Článek
Do toho přišly SMS od pana Macinky a mě to došlo.
Vždy si čtu různé názory. Protože každý názor mě může obohatit. Buď tím, že ho vnímám jako pravdivý. Nebo zjistím, že to je pravda, i když původně jsem si to nemyslel. Nebo tím, že mi dá jiný pohled na věc. Nebo se zasměju, jak dotyčný racionalizuje, aby nebyl racionální.
Racionalizace
znamená v psychologii opak racionality. Je to jeden z mechanismů obrany ega v teorii, kterou vybudovala Anna Freudová. Spočívá v tom, že je rozumově zdůvodněno a ospravedlněno chování, které by jinak bylo nepřípustné nebo nevysvětlitelné, popřípadě je nějakému chování přisuzována jiná motivace než skutečná.
Je to využívání pseudorozumu k tomu, abych nemusel vidět svou skutečnou motivaci. Zatímco racionalita je používání mozku k tomu, abych našel nejlepší řešení, tak racionalizace najde důvod, proč věřit svému přesvědčení.
Mistr racionalizace
Manžel jedné mé klientky je mistr racionalizace, takže ji přesvědčil, že by ona bez něj nemohla přežít. A díky tomu, že on má na každou věc nezpochybnitelný názor, tak ona to přežívá tak, že věří, že všechno je možné. Takže když dám podle mě nezpochybnitelný příklad pravdy, že země je kulatá, tak ona řekne: Ale kdo to viděl? Jak já mohu vidět, že to je pravda? Co když nám to jen říkají, aby nás indoktrinovali?
Téměř všichni komentátoři se shodnou v tom,
že když pan prezident SMSky zveřejnil, tak si podstatně ztížil možnost znovuzvolení. A to já nepopírám. A právě proto si ho vážím. Protože když máte možnost vybrat si mezi tím správným a tím, co vám osobně pomůže, tak dobrý člověk si vybere to správné.
Ale pak mi to došlo. Jak je možné, že to, co já považuju za správné (a se mnou polovina národa), tak druhá polovina národa to považuje za špatné?
Pro mě je slušnost základní vlastnost dospělého člověka. Ale pro tu druhou půlku je chování pana Macinky v pořádku.
Podle pana Kulidakise se pan prezident bojí a měl si to s ním vyříkat v soukromí. Ale pro mě je právě největší síla ve zveřejnění, takže už nikdy nikoho nenapadne prezidenta vydírat takhle viditelně. Takže pan Pavel tím udělal mnoho i pro další prezidenty.
Pro mě je v pořádku, když pan prezident SMSky zveřenil. Pro pana Dolníka udělal zásadní chybu, protože to měl zvládnout sám. A připodobňuje to k tomu, že když malé dítě běží za paní učitelkou, že mu ostatní ubližují. Že už nikdy u nich nebude mít respekt.
Ale já jsem si myslel, že ti druzí jsou dospělí
Ale oni se chovají jako šikanující děti. Je to šílené? Ano. Ale dává to smysl. Protože šikanující děti se neumí vcítit do druhého člověka. Plně dospělý člověk ano. A tady to všechno najednou dává smysl ještě víc:
- Kdo si pravděpodobně vydělá víc? Dospělý člověk nebo dítě, kterému je 50 let?
- Kdo si dokáže něco odepřít? Dospělý člověk nebo ten, co má sice občanku, ale uvnitř je psychologicky malé dítě?
- Kdo chodí do hospody a kdo dělá raději něco smysluplného?
- Kdo, když má problém, hledá řešení? A kdo obviňuje druhé?
- Kdo žije v místě, kde není práce a tak ji hledá jinde nebo ten, kdo jen nadává?
Kdo byl hvězda ve třídě?
Ten, kdo se dobře učil? Nebo ten, kdo věnuje hodiny svého času něčemu, co mu přinese úspěch až za několik let?
Nebo ten, kdo zmlátil ty nejslabší?
Pro který věk je typické:
- nesnáší autoritu
- nesnáší pravidla
- vzpírá se
- neví, co chce a s ničím není spokojený
- myslí si, že o něj musí postarat rodiče
Ano. Správně. Puberta.
Jak jednat s puberťáky
1. Je třeba jim říkat pravdu. Což my jako společnost neděláme. Takže oni se pak bouří. A když se nemohou bouřit v práci, ani v rodině, tak co zbývá? Hospoda a politika.
2. Když jsem se spletl, přiznat to. Ale kdo z nás je natolik dospělý, že řekne: „Omlouvám se, neměl jsem pravdu.“?
V Amazonii, daleko od bělochů, prý domorodci nemají pubertu, jak ji známe my
Nevím, jestli je to pravda. Ale dávalo by to smysl. Protože oni se učí od svých rodičů a čím víc jsou rodiče pravdiví, tím méně se musí jejich děti bouřit, když přijde čas puberty.
Takže když se naši spoluobčané bouří proti zavedeným pravidlům, tak to znamená, my jako dospělí jsme selhali nebo jsme ani my nebyli dospělí.
Řešení: Obejmi svého nepřítele, jako kdyby to bylo tvé nejmilejší dítě
Když to dokážete, jste dospělý. (Nebo to dokážete krásně předstírat). Když ne, tak jste aspoň pravdivý. Ale pravdivý puberťák.
A pokud nedokážete obejmout svého nepřítele, tak obejměte aspoň sebe. Když to takhle budete dělat pravidelně, začnete dospívat. A v důsledku toho budou naši politici víc dospělí a budou hledat nejlepší řešení pro všechny, ne jen pro sebe a pro své sponzory.
