Článek
V roce 1897 spatřil světlo světa jeden z nejslavnějších hororových příběhů všech dob. Ten vypráví o tajemném hraběti Drákulovi. Irskému spisovateli Bramu Stokerovi se v něm podařilo nejenom napsat děsuplný příběh, ale především stvořit dokonalý prototyp upíra. A to jak co se týče jeho vzhledu, tak jeho schopností a vlastností. Od té doby se upír vyobrazuje jako smrtelně bledá bytost se špičatými zuby, která bytostně nesnáší česnek. Ale to není rozhodně všechno.
Hrabě Drákula
Pokud se podíváme na příběh knihy, ten je většině z vás asi notoricky znám, ale přesto si ho pro jistotu zopakujeme. Jak se říká: Opakování je matka moudrosti. Příběh je tedy vyprávěn formou dopisů, výstřižků z novin a deníkových záznamů. Mladý anglický právník Jonathan Harker odjíždí do Transylvánie k hraběti Drákulovi, aby s ním projednal koupi domů v Londýně. Od první chvíle je jasné, že něco není v pořádku. Hrabě mu přijde od samého začátku velice podivný. Nic nejí ani nepije, jedná s ním pouze v noci. Co je horší, není vidět v zrcadle a zjevně ho dráždí pohled na krev. Jen náhodný dotek křížku zachrání Harkera před Drákulou, když se řízne při holení. Harker se rozhodne utéct z podivného místa zpět domů do Londýna, což se mu povede jen tak tak. To však netuší, že se v Londýně po čase objeví i Drákula a teprve se začnou dít věci.
Léta jsou znát
Na příběhu je znát, že byl napsán už na konci 19. století. Z dnešního hlediska už nikoho asi nevyděsí, navíc působí občas dost naivně a místy až sladce. S tím jdou ruku v ruce i dialogy, které dnes vypadají už přežitě. Navíc vám přijde, že se děj téměř nikam neposouvá. Pokud však od toho všeho odhlédneme, dostaneme opravdu nadčasové mistrovské dílo, které tehdy muselo v lidech budit hrůzu. A i dnes má tahle klasika čtenářům co nabídnout. Především poutavé vyprávění, které člověka vtáhne a nepustí nebo třeba osobitou skupinku hlavních hrdinů. Opomenout nesmím samozřejmě ani tísnivou atmosféru, která se vám pomalu zadírá pod nehty. Mně osobně vadilo, že kniha nemá spád. Pokud však nepotřebujete, aby vyprávění uhánělo vpřed, budete spokojeni.
Prototyp upíra
Bram Stoker ve své knize definoval, jak má takový správný upír vypadat, jaké má mít vlastnosti, a v neposlední řadě jak se dá takový upír zahubit. Od té doby téměř vždy, když narazíte v nějakém díle na upíra, bude ne nepodobný Drákulovi. Ať už jde o filmy, seriály nebo knihy, většinou vždy narazíte na bledou, vysokou a vyzáblou bytost se špičatými zuby, planoucíma očima a uhrančivým pohledem. Bytost, která nenávidí denní světlo, svěcenou vodu nebo třeba česnek. Bytost, kterou zabijete většinou tím, že jí zarazíte kůl přímo do srdce. Opravdu by mě zajímalo, jak by upíři v dnešní době vypadali, kdyby nevznikl román Drákula.
Co říct na závěr? Snad jen to, že já jsem naprosto spokojený. Drákula patří rozhodně mezi ty knihy, které by si měl každý alespoň jednou za život přečíst. Jedná se totiž o dílo, které i když bylo napsáno před více než 125 lety, dokáže svým brilantním příběhem a tísnivou atmosférou zaujmout i dnešního čtenáře. Navíc nebýt Drákuly, neměli bychom upíry, jak je známe dnes. Takže pokud se vám tenhle gotický horor nepoštěstilo přečíst, doporučuji tuhle chybu určitě napravit. Litovat rozhodně nebudete.
HODNOCENÍ: 9/10
