Když vaše žena musí dělat vaši práci

Což není tak velký problém, když se takto cítí žena. Ale když se cítí nebezpečně muž a kvůli tomu on nevyhledá pomoc a místo něho musí na jejich vztahu pracovat žena, je v ohrožení celá rodina. Protože když jako muž nezvládáte svůj základní úkol, tak nutíte ženu, aby začala zvažovat, zda jí pomáháte nebo jste jen další přítěž. Ale to se děje podvědomě. Takže o tom vaše žena zatím neví vědomě. Až si to uvědomí, blížíte se okamžiku zlomu. Buď to bude udělat i za vás (ale díky tomu bude muset být více mužská) nebo si najde jiného muže. Nebo bude tiše trpět. Nebo začne křičet, aby vás z vaší letargie probudila.

Protože i když to žena udělá nejlépe, tak dělá práci za muže. Protože úkolem muže je chránit svou ženu a děti před nebezpečím. A když toto neumí, tak tím vytváří problémy jak sobě, tak své ženě. Ale nejhorší je vliv na děti, které díky tomu nezažijí ve svém dětství pocit, že jsou chráněny a díky tomu pak jako dospělí nebudou mít bezpečí v sobě a tak se tento pocit nebezpečí předává z generace na další pokolení atd. Aniž o tom lidé vědí. Protože dnes je pro 99% lidí přirozené necítit se bezpečně.

Ve zdravém světě by muži byli ve své síle, takže by chránili každou ženu. Protože to je přirozené pro skutečnou sílu. Proto jsou bodyguardi vždy silnější, než ti, které chrání. Aby ten, kdo je chráněn, se mohl soustředit na svou práci. A prací žen je nechat ve svém těle vyrůst děti a milovat je. Protože prvních 9 měsíců je jejich práce absolutně nenahraditelná, další 3 roky jen velmi těžko a až poté nastává čas pro otce, strýčky, dědečky a další muže, aby se děti naučily i druhou půlku potřebnou pro život.

A když už by se našel muž, který by byl agresivní vůči ženě, tak by ho ostatní muži zpacifikovali. Takže ženy by se nemusely bát, důvěřovaly by mužům obecně a zejména vlastnímu muži. A byly by v bezpečí, které si většina žen ani neumí představit a proto se musí chránit ženy samy. Ale aby se ženy mohly chránit, musí přestat být ženami. Takže je logické, že takové ženy, které jsou už napůl muži, tak ztrácejí schopnost si užít plně dětství svých dětí. Protože úkolem ženy je být překladatelkou mezi mužem a dítětem. Mezi světem slov a světem, kde slova nemají žádný význam. Mezi silou a úplnou bezmocností. Proto jsou ženy daleko víc vnímavé. A skutečná matka umí rozumět dětem i tam, kde typický muž nic neslyší. A hlavně skutečná matka si užívá nejranějšího dětství svých dětí, protože za pár let budou už skoro dospělí.

Ale toto zní jako pohádka. A pro většinu lidí to tak je a zůstane. Ale já mám to štěstí, že moje žena tohle zažila. Pro své děti ještě ne, ale když byla pěstounkou, tak dostala na starost 3 sourozence. Kteří jí zabírali celé dny a noci. Ale ona, protože věděla, že děti potřebují dostat to, co vyžadují, tak jim to dobrovolně dávala a díky tomu ji nevysávalo to, co většinu žen vysaje i od jediného dítěte. A ona musela tohle všechno dát 3 dětem. Které byly ve věku 2 let a 3 měsíců vývojově na úrovni 10 a 12 měsíců. A jejich starší sestřička byla vývojově starší, než jejich máma. Takže v 7 letech byla v některých ohledech i na úrovni 10letého dítěte.
A přesto vnímá toto období jako jedno z nejkrásnějších. I přestože to nebyly biologicky její děti.

Tak musíte vědět, že to chce hodně práce na sobě. Na sobě už pracovala dlouho, když začala se svým mužem ke mně chodit na kurzy. A od té doby si pak četla mé články. Protože nemohla chodit na mé kurzy častěji než jednou za 3 měsíce. A nejdřív chodili spolu. Ale postupně muž přestal chodit a pak po letech jednou přišel. Ale to už přišel, když on k ní ztratil jakoukoliv úctu . A když jsem ho slyšel, tak jsme se divil, že ona s ním ještě je, když on chce být s jinou. A tehdy bylo vidět naplno, jak velký kus práce ona udělala a že on si ji od sebe odehnal, protože nechtěl pracovat na jejich vztahu a na zlepšení svého života. A ona i v takovém prostředí, které já bych viděl jako nepřátelské, tak ona v něm prožívala nejkrásnější období svého života, protože ona byla hlavně matkou svým přechodným pěstounským dětem. A já jsem byl moc rád, že jsem jí mohl dát to poznání, díky kterému tu dobu nejen přežila, ale užívala si ji. A díky tomu, že její muž tam pro ni nebyl a naopak byl její zátěží, tak ona si našla povídání s jiným mužem. Se mnou. Aniž jsem o tom věděl. Ona si prostě četla mé články, v duchu si se mnou povídala každý den. A když pořád nepřišla odpověď skrze meditaci, tak mi napsala dotaz, jako mnoho jiných lidí. A já jsem jí někdy neodpověděl, často jí odpověděl se zpožděním a někdy i ihned. Aniž bych věděl, jak je to pro ni důležité.

Ale za větší úspěch bych považoval, kdyby se mi podařilo zachránit jejich manželství. Ale to musí chtít oba. Protože když vaše žena začne chodit na kurzy, které doopravdy mění životy, tak už nejste tvůrcem svého života, ale jen svědkem toho, kam to vaše žena dovede. Protože je sice možné, že vaše žena to všechno odmaká sama a vy si budete moci jen v klidu užívat změny vaší ženy a přijdete ke všemu jako slepý k houslím. Ale stejně tak je možné, že vaše žena už nebude chtít být s vámi, obzvlášť když vy se k ní začnete chovat nepěkně.

Dobrá je ta, že většina kurzů jiných lidí nikam nevede. Takže když se nezmění ona, teoreticky byste se nemusel měnit ani vy. Ale bohužel čím méně kurz umí, tím je pravděpodobnější, že je protimužský nebo protiženský. A pak je vaše manželství ohroženo ještě víc. Protože v dnešní době je snadné se rozvést a když vaše žena nebude šťastná, tak dříve či později zjistí, že ji to už s vámi nebaví. A když ji k tomu bude navádět někdo, kdo má na dveřích cedulku, že je na to školená, tak je to ještě horší. Protože pořád je většina kurzů postavena na předpokladu, že může vyhrát jen jeden. Ale je málo kurzů a psychoterapeutů, kteří chtějí, aby vyhráli všichni.

A když si najde cestu, ve které se začne doopravdy měnit, tak se dobře dívejte na to, jestli se nepřestává na vás zlobit. Protože to je buď příznak toho, že je jí dobře. Nebo příznak toho, už to vzdala.
Protože dokud křičí, chce vás probudit, abyste jí dal to, co potřebuje. Až začne být smutná, už to začíná vzdávat. A když se uklidní a začne být navenek spokojená, tak to může být proto, že už se v duchu s vámi rozvedla. A tehdy už máte jen několik dní na to, abyste jí přiměl na vás znovu křičet, aby vaše manželství ještě mělo aspoň teoretickou šanci.

Ale podle mě a všech žen, se kterými jsem kdy mluvil, je daleko lepší, když vy se vydáte na cestu změny jako první nebo aspoň spolu s ženou. Protože vaše strachy nejsou vaše omluva. Protože každá žena chce muže, který se umí svých strachům postavit. A protože každá žena i každý muž někde v hloubi své duše cítí, jak by se měl správný muž chovat.