Je vám nepříjemná přítomnost cizích lidí? Pak potřebujete lepší zkušenost

A s tím, jak to jde pořád snadněji se víc a víc odříznout od jiných lidí, tak se pořád víc a víc zavíráme do svého čím dál tím omezenějšího světa. A důsledek? Narůst psychických problémů, nejvíce u dětí a mladistvých. Protože těm nejvíce ublížily lockdowny. Protože dospělí museli pořád chodit do práce, byť to někde šlo nahradit i prací z domu.

Takže vy, kteří ještě nemáte sociální fobii, ale už se na ni připravujete tím, že se chováte jako byste ji měli, tak si tím snižujete svou míru své přizpůsobení a skutečně ji časem můžete snížit až tak, že si „vypěstujete“ sociální fobii. Protože jistá rozumná míra nepohodlí je pro život nutná. Když mi nevěříte, tak si vezměte skupinu lidí, kteří jsou zvyklí se pohybovat na horách v minusových teplotách a proti nim si vezměte skupinu lidí, kteří jsou zvyklí žít celý život v teplotě 20 stupňů Celsia. Ti druzí to dělají topením a klimatizací. Ti první to dělají tím, že se oblékají více v zimě a méně v létě a také tím, že se učí přizpůsobovat mírné zimě a mírnému teplu. A nakonec skončí třeba u otužování. A teď těmto dvěma skupinám udělejte lékařské vyšetření. A zjistíte, že první skupina je zdravější. Ale hlavně, když se něco stane a zůstaneme bez topení a klimatizace, tak ta první skupina to zvládne podstatně lépe a s menšími zdravotními problémy, než druhá. Proto je důležité se otužovat. A totéž platí i pro „otužování se“ druhými lidmi.

nemá problém být ve společnosti druhých lidí. Nebere mu to energii. On se jen lépe cítí o samotě a samota ho nabíjí energií, aby pak mohl být zase obklopen druhými.

Ale pak jsou falešní introverti, kteří si myslí, že jsou introverti a „psychologové z novin“ je v této představě udržují. A to, co jim bere energii, je jejich strach. A když si svůj strach uzdravíte, tak možná zjistíte, že jste buď extrovert nebo introvert, ale daleko víc spokojený. A víc v souladu se sebou.
Protože my lidé jsme

Protože jsme potomci těch, kteří žili v prostředí, kde byli obklopeni nejméně 20 lidmi. A lidé, kteří žili sami, většinou zemřeli. Jednak proto, že dříve bylo nemožné přežít o samotě. Ale i díky tomu, že jsme evolucí „naprojektováni“ k tomu, abychom další lidi potřebovali. Protože jinak budeme jen přežívat.

je pojem používaný v psychologii k popsání toho, jak se dosavadní špatná zkušenost mění v dobrou. A totéž se stalo jedné kurzistce včera.

Tato žena už o mě ví roky. Ale protože se bojí neznámých lidí, tak jsem se o její existenci dozvěděl před 6 dny a poznal ji v sobotu. Protože její kolega mě zná a ví, že bych jí byl schopen pomoci. Ale ona se pořád bála a tak se seznamovala se mnou jen skrze čtení mých článků. Přičemž někteří lidé se takto se mnou seznamují i desítky let. A většinou se asi nikdy s nimi nesetkám, protože já pracuji individuálně jen zřídka. Protože raději odvádím kvalitnější práci. Protože když dělám individuálně, tak nemohu použít to nejúčinnější, protože většina klientů se neumí vcítit do svého problému. Zatímco ve skupině je to snadné, protože každý z nás se umí vcítit do problému někoho jiného a někdy až neskonale přesně. A právě proto dělám hlubinné konstelace, protože těmi dokážeme někdy i za jediný kurz zvědomit a uzdravit problémy, které v nejlepších druzích psychoterapie by trvaly týdny až měsíce, v psychoanalýze roky a v kognitivně behaviorální psychoterapii byste se učili, jak je neřešit, protože tam se účinnost měří podle intenzity vašich příznaků a ne vaší celistvosti. Takže se dává přednost vašemu přeučení před poznáním skutečného důvodu vašich příznaků. Tedy ve skutečnosti potlačení příznaků.

Takže ačkoliv konstelace jsou velmi blízké k psychoterapii, jsou v mnoha ohledech úplně jiné.

V psychoterapii je věnováno hodně času výuce toho, jak svou moc nezneužít. Protože každý psychoterapeut má moc nad svými klienty. Protože on ví víc, než oni. A ještě horší situace je, když je práce individuální. Takže v tom případě nemá klient nikoho, kdo by se za něj postavil. Když psychoterapeut (ne)vědomě udělá něco, co klientovi uškodí. Ve skupinové psychoterapii je to bezpečnější, protože se ostatní klienti mohou vzbouřit, když vidí, že psychoterapeut využívá svou moc k ponížení jednoho nebo více lidí. Ale mohou se vzbouřit neprávem. Protože třeba to ten psychoterapeut dělá jako paradoxní intenci určenou k tomu, aby doteď ušlápnutý člověk se konečně vzchopil a konečně se osvobodil ze svého ušlápnutí. A tudíž nemůže psychoterapeut ve skupině udělat to, co by jeho klientovi nejvíc pomohlo, protože musí brát ohled na dynamiku a připravenost celé skupiny. A proto je jen málo psychoterapeutů, kteří se věnují daleko těžší práci, totiž skupinové.

Rodinné konstelace tvoří předěl, takže ani tam nemůžete oficiálně pomáhat svým rodinných příslušníkům, ale už můžete jít s účastníky na pivo. A protože tam vznikají velká přátelství a vztahy, tak už můžete pomoct i svým přátelům. Zatímco

jak rozlišit, zda to dělám ze zlého úmyslu nebo ne. A proto jsou klienti před svým hlubinným konstelatérem v bezpečí, když se ozve kterýkoliv klient, který má špatný pocit. A proto se mohu přátelit se svými klienty a dokonce mohu pomáhat i své ženě nebo dětem. Protože v konstelacích má klient možnost zjistit, zda mu jeho konstelatér chce pomoct nebo uškodit. A protože tuto možnost nemá ani psychoterapeut ani jeho klient, tak je v psychoterapii zakázáno pomáhat svým přátelům a rodinným příslušníkům.

Proto já ponoukám lidi k tomu, aby se mnou nesouhlasili. Protože díky tomu můžeme zjistit, kdo má pravdu. A když zjistím, že já ji nemám, tak to je to úplně nejlepší. Protože mohu uzdravit to, co by škodilo mým klientům, ale hlavně mě samotnému. Protože já nejsem člověk, který je nad vámi a trousí moudra, která nemůžete uplatnit ve svém životě. Protože moudro, které ve vašem životě neplatí, je vám k ničemu a naopak vám zabraňuje ve zlepšení vašeho života. A já musím využít všechny své znalosti a často i získat nové, abych našel způsob, kterým to bude pro vás fungovat. Proto je každý příběh jedinečný. Protože tady platí známé rčení z medicíny: „Neberte si lék, který pomohl vaší sousedce. Protože vaše diagnóza je možná jiná, i když máte podobné příznaky. Takže se nechte vyšetřit a berte lék pro vás.“

Což je znalost, kterou získali jen ti nejlepší psychoterapeuti po desítkách letech práce s klienty. A jen málokteří. A i ti to většinou nedokázali předat svým žákům jako fakt, ale jen jako možnost. A klienti to právě proto téměř nikdy nezažijí.

Ale klienti hlubinných konstelací to zažívají každý kurz. Ale protože to je tak neuvěřitelné, tak to trvá roky, než se tím začnou řídit ve svém životě. A někteří z nich se mohou stát lektory a učit to i své klienty. A proto se hlubinných konstelací a lidí tam přítomných nemusíte bát. Jako tato klientka, která byla velmi spokojená i když nedostala svou vlastní konstelaci, protože to „už by na ní bylo moc“. Protože ona možná poprvé v životě zažila, že je uprostřed skupiny, která jí nejen neškodí, ale pomáhá jí. A to je taková změna, že už na další změnu nebyla tento kurz připravená.

A další muž, který byl na kurzu také poprvé, tak končil slovy: „Ať se tady příště zase potkáme ve stejném složení“. A bylo krásné, že si vzala slovo jedna žena, která ještě v neděli ráno přemýšlela o tom, že odejde dřív, protože jí bylo nedobře. A i když už v sobotu měla konstelaci, tak jí ani ta nepomohla k tomu, aby jí bylo hned dobře. Ale na mých kurzech děláme ještě podstatně víc, než jen hlubinné konstelace. A díky tomu, co se na kurzu stalo v neděli ráno, tak už v poledne byla v pořádku a naplněná tím, co jí chybělo. A ona řekla: „Na mém prvním kurzu jsem si myslela, že jsem měla ohromné štěstí na úžasnou skupinu. Ale pak jsem přišla na druhý kurz, byli tam noví lidé, i někteří už mě známí. A zjistila jsem, že zase mám kliku na úžasnou skupinu. A teď už je to můj 5. kurz a já už vím, že na složení skupiny nezáleží.“

Protože pokud je ve skupině byť jen jediný člověk, který chce škodit druhým nebo mně, pak musím věnovat čas tomu, abych tomu člověku pomohl zjistit důvod, proč chce škodit druhým. A svůj drahocenný čas marní, protože on může místo toho napravit svůj život a až mu bude dobře, nebude mít důvod ubližovat druhým. Ale takový člověk se na kurzu naposledy vyskytl před mnoha lety. A mě je líto, že tento člověk ještě i teď svůj drahocenný život marní, místo aby pomohl sobě.

Ale pokud tam jsou jen lidé, kteří chtějí pomoct sami sobě, tak na složení skupiny nezáleží. Protože zaměření se na společný cíl vede k lepším výsledkům, než které může udělat člověk sám. Takže už mám lidi, kteří si jsou schopni pomoct sami. A vlastně mě vůbec nepotřebují. Ale tito lidé pak zjišťují, že jim chybí skupina lidí, ve které je každý plně sám sebou a přitom o to víc si navzájem pomáhají. A tato zkušenost je nenahraditelná. Protože to je to, k čemu nás evoluce stvořila. A my budeme šťastní, když jsme sami sebou. Nebo budeme jen přežívat, když se obrátíme sami proti sobě tak, jak jsme zvyklí.

Takto se ptám vždy, když píšu něčí příběh. A odpověď: „Vystihl jsi to úplně přesně. Jsem vděčná, že jsem se mohla konstelace zúčastnit. Nebyla jsem naposledy. Po dlouhé době jsem měla klidnou noc. Děkuji moc za vše.“

https://www.facebook.com/groups/dotazyzdravi Tam se snažíme o spolupráci klasické medicíny a vědoteriky. Vědoterika je to nejlepší a nejúčinnější z ezoteriky vybrané na základě vědeckého pozorování výsledků.