Článek
Posledních 24 hodin míru: Svět na hraně (23. února 2022)
Den před invazí byl na Ukrajině plný mrazivého napětí, ale i podivného klidu.
- Dopoledne: V Kyjevě lidé normálně chodili do práce a do kaváren, přestože ukrajinský parlament právě schválil vyhlášení výjimečného stavu. Západní rozvědky už věděly, že rozkaz k útoku byl vydán.
- Odpoledne: Ukrajinské úřady začaly uzavírat letiště na východě země (Charkov, Dnipro). Webové stránky vlády a bank čelily masivním kybernetickým útokům.
- Večer: Volodymyr Zelenskyj se pokusil o poslední zoufalý krok – telefonát Vladimiru Putinovi. Kreml hovor nepřijal. Zelenskyj pak o půlnoci natočil emotivní projev k ruskému lidu: „Chceme mír, ale pokud nás napadnete, uvidíte naše tváře, ne naše záda.“
- Noc: Na hranicích s Ukrajinou ruská armáda vypnula komunikační zařízení a nahodila motory. V 04:00 SEČ vystoupil Putin v televizi s projevem o „speciální operaci“. Prakticky v tu samou minutu začaly dopadat první rakety na Kyjev a začala válka.
Zbraně, které změnily pravidla hry
Za čtyři roky se charakter bojů drasticky proměnil. Lehké střely Javelin zastavily ruské tanky v první fázi, zatímco raketomety HIMARS v létě 2022 ochromily ruskou logistiku. Dnes jsou páteří obrany miliony levných FPV dronů a námořní drony, které vytlačily ruskou flotilu z Krymu. Klíčovým štítem jsou systémy Patriot, které chrání ukrajinská města před neustálým ostřelováním.
Mezinárodní pomoc: Kdo stojí za Ukrajinou?
Bez podpory spojenců by Ukrajina pravděpodobně nepřežila první rok.
- USA: Hlavní dodavatel těžké techniky a klíčové munice.
- Evropská unie a Německo: EU drží nad vodou ukrajinskou ekonomiku. Německo se stalo evropským lídrem v dodávkách zbraní (tanky Leopard, systémy IRIS-T).
- Česká republika a Polsko: První země, které poslaly tanky a těžkou techniku. Česká „muniční iniciativa“ v letech 2024–2025 zachránila frontu před kolapsem dodávkou statisíců dělostřeleckých granátů.
- Pobaltské státy: V přepočtu na HDP jsou největšími dárci světa.
Migrace a demografický otřes k únoru 2026
Válka vyvolala největší migrační vlnu v Evropě od roku 1945:
- V zahraničí: Přibližně 5,9 milionu Ukrajinců žije jako uprchlíci (z toho většina v Evropě).
- Vnitřně vysídlení: Přímo na Ukrajině muselo opustit své domovy 3,7 milionu lidí.
- Situace v Česku: ČR hostí cca 393 000 lidí. Ukrajinci se zde skvěle integrovali – v roce 2025 odvedli na daních o 6,3 mld. Kč více, než kolik stát vydal na jejich pomoc.
Lidské ztráty: Děsivá bilance
Odhady ztrát ke 24. únoru 2026 (dle CSIS a OSN):
- Ruská armáda: Cca 325 000 padlých (celkové ztráty včetně zraněných přes 1,2 milionu).
- Ukrajinská armáda: Odhady se pohybují mezi 100 000 až 140 000 padlými.
- Civilisté: Oficiálně 15 000, neoficiálně (vč. Mariupolu) pravděpodobně přes 100 000 obětí.
Výhled do pátého roku
Rusko aktuálně okupuje přibližně 18,5 % území. Ukrajina se po čtyřech letech adaptovala na válečnou ekonomiku a masivně vyrábí vlastní drony a rakety. Společnost je unavená, ale návrat k předválečnému světu je bez jasného vítězství a bezpečnostních záruk pro většinu Ukrajinců nepředstavitelný.
Zdroje: Kiel Institute (Ukraine Support Tracker), UNHCR, Ministerstvo vnitra ČR, CSIS (Military Analysis), OSN (Human Rights Monitoring Mission).
