhlíků i vánočních aranžmá.
Mým oblíbeným materiálem je juta. Z ní si vyrábím jednoduché mašle, které připevňuji na dřevěné špejle nebo přímo k větvičkám. Občas sáhnu i po červené kostkované stuze, protože ta mi k Vánocům neodmyslitelně patří. Pokud chci výzdobu trochu slavnostnější, přidám několik menších nerozbitných vánočních koulí v odstínech zlaté, měděné nebo bílé. S barvami to ale nepřeháním. Líbí se mi, když spolu všechny prvky ladí a žádný z nich nepřebíjí ostatní.
Zajímavým doplňkem jsou také malé dřevěné figurky, například hvězdičky, andílci nebo sobíci. Některé kupuji, jiné si vyrábím sama z odřezků dřeva. Stačí trocha fantazie, provázek a několik drobných přírodních ozdob. Takové dekorace mají pro mě zvláštní kouzlo, protože vím, že jsem si s nimi dala práci a každá je trochu jiná.
A protože Vánoce jsou především o světýlkách, nezapomínám ani na drobné osvětlení. Do větších truhlíků někdy umístím venkovní světelný řetěz na baterie, který večer jemně prosvítá mezi větvičkami. Používám pouze osvětlení určené pro venkovní prostředí, aby mi výzdoba dělala radost bez zbytečných starostí.
Při zdobení se snažím, aby každý truhlík vypadal trochu jinak, ale zároveň všechny společně tvořily jeden celek. Někde převládají přírodní odstíny, jinde přidám více červené nebo zlaté. Nemám žádný přesný návod, kterého bych se držela. Většinou si připravím všechny ozdoby na stůl a postupně zkouším, co k sobě nejlépe ladí.
Nejkrásnější chvíle přichází večer, když se venku setmí a rozsvítí se světýlka. Z obyčejných truhlíků se najednou stanou malé vánoční dekorace, které mi připomínají, že nejkrásnější výzdoba nemusí být drahá ani složitá. Stačí pár větviček, několik šišek, trocha fantazie a chuť něco si vlastnoručně vytvořit. A právě na takové vánoční tvoření se každý rok těším snad nejvíc.


