Článek
AI, umělá inteligence, má jeden zásadní handicap – motivaci. Na rozdíl od člověka si neklade zásadní otázku o smyslu života. Přes snahy, trvající po celou historií lidstva, se konečnou odpověď zatím nikomu nepodařilo najít. Nejblíže tomu je nic neříkající odpověď, že smysl života je v životě samém. Podstatné ale je, že si lidé tuto otázku kladou.
Handicapem AI je, že jí chybí abstraktní myšlení. Umí zpracovat, interpretovat a analyzovat miliony dat a informací, ale na jednoduchou otázku jako AI odpoví:
„Otázka smyslu života je spíš filozofická než faktická, takže jako AI na ni nemám „vlastní názor“.
A dále říká:
Smysl života není objektivní konstanta, ale lidská interpretace. Lidé si ho obvykle nacházejí ve vztazích, tvorbě, poznání, pomoci druhým nebo osobním růstu.
A postupně informuje:
Náboženský pohled – mnoho náboženství tvrdí, že smysl života je naplnit Boží vůli nebo dosáhnout duchovního cíle. Například v křesťanství (např. podle učení Ježíš Kristus) je smyslem života láska k Bohu a bližním a spása duše. V buddhismu je cílem překonat utrpení a dosáhnout osvícení.
Filozofický pohled – filozofové mluví o naplnění lidského potenciálu, existencialisté jako tvrdí, že život nemá předem daný smysl – člověk si ho musí vytvořit sám.
Vědecký pohled – z biologického hlediska je „smyslem“ života přežití a reprodukce. Evoluce vysvětluje, proč máme tendenci hledat význam, ale sama žádný univerzální smysl neurčuje.
To všechno AI umí rozebrat, ale unika jí schopnost klást sama sobě otázky. Na jednoduchou otázku o smyslu života odpoví. Sebekriticky:
AI sama o sobě „nehledá smysl“, ale pomáhá lidem:
Zpřístupňuje filozofické a náboženské myšlenky, propojuje různé perspektivy, klade doplňující otázky, které vedou k hlubšímu přemýšlení. Smysl AI zde není „dávat odpověď“, ale podporovat lidské hledání. Ale neumí:
Ptát se proč?
Question Why?
Ptát se musí člověk. AI může jen faktograficky pomoci. Podstatné je, aby díky rostoucímu vlivu AI člověk o tuto svoji výjimečnou schopnost nepřišel.
