Článek
Před několika lety byla užitečná v technických a navazujících oborech. Všichni znají automatizaci výrobních linek, výrobních robotů, CNC soustruhy a frézky a řadu dalších. I v řadě dalších oblastí, například od nepaměti nám Word opravuje pravopisné chyby (běda napsat „fšude“ – hned to opraví). Situace se ale mění a AI už mluví (kecá) do všeho. Zbylo málo oblastí, které zůstaly AI zatím neovlivněny. Tím nechci nijak snižovat užitečnost AI v řadě oborů. Přitom řada článků, úvah a pojednání však o škodlivosti AI hovoří. Těch je také čím dál tím víc. Jsou moudré, věcné, varující a hodnotící. Zdá se však, že na rozvoj AI mají minimální vliv.
Varující je, že jako houby po dešti vznikají různé kurzy a školení, učící, jak využívat umělou inteligenci – AI. V té souvislosti mě napadá:
Nebylo by na místě učit se ne jak využívat umělou inteligenci, ale učit se, jak využívat lidskou inteligenci?
Kurzů, testů a školení v této oblasti je minimum. Pokud se nějaké objeví, tak se zaměřuje převážně na osoby potenciálně ohrožené Alzheimerem nebo demencí. Nemůže nám hrozit nová nemoc (novotvar) AImence. (AIment jako dement?)
Nepotřebujeme školení a kurzy. Stačí, když se vrátíme do dětských let. Pro začátek si začněme klást otázky. Ptejme se PROČ? Nehledejme odpovědi, ale učme se prostřednictvím otázek. Pokládejme otázky a přemýšlejme.
