Článek
Pokud byste se mě zeptali na mého momentálně nejčtenějšího autora, byla by to Zuzana Strachotová. Před pár týdny jsem doposlouchal audioknihu Vypůjčený čas, nedávno jsem recenzoval LitRPG HEX: Bažina, na kterém spolupracovala s herním vývojářem Tomášem Koškem, a nyní jsem dočetl lehce přepracované vydání její prvotiny – postapokalyptického románu Devět dní.
Svět pod nadvládou církve
Starý svět je pryč. Zničila ho apokalypsa, která se odehrála už tak dávno, že už si nikdo nepamatuje, co se vlastně stalo. Nynější civilizace řádně prořídla a je ovládána kněžími, jež k vymáhání poslušnosti využívají náboženský fanatismus a elitní vojenskou skupinu známou jako Jestřábové. Posledním místem, kde ještě stále žije láska a svoboda, jsou nevelká města povstalců ukrytá v bezpečí divočiny. Když agent Lee Parker dostane rozkaz chytit a přivést povstalkyni Seru, musí ho splnit za každou cenu. Pronásledování je oba zavede až do nezmapované divočiny, kde zuří Bouře, z níž se dosud nikdo živý nedostal. Pokud chtějí přežít, musejí spolupracovat. Má to ale vůbec smysl, když Seru stejně čeká smrt z rukou nemilosrdných kněží? Jenže Sera život miluje, a tak se ho bude držet až do konce. I kdyby to mělo být jen na devět dní.
Dokonalý prožitek
Pokud bych měl svůj prožitek z knihy Devět dní popsat jedním slovem, zvolil bych dokonalost – tak moc jsem byl nadšený. Román je napínavý, zábavný, a především výborně čtivý. Navíc má v sobě něco lehce návykového, co nutí číst dál a dál. Věřím, že si v něm každý fanoušek postapokalyptického žánru najde to své – šílení vůdci ovládající zbytky civilizace, ostrůvky svobody tvořené povstalci, i svět zničený katastrofou.
Autorce se podle mě velmi povedlo vystavět poutavý a promyšlený svět, který má hloubku i atmosféru. Samotný příběh sice místy působí lehce klišovitě, ale nakonec nabízí skvělý čtenářský zážitek plný napětí, nečekaných zvratů a akčních i emocionálně silných scén.
Zásadní roli hrají i postavy. Bylo fascinující sledovat nejen pomalu se rozvíjející vztah mezi Serou a Leem, ale i jejich individuální proměnu. Zejména přerod Lee Parkera je zpracován mimořádně dobře – autorka si na jeho charakterovém vývoji očividně dala opravdu záležet. A nesmím opomenout ani záporáka Otce Felebia, který je vykreslen natolik démonicky, že by se bez přehánění mohl rovnat samotnému ďáblu.
Světová úroveň
Záměrně se vyhýbám srovnání s původní verzí, která vyšla pod hlavičkou nakladatelství Fantom Print, neboť jsem ji nečetl. Podle slov samotné autorky však došlo jen k drobným úpravám, takže zážitek z četby zůstává víceméně zachován. Ať už jsou změny jakékoliv, Devět dní jsem si skutečně užil a jen těžko bych hledal něco, co bych knize mohl vytknout.
Román má vše, co od kvalitního postapokalyptického příběhu očekáváte – drsný svět po katastrofě, mocenské pletichy, charismatické hrdiny i padouchy, svižné tempo a atmosféru, která vás pohltí. I proto mě překvapuje, že tento titul nedostává větší čtenářskou pozornost. Devět dní si ji bezesporu zaslouží a byla by škoda, kdyby zůstala stranou zájmu.
Knihu rozhodně doporučuji nejen fanouškům postapo žánru, ale i všem čtenářům, kteří hledají napínavý a silný příběh s dobře vystavěným světem a zajímavými postavami. Já osobně se do pokračování pustím co nejdříve. Pokud bude jen z poloviny tak dobré jako první díl, mám se na co těšit.
HODNOCENÍ: 10/10
