Článek
Šokující odhalení: Masaryk údajně financoval atentát na Lenina. Stála za ním poloslepá ruská atentátnice?
V.I.Lenin
Praha – Nedávno zveřejněné historické dokumenty zcela mění pohled na Tomáše Garrigua Masaryka, prvního prezidenta Československa. Podle objevů měl údajně poskytnout finanční prostředky ruskému občanovi, aby zorganizoval atentát na bolševického vůdce Vladimira Iljiče Lenina. Klíčovou postavou tohoto údajného spiknutí měla být poloslepá ruská atentátnice Jekatěrina Smirnova, známá svými radikálními postoji proti bolševickému režimu.
Kdo byla Jekatěrina Smirnova?
Smirnova, bývalá učitelka a aktivistka, se po bolševické revoluci přidala k opozici vůči Leninově vládě. Zranění z doby ruské občanské války jí způsobilo částečnou ztrátu zraku, ale podle dostupných informací si zachovala ostrou mysl a pevné odhodlání bojovat proti bolševikům. Smirnova byla údajně rekrutována prostředníkem, který měl kontakty jak v Československu, tak mezi exilovými protibolševickými kruhy.
Podle odtajněných zpráv byl právě Smirnové svěřen úkol spáchat atentát na Lenina během jeho veřejného vystoupení v Moskvě. Útok měl být proveden pistolí, kterou jí údajně poskytli českoslovenští zprostředkovatelé financovaní Masarykem. „Smirnova byla přesvědčená, že odstranění Lenina může zastavit šíření bolševismu. Byla ochotná riskovat svůj život,“ uvádí historik Sergej Ivanov z Petrohradu.
Neúspěšný atentát a jeho následky
Plán však selhal ještě před realizací. Smirnova byla podle některých pramenů zadržena bolševickými agenty, než se vůbec dostala do Leninovy blízkosti. Další verze tvrdí, že se kvůli svému zhoršujícímu se zraku nedokázala dostatečně připravit na přesnou exekuci plánu. Lenin tak atentátu unikl, aniž by o něm zřejmě věděl.
Její zatčení vedlo k přísnému vyšetřování, při kterém měla Smirnová údajně zmínit podporu z Československa. „Archivní dokumenty naznačují, že se vyšetřovatelé pokoušeli spojit Masaryka s protibolševickými spiklenci. To však mohlo být součástí propagandy,“ upozorňuje archivářka Jana Dvořáková.
Masarykův údajný podíl
Dopisy nalezené v archivech ukazují, že Masaryk měl prostřednictvím diplomatů a exilových organizací poskytnout finanční prostředky pro podporu protibolševických aktivit. Ačkoliv přímá zmínka o Smirnové nebo atentátu na Lenina v dokumentech chybí, historici se domnívají, že Masaryk mohl vědět o plánu, ale zůstával v pozadí, aby minimalizoval politická rizika.
„Masaryk byl inteligentní a prozíravý politik. Je možné, že podporoval protibolševické akce v širším kontextu, nikoli konkrétní atentát,“ říká historik Petr Novák.
Kontroverze a spekulace
Zveřejnění těchto informací vyvolalo v akademických kruzích rozruch. Zatímco někteří odborníci věří, že jde o autentická odhalení, jiní varují před unáhlenými závěry. Dokumenty mohly být zfalšovány sovětskou propagandou, která měla za cíl diskreditovat Masaryka a Československo v očích světové veřejnosti.
Co ukáže budoucí výzkum?
Pokud se tyto informace potvrdí, půjde o jedno z nejkontroverznějších odhalení týkajících se Masarykova politického života. Bude to znamenat, že prezident, který byl po celém světě znám jako zastánce demokracie a humanity, mohl sáhnout k extrémním prostředkům v boji proti bolševikům.
Další podrobnosti mají být odhaleny během nadcházejícího zasedání mezinárodního historického kongresu, kde budou archivní dokumenty podrobeny detailní analýze. Do té doby zůstává tento příběh otevřený a jeho pravdivost visí na vlásku.
