Článek
Začnu netradičně. Už jako malý kluk jsem měl tu možnost do sebe dostávat atmosféru a vjemy týkající se těžby kamene a písku. Přijde vám to podivné? Nepřišlo by, kdybyste věděli, že otec kamenolomům a pískovnám zasvětil celý svůj profesní život a já i bratr jsme měli občas možnost s ním do nějakého toho lomu vyrazit a poznávat různé technologie, strojní vybavení, ale také sledovat odstřely obrovských kamenných mas. Pro malé kluky šlo prostě o nezapomenutelné zážitky…
Možná proto se mě hrozící kritický nedostatek kameniva tak dotýká, ale záhy zjistíte, že se vlastně dotýká každého z nás, a to velmi z blízka.
Netěží se, nestaví se, ekonomika země trpí
Bez kamene a písku by se totiž přestaly stavět nejen další dálnice a opravovat silnice, po čemž voláme snad všichni napříč volebními preferencemi, ale zastavila by se i výstavba bytů, rodinných domů, či škol, nemocnic a další občanské vybavenosti.
Zastavila, nebo neskutečně prodražila dovozem surovin ze zahraničí. Kámen a písek mají totiž tu „vlastnost“, že se na jejich ceně podepisuje doprava velmi podstatnou měrou. Každý stavebník mi dá za pravdu, že je rozdíl stavět v blízkosti pískovny, či lomu, nebo 80 km od nich.
Z toho důvodu mi přijde velmi krátkozraké, vystupovat proti otevírání nových ložisek, které vidíme zejména od „ekologických“ neziskových organizací, ale také od obyvatel, kteří bydlí v blízkosti uvažovaných prostor.
Tedy shrnuto, proti novým lomům se brojí zejména z důvodu ochrany přírody, krajiny, zdraví a kvality života obyvatel (dopad v podobě hluku, prachu a dopravní zátěže). Tedy paradoxně hrozí, že s rostoucí poptávkou po stavebních surovinách jako je štěrk a písek a nedostatkem stávajících lomů, může být otevírání nových lomů složité.
Argumenty proti těžbě? Některé lze chápat, jiné ne
Pokud se ale podíváme na nejčastější argument, kterým je negativní vliv na krajinu a životní prostředí, je třeba jedním dechem zmínit také rekultivační procesy, které po ukončení těžby krajinu obnoví. A ty jsou nedílnou součástí každého povolení k těžbě.
Na tyto procesy dokonce těžaři ukládají peníze už během těžby do tzv. Fondu sanací a rekultivací. Tyto prostředky nelze použít na jinou činnost, takže financování rekultivace krajiny po těžbě je tímto zajištěno ze soukromých zdrojů, nikoli státních. Samotný plán sanací a rekultivací je nedílnou součástí povolení k těžbě.
Na místě bývalých pískoven a lomů tak již mnohde vyrostly rekreační areály, nové přírodní biotopy, rybářské revíry, či úžasné přírodní scenérie zatopených lomů.
A co se týká obav lidí z negativního vlivu těžby na své zdraví (např. v důsledku prachu a hluku) a kvalitu života (např. v důsledku dopravní zátěže), lze tomu rozumět. Na druhou stranu, vše je věcí dohody a lze smluvně ošetřit a vymáhat zavedení opatření, která těžaři zaručí před samotným započetím těžby. Podle mých zkušeností lidé v okolí dobývacích prostor velmi často na svojí poloze mohou i profitovat.
Ale jak říkám, takové obavy lze chápat.
Kámen stačí už jen na pár let, co potom?
Na druhou misku vah ale musíme položit fakt, že nedostatek surovin jako štěrk a písek v České republice může vést ke krizi v stavebnictví, což může mít nepříznivé dopady na ekonomiku.
Na tento fakt poukazují i mnohé studie. Ty pochopitelně popisují už zmíněný hlavní problém, což je pomalé otevírání nových ložisek a stárnutím stávajících lomů a pískoven. Studie rovněž analyzují objem zásob, jejich životnost a dostupnost v jednotlivých krajích, předpovídají budoucí zdražování a doporučují opatření pro řešení nedostatku.
Klíčové poznatky z těchto studií dokonce varují před tím, že zásoby kameniva v mnoha aktivních lomech a pískovnách vystačí už jen na několik let, což je v přímém rozporu s tím, že celkové geologické zásoby jsou velké, ale objem vytěžitelných zásob je výrazně nižší (přibližně 30 % z celkových zásob).
Dalším varujícím poznatkem se zdá být fakt, že spotřeba stavebních materiálů se za posledních deset let zvýšila o 37 %, což dále přispívá k nedostatku, a to se odráží na zdražování těchto materiálů.
Na základě uvedeného, jak už jsem zmínil v úvodu, hrozí zpomalení nebo dokonce zastavení mnoha plánovaných staveb, zejména silnic, dálnic a železnic, ale i další důležité infrastruktury.
Pomůže vláda? Ta příští zcela jistě ANO
Jak z toho ven? To tyto studie také ukazují. Analyzují totiž dostupnost kameniva pro infrastrukturní stavby, sledují vytěžitelné zásoby v jednotlivých krajích a navrhují opatření, včetně digitalizovaných map plánovaných staveb a analýzy povolovacího procesu pro nová ložiska.
K aplikaci těchto a dalších opatření je ale třeba podpora „z hora“, tedy na úrovni vlády, krajů atd. Tady je třeba objektivně říci, že část práce odvedla už dosluhující vláda.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) navrhlo, aby se téměř padesát ložisek kameniva a štěrkopísku v České republice stalo ložisky strategického významu. Vláda by se tím měla nyní zabývat, stejně tak jako obnovou a otevíráním nových lomů a pískoven.
Vzhledem k tomu, jak ale končící vláda přistupuje k vlastnímu státnímu rozpočtu, lze jen doufat, že problematiku nových ložisek nedá „k ledu“, jako zmíněný návrh rozpočtu na rok 2026.
I kdyby se tak stalo, lze ale očekávat, že nová vláda, a především nový ministr průmyslu nenechá tento problém bez pozornosti. Karel Havlíček totiž situaci velmi dobře zná a celý proces, který navíc musí zefektivnit a zrychlit získávání povolení k těžbě nových ložisek, dovede do konce. Zabrání tak prodražení strategických staveb, zhoršení ekonomiky státu, ale třeba i růstu nákladů malých stavebníků, kterým by se třeba stavba rodinného domu, či garáže dovozem kameniva ze vzdálených, či dokonce zahraničních ložisek prodražila o desítky procent.
Kraje nesmí zůstat stranou
Nezastupitelnou roli budou v tomto hrát i jednotlivé kraje, a to nutností zpracovat krajské surovinové politiky, na základě kterých, by se pak vybírala jednotlivá strategická ložiska. Protože Středočeský kraj v tomto směru patří k nejdůležitějším, jako krajskému zastupiteli mi toto téma nemůže být lhostejné. Už jen s ohledem na dětské zážitky ze setkání s obrovskými nakladači, bagry, či střelmistry.
https://www.e15.cz/domaci/mpo-navrhuje-oznacit-loziska-kameniva-a-sterkopisku-za-strategicka-jinak-hrozi-nedostatek-1428081
https://www.silnice-mosty.cz/2318-studie-dostupnosti-kameniva-pro-planovane-stavby-dalnic-a-silnic-i-tridy-a-zeleznicni-infrastruktury/
