Článek
J. M. Troska, vlastním jménem Jan Matzal Troska, patří k nejvýznamnějším autorům české vědecko-fantastické literatury 20. století. Jeho dílo, plné technických inovací, futuristických představ a dobrodružných příběhů, položilo základy české sci-fi a dodnes je považováno za klíčovou součást literárního dědictví. Ve své tvorbě se Troska výrazně inspiroval francouzským spisovatelem Juliem Vernem, jehož odkaz zůstává patrný v mnoha jeho knihách.
Z obchodníka spisovatelem
Jan Matzal se narodil 1. srpna 1881 v Brně do rodiny obchodníka. Po studiích na gymnáziu se rozhodl věnovat obchodní dráze, ale jeho celoživotní zájem o literaturu a techniku jej nakonec zavedl k psaní. Po první světové válce pracoval jako obchodní cestující a úředník, což mu umožnilo procestovat velkou část Evropy. Jeho pozdní literární debut přišel až v roce 1936, kdy mu bylo 55 let. Troska se v té době rozhodl plně věnovat psaní a rychle si získal popularitu mezi čtenáři.
Impozantní sbírka
Troska byl velkým obdivovatelem technických vynálezů a vědeckých objevů, což se odrazilo i v jeho díle. Sám sebe viděl jako popularizátora vědy a jeho knihy často sloužily nejen k zábavě, ale i k rozšiřování obzorů čtenářů o vědecké a technické novinky. Jeho literární dílo se skládá z několika sérií a samostatných románů, které jsou často zařazovány do žánru vědecké fantastiky. Nejznámější z nich jsou trilogie Zápas s nebem, Kapitán Nemo a Planeta Leon.
Trilogie Zápas s nebem se zaměřuje na fascinaci vesmírem a technologickými pokroky, které umožňují lidstvu opustit Zemi a objevovat nové světy. Troska zde popisuje technické detaily vesmírných lodí a problémy, s nimiž se hrdinové při svých výpravách setkávají, což odráží jeho hluboký zájem o vědu a techniku. V díle Kapitán Nemo se Troska přímo inspiroval samotným Vernem, konkrétně jeho románem Dvacet tisíc mil pod mořem. Troska však nepsal pouhou adaptaci Vernova příběhu, ale rozvinul postavu Kapitána Nema v nových situacích, přičemž využil modernější vědecké poznatky své doby. Planeta Leon pak rozvíjí dobrodružství v kosmu a představuje futuristické světy plné neznámých technologií a civilizací. Autor zde zkoumá možnosti, jak by se lidstvo mohlo vyrovnat s neznámým prostředím a co by mohlo objevit na vzdálených planetách.
Českoslovesnký Verne
Jules Verne je právem považován za jednoho z otců moderní vědecké fantastiky. Jeho romány, jako Cesta do středu Země, Dvacet tisíc mil pod mořem nebo Ze Země na Měsíc, zaujaly čtenáře svou kombinací vědecké přesnosti a dobrodružných zápletek. Verneho dílo se stalo vzorem pro mnoho spisovatelů sci-fi, a J. M. Troska nebyl výjimkou.
Troska byl k Vernovi přirovnáván nejen kvůli podobnosti v tématech a stylu, ale také kvůli jeho úsilí přinášet čtenářům vědecké poznatky zábavnou formou. Stejně jako Verne, i Troska věřil v sílu vědy a techniky jako prostředků, které mohou lidstvu přinést pokrok a poznání, ale zároveň varoval před jejich možným zneužitím.
Dnes téměř zapomenutý
J. M. Troska zanechal v české literatuře hlubokou stopu. Jeho dílo nejen že obohatilo českou sci-fi literaturu, ale také přispělo k popularizaci vědy a techniky mezi širokou veřejností. Tedy především v době svého vzniku. Dnes se J. M. Troska bohužel řadí spíše k zapomenutým autorům, což je podle mého názoru škoda. V dnešním světě už asi jeho příběhy tolik neohromí, ale pokud se na ně podíváme v kontextu doby, ve které vznikly, stále mají šanci čtenáře ohromit.
