Článek
Já nejdříve musím říct, že žádnou zbraň nevlastním, nemám, a ani z ní neumím střílet. Před 35 lety jsem snad z nějaké zbraně vystřelil, v rámci povinného přípravy na vojnu.
Kdybychom všechny střelné zbraně zakázali bez výjimky.
Tak v ostatních státech ne a my pak bychom jako stát byli snadným cílem pro ty, kteří se nebojí je používat. Takže tím pádem musíme zbraně povolit armádě a policii. A pak také závodníkům ve střelbě, biatlonistům, myslivcům a těm, co se chtějí bránit?
Chceme mít právo zasáhnout proti
policii nebo armádě, když se chystá svého postavení zneužít? V naší zemi asi ne. V naší zemí není zvykem dělat armádní puče.
Co když v naší zemi bude válka?
Pak by se hodilo mít pro partyzánský boj pár set tisíc zbraní. Ale počítejme, že ani tato varianta nenastane.
Ale co když nám bude hrozit válka?
Co bychom dělali, kdyby jen vojáci měli zkušenost s použitím zbraně? Bude to znít strašně, ale pak by i tisíc zbytečně zastřelených civilistů bylo málo, když by na druhé misce vah byla svoboda 10 milionů? A přežití celého národa.
A teď konečně něco, co si musíme rozmyslet v každém případě
Skutečně věříte, že někdo, kdo má jasný cíl, se nechá odradit jen tím, že zbraně nesmí oficiálně mít? Možná by to odradilo někoho s nízkým IQ. Ale premianta? Určitě ne. Takový člověk by si pořídil zbraně nelegálně. A kdyby ani to nešlo, tak by místo malého (tedy na dny) kurzu střelby se nechal zaměstnat u armády nebo u policie. Trvalo by to déle. Musel by podstoupit psychotesty. Které by pro něj asi nebyly problémem. A za odměnu by se pak dostal k automatickým zbraním. A s jejich pomocí by o rok nebo dva později nezabil 17 lidí, ale stovky.
Ale ještě jedna věc je tady důležitá
Ti, co zdůrazňují potřebu nezakazovat zbraně, říkají, že kdyby i někdo další měl u sebe zbraň, tak by mohl pachatele zneškodnit, a tím by se naopak počet obětí snížil. Všechno je jen o pravděpodobnosti.
Já si pro sebe vybírám právo zbraň nemít. Ale současně bych byl moc rád, kdyby mě někdo se zbraní zachránil život. A současně bych byl velmi nerad, kdybych byl obětí šíleného střelce.
A vracím se zpět k tomu jedinému podstatnému. K vyřešení problému musíme vyřešit jeho příčinu. A i přestože příčinou střelby není zbraň, tak střelná zbraň je nejvíc schopná zabít nejvíc lidí.
Ale kdyby neměl střelnou zbraň, mohl použít auto nebo nůž. Chcete zakázat auta, protože paní Hepnarová je použila jako zbraň? Asi ne.
Zatímco zakázat střelné zbraně je o něco málo rozumnější. Ale přesto pořád je nejlepší vyřešit příčinu. A tou jsou „nemocné“ emoce. Takže nejlepší řešení by bylo investovat do psychologů. Ale psycholog umí jen s jistou mírou jistoty ukázat na toho, kdo je možná nebezpečný.
Takže by to chtělo víc psychoterapeutů?
Určitě ano. Ale druhů psychoterapie, které si umí poradit s takovouto věcí je velmi málo a podle toho, jak se chovají (někteří) psychoterapeuti, tak nelze vyloučit ani možnost, že jich je ještě méně.
Takže je potřeba investovat do psychiatrie. Určitě. Ale dokud bude návštěva psychiatra znamenat stigma, tak nemůžeme počítat, že se hromadní střelci budou hlásit. A když navíc je nedostatek i psychiatrů, stejně jako psychologů i psychoterapeutů, tak představa, že střelec počká, až bude mít psychiatr na něj čas, je bláhová.
Takže by to chtělo zainvestovat do rodinných konstelací, které to aspoň trochu umí. A nebo do hlubinných konstelací, které umí změnit každého člověka, který to chce. Ale tady je velký problém. (Někteří) psychoterapeuti a psychologové to nechtějí. Protože podle nich a současného poznání vědy to nikdo kromě nich neumí. Zatímco ti moudřejší, kteří mají za sebou spousty lidí, kterým pomohli, tak ti už většinou znají své meze, takže jsou rádi i za to, co jejich mladší kolegové vidí jako konkurenci.
Co můžete udělat vy.
V konstelacích pracujeme s představou, že se svým životem můžete udělat cokoliv. Takže jestli se chcete přestat bát, navštivte psychoterapeuta, psychologa, konstelatéra a uzdravte si to. A nebo se na své emoce vykašlete a trpte dál. I když změna není snadná, tak úleva je osvobozující.
A jestli cítíte bolest, která se nedá snést, tak navštivte psychiatra, který vám pomůže léky. A k tomu i psychoterapeuta nebo konstelatéra, který vám pomůže i jinak.
A jestli chcete uzdravit skutečnou příčinu vaší bolesti, tak nemohu mluvit za jiné. Jen za sebe: Podle mě to je možné. Léky budete brát jen do té doby, co je budete potřebovat. Takže na nich nebudete závislý celý zbytek vašeho života. A protože nevím nic o vaší bolesti, tak vám nemohu slíbit, že vám bude lépe za víkend, za měsíc, za rok nebo za dva. Ale podle mých zkušeností byste měl cítit aspoň malou změnu velmi rychle.
A jestli chcete zabíjet, tak zavolejte hned na 112. Tamní lékaři vám pomohou, abyste si sobě a dalším lidem nezničil život.
