Článek
Podle odhadů odborníků žije v Česku přibližně 104 tisíc lidí bez stabilního bydlení, a to včetně osob v azylových domech či ubytovnách. Český statistický úřad zároveň upozorňuje, že více než 1,4 milionu lidí čelí vážným problémům s bydlením, ať už z finančních důvodů, nebo kvůli nevyhovujícím podmínkám.
V ulicích Prahy lze potkat muže, kteří tráví noci na lavičkách poblíž Vltavy, ženy s dětmi spící v improvizovaných noclehárnách, nebo seniory, kteří přečkávají mrazivé noci v chladných přístřešcích. Tyto obrazy se opakují i v dalších městech – Brno, Ostrava či Plzeň.
Data v číslech – bezdomovectví v Česku 2026
- 104 tisíc lidí žije bez stabilního bydlení – na ulici, v azylových domech či ubytovnách.
- 18 % všech lidí bez domova se soustředí v Praze, podle městského Institutu plánování a rozvoje.
- Více než 1,4 milionu lidí čelí problémům s dostupným bydlením, uvádí Český statistický úřad.
- Kapacity nocleháren v zimních měsících bývají naplněné z více než 90 %, potvrzují terénní služby Armády spásy.
- Průměrná délka života lidí s bezdomoveckou zkušeností je až o 16 let nižší než u ostatní populace.
- Přibývá seniorů, žen i rodin s dětmi, potvrzují statistiky azylových domů a nezisková organizace Naděje.
Viditelný problém v centrech měst
Nejvíce se situace projevuje ve velkých městech jako Praha, Brno či Ostrava. Armáda spásy upozorňuje, že stabilní bydlení je základní podmínkou pro řešení dalších životních problémů, od dluhů po návrat do zaměstnání. Mnozí lidé se do bezdomovectví dostávají postupně – ztrátou zaměstnání, rozvodem či zadlužením.
V Brně se stále častěji objevují lidé, kteří přespávají na nádražích nebo podchodových prostorách, protože místní ubytovny jsou plné. V Ostravě terénní pracovníci zaznamenávají rostoucí počet seniorů, kteří se nemohou vrátit do svých domovů kvůli vysokým nájmům.
Krize bydlení jako hlavní hnací síla
Analýzy trhu s bydlením ukazují, že nedostatek dostupných nájemních bytů a vysoké nájmy zůstávají hlavními faktory, které udržují domácnosti na hranici bytové nouze. Ministerstvo práce a sociálních věcí upozorňuje, že bezdomovectví je vrcholem širšího problému bytové nouze a systém prevence často selhává.
Rodiny, které ztratí střechu nad hlavou, se často ocitají v azylových domech, kde čekají týdny či měsíce na vlastní bydlení. Terénní sociální pracovníci popisují, že nejvíce zranitelní jsou děti a senioři, pro které chybí adekvátní zázemí.
Dopady na zdraví
Bezdomovectví má i vážné zdravotní dopady – lidé s bezdomoveckou zkušeností mají kratší očekávanou délku života až o 16 let a častěji trpí chronickými nemocemi či psychickými potížemi. Odborníci upozorňují, že dlouhodobý stres a nevyhovující podmínky zvyšují riziko závažných zdravotních problémů.
Přibývá seniorů i rodin
Zatímco mezi lidmi bez přístřeší převažují muži, v azylových domech a ubytovnách přibývá seniorů, žen i rodin s dětmi, potvrzuje nezisková organizace Naděje. Podle terénních pracovníků je rostoucí trend žen a dětí bez střechy nad hlavou jedním z nejsilnějších varovných signálů pro systém sociálních služeb.
Strukturální výzvy
Podle OECD patří Česko mezi země s relativně vysokým podílem lidí bez domova. Odborníci se shodují, že bez rozšíření dostupného bydlení a důsledné prevence nelze očekávat výrazný pokles počtu lidí bez domova. Rok 2026 tak potvrzuje dlouhodobý trend: bezdomovectví a bytová nouze nejsou okrajovým jevem, ale strukturálním problémem, který se dotýká tisíců obyvatel napříč městy a generacemi.
Zdroje: OECD (2024, 2025): Housing Reforms in Czechia and Poland; Data on Homelessness – Country Notes: Czechia,Český statistický úřad: analýzy k bytové nouzi a sociálnímu vyloučení,Odborné analýzy a zprávy o zdravotních dopadech bezdomovectví (2026),Veřejně dostupné reportáže o fungování sociálních služeb v ČR
