Článek
Češi si v roce 2025 polepšili. Průměrná mzda poprvé v historii přesáhla 49 tisíc korun, reálná kupní síla výplaty narostla nejvýrazněji za poslední dva roky. Sousední Německo přitom vykazuje úplně jiný řád čísel. Průměrný Němec na plný úvazek bere kolem 4 800 € hrubého měsíčně, tedy více než dvouapůlnásobek české průměrné mzdy. Skutečnost ale není tak jednoznačná, jak vypadá na první pohled.
Průměr klame. Co opravdu bere mediánový Čech
Český statistický úřad ve své poslední Rychlé informaci uvádí, že průměrná hrubá měsíční mzda dosáhla v roce 2025 částky 49 215 Kč, meziroční růst činil 7,2 % a reálně, po odečtení inflace, mzdy stouply o 4,6 %. Mnohem věrnější obrázek ale dává medián, tedy částka, pod kterou bere polovina zaměstnanců a nad kterou polovina. Ve 4. čtvrtletí 2025 činil 45 523 Kč, u mužů 48 342 Kč, u žen 42 692 Kč.
Důležitější je rozptyl. Desetina zaměstnanců s nejnižšími mzdami brala v Česku méně než 22 559 Kč hrubého. Desetina nejlépe placených naopak víc než 82 064 Kč. Decilový poměr 3,64 znamená, že nejvyšší příjmová desetina vydělá zhruba 3,6× víc než nejnižší. Po odpočtu daně z příjmu (15 %), sociálního (7,1 %) a zdravotního pojištění (4,5 %) zbývá z mediánu cca 36 tisíc Kč čistého, z průměrné mzdy zhruba 38 700 Kč.
Německo: čísla v jiném řádu, ale i odvody v jiném řádu
Spolkový statistický úřad Destatis publikoval ve své Verdiensterhebung čerstvá data za duben 2025. Měsíční mediánní hrubý výdělek zaměstnance na plný úvazek dosáhl 4 123 €, aritmetický průměr pak 4 784 €. Rozdíl mezi západními a východními spolkovými zeměmi přitom zůstává citelný: západní medián 4 619 €, východní (bez Berlína) 3 834 €.
V Německu si ale stát ukousne výrazně větší krajíc. Z hrubé mzdy zbývá podle analýzy sozialpolitik-aktuell.de v roce 2025 v průměru 65,4 % netto, u mediánového zaměstnance v daňové třídě 1 bez dětí ještě méně, zhruba mezi 60 a 63 %. Mediánový německý zaměstnanec si tak měsíčně odnese kolem 2 540 € čistého, v přepočtu 62 200 Kč. To je oproti českému mediánu (36 000 Kč) zhruba o 73 % víc. Skok je výrazný, ale ne tak gigantický, jaký naznačuje brutto.
Graf porovnání mezd ČR vs. německo
Programátor: tři režimy, tři velmi odlišné výsledky
Tady přichází ten zajímavý moment. Vezměme typického programátora s ročním příjmem 1,2 milionu Kč v ČR. To odpovídá zhruba 100 000 Kč fakturace měsíčně, což je v IT na volné noze realistická částka. Pokud spadá pod 60% výdajový paušál (IT služby jako volná živnost), vstupuje do I. pásma paušální daně. Měsíční odvod pro rok 2026 činí podle Finanční správy 9 984 Kč. Z toho daň z příjmů 100 Kč, sociální 6 578 Kč a zdravotní 3 306 Kč. Čistého mu tak měsíčně zůstane kolem 90 000 Kč.
Stejný programátor jako zaměstnanec v ICT sektoru, kde podle ČSÚ činila průměrná hrubá mzda 94 000 Kč měsíčně, si po standardních odvodech a slevě na poplatníka odnese zhruba 71 600 Kč čistého. Jeho německý protějšek, mediánový Software-Entwickler s hrubou mzdou kolem 5 000 € měsíčně (podle agregovaných dat o německých IT mzdách za rok 2025), končí na zhruba 3 000 € netto, tedy v přepočtu 73 500 Kč.
Pořadí je tedy překvapivé. Český freelancer na paušálu poráží jak českého zaměstnance, tak německého zaměstnaneckého kolegu. Jenže to není celý příběh..
Srovnání platu programátorů ČR vs. Německo
Co čísla neukazují
Jsou tu tři věci, bez kterých by tohle porovnání bylo zavádějící. Za prvé sociální zabezpečení. OSVČ v I. pásmu paušální daně odvádí minimální zdravotní pojištění a jen mírně nadminimální sociální pojistné. Důchod z toho jednou bude prakticky symbolický, nemocenská v paušálu není a musí se platit zvlášť. Německý zaměstnanec má v rámci svých odvodů zahrnuté plné důchodové, nemocenské, pojištění proti nezaměstnanosti i Pflegeversicherung. Když by si český freelancer chtěl zajistit srovnatelnou úroveň zabezpečení komerčně, výhoda paušálu se výrazně smrskne.
Za druhé kupní síla. Cenová hladina Česka je podle Eurostatu zhruba na třech čtvrtinách německé úrovně, v některých kategoriích (nájmy, energie, restaurace) je rozdíl ještě výraznější. Mediánový německý zaměstnanec sice bere víc, ale zaplatí i víc.
Za třetí benefity. Německý zaměstnanec často dostává Urlaubsgeld a Weihnachtsgeld, běžně 30 dní dovolené (zákonné minimum je ale jen 20), 6 týdnů plné náhrady při nemoci a silnou ochranu před výpovědí. Česká paušální daň žádný z těchto „polštářů“ nezahrnuje.
Závěr
Čísla z ČSÚ, Destatisu i Finanční správy ukazují, že rozdíl v hrubých mzdách mezi Českem a Německem zůstává významný, v čisté podobě se ale podstatně zmenšuje. Pro českého IT freelancera na paušální dani je situace dnes finančně nejvýhodnější, alespoň v krátkodobém horizontu. V dlouhodobém ohledu (důchod, sociální jistota, ochrana) je to ale ten nejméně chráněný režim ze tří popisovaných.
