Článek
I tento muž by si mohl najít ženu, ale musel by se vzdát své nenávisti k ženám. A i když nejsem sám, kdo mu říká, že jeho představy o životě jsou scestné, tak on na nich trvá. A tím pádem si nemůže nikdy najít ženu. Protože i žena zachraňovatelka u něho nemá šanci. A navíc by jí to nikdy neuvěřil, protože on věří jen na mrchy.
Nejúčinnější způsob, jak si nenajít ženu,
je nenávist. Ať už je to nenávist k sobě nebo k ženám.
Když chcete, abyste si mohl vybírat
tak stačí, když pochopíte přirozenost žen.
Koho ženy chtějí?
Ženy nepotřebují muže, který je ekonomicky převyšuje. Ženy potřebují muže, ke kterému mohou vzhlížet. O kterého se mohou opřít. Který je pro ně. A to se dá naučit.
Jak se to naučit?
Buď se budete učit předstírat, ale to povede maximálně k dočasnému úspěchu. A na to jsou nejlepší kurzy pick-upu a podobné. A výhoda je, že při nich můžete mít mnoho sexu, ale budou to ženy, které za to nestojí.
Nebo kognitivně-behaviorální terapie, která má tu výhodu, že to dělají certifikovaní psychoterapeuti. Ale ty vás budou před sexem pro sex varovat.
A nebo objevíte v sobě své jádro. A pak vy sám zjistíte, že sex nepotřebujete, protože chcete milování. A potom už nebudete muset před nikým nic předstírat. Ale to vyžaduje delší cestu.
Jak dlouhou?
Na to existuje vzoreček s= v*t. Možná si ho ještě pamatujete ze školy: dráha = rychlost * čas.
A já nevím, jak dlouhou cestu musíte ujít, abyste se dostal tam, kam chcete. Ale čím pomalejší bude vaše cesta, tím déle bude trvat. A čím rychleji ji budete schopen absolvovat, tím kratší čas budete potřebovat k tomu, co jste si předsevzal. A hlavně se dostanete do bodu, kdy už dále si budete moct pomoct sám.
Jaké by to bylo, kdybyste byl sám sobě léčitelem i lékařem své duše?
Mám jednoho muže, který měl deprese. A uzdravil si je i bez pomoci léků, jen pomocí hlubinných konstelací. Trvalo to 3 roky. A byly to nesmírně těžké doby. Ale pomohlo mu vědomí, co chce a zkušenost, jak mu první kurz u mě pomohl. A poté, co si byl ochoten vzít antidepresiva, tak tehdy poprvé je už nepotřeboval. A do půl roku od té doby si našel ženu. On, který původně nechtěl ženu ani vidět, protože jeho první žena ho opustila, když zjistila, že je s ním těhotná a šla na interrupci. A on jí říkal, že stačí, když to dítě donosí a on se pak už o vše postará. Ale ona mu nevěřila. A on díky tomu měl těžké deprese, protože se cítil vinný za to, že jeho dítě zemřelo.
A teď už si většinou umí pomoct i sám. Beze mě, bez kurzu, jen se znalostmi, které se na kurzech naučil. Protože se naučil, jak si pomoct sám. Ještě má velký kus cesty před sebou. Protože dostal od „osudu“ rodinné zázemí, které běžně produkuje muže, kteří nenávidí ženy. A on se vzepřel svému „osudu“ a změnil ho. A co vy? Chcete žít svůj osud nebo ho chcete změnit?
