Článek
Přesto, podle výzkumu v roce 2020, kdy Česko dostalo z EU o 86 mld. Kč více než odvedlo, si 13 % populace naopak chybně myslelo, že je ČR čistým plátcem do rozpočtu EU, 18 % se domnívalo, že je to přibližně vyrovnané, a téměř polovina lidí neměla vůbec žádnou představu. A kde se vzaly ty peníze, které Česko dostalo navíc? Jsou to peníze daňových poplatníků bohatých zemí EU, které přispívaly na rozvoj a dosažení západoevropské úrovně infrastruktury nových chudších členských zemí. A je třeba říci, že Česko se pomalu ale jistě posouvá ekonomicky k průměru Evropské unie a pak se Česko stane také tou bohatou zemí, která bude přispívat na rozvoj těm chudším.
To, že Česko bude brzy ekonomicky nad průměrem EU je jednak skvělá zpráva o úspěchu a bohatství naší země v EU a za druhé to, že budeme přispívat chudším zemím je potřeba brát jako vrácení té pomoci, které se nám za minulých 20 let dostalo. Říká se tomu solidarita. Zajímavé je, že zatímco zemědělské dotace nemají skoro žádnou přidanou hodnotu a jde jen o finanční transfer bez jakéhokoliv multiplikačního efektu, kohezní politika má multiplikátor cca 1,5–2,7 EUR růstu HDP na každé investované euro, investice do inovací mají multiplikátor 6-11.
Evropské peníze na rozvoj byly fajn, ale mnohem větším přínosem členství v EU jsou evropské hodnoty, které si za peníze nekoupíte a které mnoho obyvatel planety postrádá - mír a blahobyt občanů, lidská důstojnost, svoboda, demokracie, rovnost, právní stát a lidská práva. Jejich aplikací jsou evropská spolupráce a mírové řešení sporů, volný pohyb osob, zboží a kapitálu a zejména pro českou exportní ekonomiku je důležitý jednotný evropský trh bez cel a s jednotnými pravidly. S horšící se geopolitickou situací jsou tyto hodnoty stále cennější.
