Článek
Druhá světová válka skončila vítězstvím nacistického Německa. Ihned v roce 1945 začala stavba Hitlerova valu, kterému neřekne nikdo jinak než Zeď. Život na východní straně vrátilo neustálé bombardování jadernými, chemickými a biologickými zbraněmi do středověku a dalo vzniknout všemožným mutacím. Mutacím nejen fyzickým, ale i mentálním. Speciálním jednotkám SEALs se odsud podaří unést chlapce, který trpí jednou takovou mutací. Dokážou jeho telekinetické schopnosti zabránit třetí světové válce mezí Říší a Spojenými státy? A jak se žije ve stále zmenšujícím se protektorátu Čechy a Morava? Nový vůdce Reinhard Heydrich pokračuje v dalším odsunu zbývajících Slovanů na východ. Ale co takový odsun vlastně znamená? Smrt nebo vyhnání za Zeď? Nejenom tohle se dozvíte v knize Říše autora Romana Bureše, kterou vydalo nakladatelství Epocha.
Dvě knihy v jedné
Hned ze začátku je důležité říct, že kniha je rozdělena na dvě části, které by zcela v klidu mohly fungovat jako dva samostatné tituly, které na sebe částečně navazují dějem a postavami. První část zavede čtenáře do roku 1979. Americké speciální jednotky unesou z oblasti za Zdí chlapce se zvláštními schopnostmi. Ten, zvyklý na velmi prostý život za Zdí, se najednou ocitá ve vyspělé a moderní Říši. Na čtenáře okamžitě udeří kontrast mezi životem v moderním světě a tím prostým za Zdí, kde se čas vrátil na úroveň středověku. Samotný příběh je docela zábavný. Jednoduchá zápletka nepostrádá napětí a má spád. Hlavním hrdinou je zde chlapec nadaný schopností telekineze. Pro čtenáře je zajímavé pozorovat jeho snahu vyrovnat se nejen z darem, který získal, ale především pochopit moderní svět, ve kterém se z nenadání ocitá. Velice zábavné je i autorovo zamýšlení se nad tím, jak by svět vypadal, kdyby Němci vyhráli druhou světovou válku. Některé úvahy jsou velice úsměvné, na druhou stranu některé až příliš děsivé.
Na východ
Druhá část knihy se odehrává ještě před událostmi prvního příběhu. Konkrétně na přelomu 50. a 60. let. V protektorátu Čechy a Morava už moc původních obyvatel nezbývá, přesto i ti zbývající budou za nedlouho odsunuti daleko na východ. Ústřední postavy příběhu, Martin a Klára, jsou nuceni opustit svůj dosavadní život a vydat se vstříc neznámé budoucnosti, která na ně čeká. Příběh je tentokrát o trochu zamotanější a podle mě chytlavější, nenabídne sice tolik akčních a napínavých chvil, oproti tomu však obsahuje i vážnější momenty, u kterých se budete cítit sklíčeně. Sympatická ústřední dvojice je navíc důkazem toho, co všechno jsou lidé schopni v životě obětovat pro toho druhého. Děj nemá až takové tempo, z hlediska zábavnosti je na tom však rozhodně lépe než první část. To však neznamená, že bych se u prvního příběhu nebavil. Pro dotváření atmosféry a děje skvěle pomáhají zápisky datované ze současnosti, kterými jsou obě části prokládány. Za mě osobně jich však v knize mohlo být klidně více.
Bureš zkrátka umí
Kniha Říše ukazuje, že Roman Bureš umí napsat chytlavý, zábavný a čtivý příběh, kterému nechybí jak poctivá akce a napětí, tak vážnější momenty, které s vámi pořádně zamávají. Pro čtenáře bude asi nejzajímavější skvěle zpracovaný pohled do alternativní historie, kterou autor vytěžil vcelku dobře. Plusem jsou dobře napsané postavy, které si opravdu oblíbíte. Kniha se navíc velmi dobře čte a necelých pět set stran sfouknete za jeden večer. Co říct takhle na závěr? Říše je skutečně velmi povedená kniha, u které mě trochu mrzí, že nemá více pozornosti, neboť si ji určitě zaslouží. Pokud vás tahle kniha doposud míjela, doporučuji si ji přečíst. Litovat určitě nebudete.
HODNOCENÍ: 8/10
