Článek
Donald Trump sliboval, že válku ukončí „do 24 hodin“. Aktuální vývoj naznačuje, že jeho metoda nespočívá v precizní diplomacii, ale v přímém tlaku na obě strany. Vyjednané „energetické příměří“, o kterém Trump informoval, se však po pár hodinách začalo drolit pod nánosem ruských podmínek. Když mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes suše konstatoval, že klid zbraní platí vlastně jen pro Kyjev a jen do konce týdne, vyslal tím jasný vzkaz: Putin neustupuje, Putin jen obchoduje s časem a testuje hranice nové americké administrativy.
Dvě Ukrajiny: Užhorodský klid vs. východní peklo
Při pohledu na mapu dnešní Ukrajiny narazíte na propastný rozdíl, který se s příchodem mrazů ještě prohloubil. Na jedné straně stojí zakarpatský Užhorod – město, které se stalo symbolem „vnitřního exilu“. Zde, v těsném sousedství slovenských hranic, život pulzuje téměř evropským tempem. Kavárny na nábřeží řeky Už jsou plné vnitřních uprchlíků i kyjevské smetánky, která si zde kupuje byty jako pojistku. Užhorod je místo, kde lidé sice cítí tíhu války skrze ekonomickou krizi a pohřby padlých sousedů, ale stále si mohou dojít na kávu bez strachu, že jim nad hlavou proletí raketa s plochou dráhou letu.
O 1200 kilometrů dál na východ, v ruinách Myrnohradu nebo ostřelovaném Chersonu, je realita jiná. Tam už nejde o „zdání normality“, ale o holý biologický fakt přežití. Zatímco v Užhorodu se dnes otevírají nové modernizované hraniční přechody pro pěší a řeší se rozvoj infrastruktury, na východě lidé přežívají v teplotách klesajících pod -20°C bez elektřiny a vody. Rozdíl mezi Užhorodem a frontovou linií není jen v kilometrech, je to rozdíl mezi civilizací 21. století a středověkým bojištěm.
Strategie termostatu: Humanita jako rukojmí
Je v tom krutá symbolika. Rusko se rozhodlo zastavit údery na rozvodné sítě právě v momentě, kdy udeřily nejtvrdší mrazy. Pro Trumpa je to politický bod – může prohlásit, že „zachránil tisíce lidí před umrznutím“. Pro Putina je to však strategický termostat. Pokud v neděli útoky obnoví, bude to v době, kdy bude ukrajinská soustava po týdenním „klidu“ nejzranitelnější. Moskva sleduje, co jí u nového nájemníka Bílého domu projde výměnou za pár dní ticha v Kyjevě.
Krev na sněhu a návrat ke koním
Zatímco se ve Washingtonu řeší sémantika slova „příměří“, realita u fronty zůstává barbarská. Pád Myrnohradu, ke kterému dnes podle všeho došlo, je pro Ukrajinu citelnou logistickou ztrátou. Ruská armáda navíc demonstruje děsivou schopnost adaptace – dnešní zprávy o ruských jednotkách útočících na koních u Oleksijivky ukazují snahu minimalizovat tepelnou stopu v mrazu, kterou by jinak zachytily drony. Je to návrat k archaickému válčení, který podtrhuje fakt, že pro vojáka v zákopu u Časiv Jaru nemá Trumpův telefonát žádnou váhu.
Zelenskyj vrací míč: Kyjev jako lakmusový papírek
Prezident Volodymyr Zelenskyj dnes vzkázal: „Mír se nevyjednává přes telefon s agresorem, který v tu samou chvíli vraždí v Chersonu.“ Jeho výzva Putinovi k jednání přímo v Kyjevě je precizním šachovým tahem. Pokud Putin nepřijde, ukáže se jako agresor, který se bojí pohledu do očí svých obětí. Zelenskyj tím odmítá roli loutky v „dealu“, o kterém se rozhoduje v Mar-a-Lago bez účasti Ukrajinců.
Závěr: Neděle jako den zúčtování
Příštích 48 hodin ukáže, zda je Trumpova metoda „dealmakera“ životaschopná, nebo zda narazila na ruskou metodu „drtiče“. Pokud se v neděli večer nad Kyjev vrátí rakety, Trumpova aura neporazitelného vyjednavače dostane první vážnou trhlinu. Pro miliony Ukrajinců – od klidného Užhorodu až po zničený Donbas – to však znamená jediné: připravit se na nejmrazivější noc roku s mrazivou nejistotou, zda se ráno probudí do světla, nebo do tmy.
