Článek
Dobrý den jelikož se blíží Vánoce rozhodl jsem se napsat pro zajímavost takový článek jak a kdy se slaví Vánoce v jiných státech. Tenhle první článek je s variantou evropských států, ještě bych chtěl napsat jeden s variantou severských států
Slovensko - Vánoce na Slovensku začínají 24. prosince a končí 6. ledna. Zhruba polovina Slováků se hlásí k římskokatolické církvi, a tak si tady Vánoce snáze zachovávají svůj duchovní punc. Pro 24. prosinec mají na Slovensku hned několik názvů. Oficiálně se mu pro množství jídla a bohatě prostřený stůl říká Štedrý deň, na východě a v části středního Slovenska ale používají výrazy Vilija či Vigilija (z latiny „předvečer svátku“ narození Krista, který připadá na 25. prosince). V některých evangelických obcích na středním Slovensku oslavují Dohviezdny večer a v regionech Hont, Novohrad a Zemplín zase Kračún aneb „zimní slunovrat“.
Slovinsko - Vánoce ve Slovinsku se slaví 25. prosince. Ve Slovinsku je však také velká část obyvatel, kteří Vánoce téměř neslaví, na Štědrý den pracují a je to pro ně v podstatě běžný den. Více pak slaví Silvestr a Nový rok. Povinným pokrmem je potica - slovinská bábovka Určité zvyky jsou regionální. V některých krajích se drží zvyku jíst na Vánoce drůbeží maso, nejčastěji v podobě vídeňských řízků, v Přímoří zase nechybí ryba a v Idriji tradiční pokrm idrijski žlikrofi. Některé slovinské rodiny připravují i bramborový salát (slovinsky francoska solata), který se sem dostal z Jugoslávie, kde byla tradice jíst jej na Nový rok. Slovinský štědrovečerní stůl je ale především pestrý a čím více druhů pokrmů na něm naleznete, tím lépe. Významnou součástí jsou slovinské lokální sýry, pršuty, jitrnice a klobásy a především vybrané víno. Dárky ve Slovinsku nosí Ježíšek (slovinsky Božiček) některé rodiny mívají i ruského Dědu Mráze
Maďarsko - Vánoce v Maďarsku se slaví 25. prosince, dárky zde nosí Ježíšek. Od 19. století je maďarským zvykem zdobit sváteční strom szaloncukorem, sladkým fondánem často obaleným čokoládou a zabaleným do lesklé barevné fólie. Mezi další dekorace patří lesklé skleněné ozdoby a ručně vyráběné dekorace vyšívané tradičními maďarskými vzory. Polévka, co se jí na Vánoce, se jmenuje halászlé a dělá se z kapra a sladkovodních ryb. V Maďarsku se na Vánoce jí tradičně perník a hodně zde mají i makové moučníky, jelikož věří , že mák přináší štěstí v novém roce
Polsko - Vánoce v Polsku se slaví večer 24 prosince, dárky zde nosí svatý Mikuláš, ale může to být i Děťátko, Hvězdička, Andílek nebo Gwiazdor. Vánoce v Polsku se nazývají Boże Narodzenie (Boží narození). Štědrovečerní večeře v Polsku se skládá z 12 chodů, které symbolizují počet měsíců v roce a počet apoštolů. Začíná se večeřet v okamžiku, kdy se na nebi objeví první hvězda. Zvykem je prostírat jeden talíř s příborem navíc pro případného hosta. V Polsku je typickým zvykem se na začátku s rodinou a případným hostem dělit o oplatky. Každý člověk si odlomí kousek na důkaz vzájemné pospolitosti. Hlavním jídlem je ve většině domácností kapr nejčastěji smažený nebo s omáčkou a rozinkami. Před hlavním jídlem se obvykle podává barszcz s tzv. uszkami. Jedním z dalších chodů jsou také pierogy (pirohy) – plněné nejčastěji žampiony a zelím. Typickým sladkým pokrmem je kutia (kuťa) – sladká pšeničná kaše s ořechy, sušeným ovocem, medem apod., či makůvky – rohlíky máčené ve sladkém mléce, obalované v máku. V některých částech Polska během svátečního dne nepopíjí žádný alkohol
Rumunsko - V Rumunsku se Vánoce slaví mezi 24. a 25. prosincem dárky naděluje Moş Crăciun, který jezdí na saních s rolničkami. V rumunštině se Vánoce nazývají Ajunul Craciunului a veselé Vánoce se řeknou Crăciun Fericit. Od 14. listopadu do 24. prosince mívají vánoční půst nikdo nesmí jíst maso vejce a mléko povoleny jsou pouze výjimky a to ryby dalšími zvyky jsou pořádání zabíjaček kdy se podělí o pokrm zvaný Pomana Porcului (vepřové milodary), který se tradičně vaří v kotli a skládá se z různých kousků vepřového masa (bůček, plecko, játra, ledvinky) v česnekové omáčce a podává se s polentou. V některých částech se někdo převlékne za kozu ,která se nazývá capra a tančí a dělá neplechy.
Německo - V Německu se slaví Vánoce 25. prosince. U německých sousedů naděluje dárky Christkind neboli Ježíšek. Zejména v severních oblastech se zachoval vznešený Weihnachtsmann, který má dlouhý plášť s kapucí a zrzavé vlasy i vousy, a cestuje na divokém větru. V Německu se na Vánoce připravuje vánoční štola Vánoční německá kuchyně nabízí mnoho pokrmů z ryb, jako jsou pečená štika, candát na roštu, plněný kapr a podobně. Nejoblíbenější je však husa nebo kachna s červeným zelím a bramborovým knedlíkem s jablky a slaninou. S oblibou se podává konšelská mísa, která se skládá z kousků vepřové pečeně, kachny, husy, krůty, uzeného masa a ze smetanových klobás. Lahůdkou na závěr bývá jablečný závin, do kterého se přidávají kompotované třešně. U svátečního stolu nechybí ovocný salát s příchutí šampaňského nebo likéru
Belgie - Vánoce v Belgii se slaví v některých oblastech již 24. a někde 25. prosince dárky zde nosí svatý Mikuláš. Na Boží hod vánoční v Belgii (a severní Francii) se snídá cougnou nebo cougnoulle, což je sladké pečivo chuťově podobné naší vánočce. Má ale velmi neobvyklý tvar – s jistou dávkou fantazie mnohým připomíná tělo děťátka tohle pečivo symbolizuje Ježíška
Francie - Ve Francii se slaví Vánoce 24. prosince. Dárky zde nosí otec Vánoce zvaný Pere Noël, zobrazovaný jako starý vousatý muž se spoustou dárků a s létajícími saněmi taženými soby Mezi tradiční pokrmy patří ve Francii vánoční krůta plněná jedlými kaštany (la Dinde de Noel), která se podává s vařenou zeleninou. V některých regionech taky najdete třeba ústřice, tučná kachní játra foie gras, uzeného lososa, palačinky (Bretaň) nebo husu (Alsasko). Nesmí samozřejmě chybět ani sýry, sladkosti, makronky a dobré víno. Oblíbený je také typický piškotový vánoční dezert s čokoládovým krémem - bûche de Noël, česky Noëlovo poleno.
Holandsko - V Holandsku se slaví Vánoce 25. prosince. Dětem v Holandsku nosí dárky Sinterklaas spolu s Černým Petrem,který některé zlobivé děti i trestá. Štědrý den/večer není v Holandsku svátkem, a tak většina lidí tráví tento den v práci a kromě církevní mše se k němu moc tradic nevztahuje. Tradiční vánoční jídlo v Holandsku neexistuje, ale tradiční příprava ano a tou je Gourmetten. Celé to spočívá v tom, že máte takový přenosný gril a k němu připravíte maso a zeleninu na všechny způsoby a vůbec všechno ostatní, co se dá ugrilovat, k tomu na zakousnutí chléb a všechny možné omáčky a trávíte takhle v rodinném kruhu.
Rakousku - v Rakousku jsou Vánoce 24. prosince. V Rakousku nosí dárky Christkind což je mladá dívka povahou podobná Kristu legenda praví, že je Ježíšovým dítětem, má zlaté vlasy a andělská křídla. Christkind 24. prosince v podvečer přinese stromek s dárky a dříve, než ji někdo spatří, zmizí. Nejstarší cukrovinkou pečenou na Vánoce je Kletzenbrot, v překladu ovocný bochník. Pro ještě lepší představu se jedná o chléb s křížalami. Nesmí chybět apfelstrudel (jablečný štrúdl) a vánočka. Na štědrovečerní tabuli najdeme v podstatě vše…od kapra (kterého má většina rakouských rodin), přes kachnu a schnitzel (řízek), až po nějakého jelena nebo jinou zvěřinu. Jestli nějaká rakouská hospodyňka nemá navařeno a napečeno tak si ji rychle najde Perchta - čarodějnice, která je připravená nepřipravené paní domu chytnout, rozříznout, vycpat hrachovinou a znovu zašít.
