Článek
Vydáváte-li se v knihách rádi do odlehlých, málo navštěvovaných a neprofláknutých koutů světa, mám tady pro vás velice zajímavou knihu z produkce nakladatelství Argo. V srdci Střední Asie diplomatky a cestovatelky Nikoly Hruškové vás zavede do několika postsovětských republik. Značná část knihy se věnuje Uzbekistánu, kde autorka několik let žila. Kromě něj na skok zavítáme také do Turkmenistánu, kam se mimochodem není vůbec snadné dostat, Tádžikistánu a Kyrgyzstánu. Čeká nás tak putování po zemích, které toho mají hodně co nabídnout, ale pro většinu českých čtenářů zůstávají tak trochu velkou neznámou.
Hlavní předností tohoto cestopisu je autentičnost, s jakou je napsán. Nezůstává jen na povrchu, ale ukazuje skutečný život tamních obyvatel se všemi strastmi i radostmi. Dotýká se jejich každodenních problémů, starostí i snů a přibližuje nám svět, který se od toho našeho v mnohém liší. Autorka se nebojí otevírat ani nepříjemná témata, jako je postavení žen a s ním spojené násilí, vliv náboženství, politická situace v jednotlivých zemích nebo mnohdy neutěšené životní podmínky. Vše však předkládá tak, že nechává na samotném čtenáři, aby si udělal vlastní obrázek. Nic nám nenutí ani nepodsouvá, a právě díky tomu působí její vyprávění přirozeně a důvěryhodně.
Kromě sondy do života místních obyvatel se samozřejmě vydáme také za krásami tamních krajů. Navštívíme Taškent i další významná města, podíváme se do jeskyní, projedeme se po Pamír Highway a zavítáme také k proslulé Bráně do pekla. A to je jen malá ochutnávka toho, co nás na cestě čeká. Co mě jako velkého jedlíka obzvlášť těší, je skutečnost, že se kniha poměrně hodně věnuje také jídlu. Autorka nezapomíná na místní kuchyni a její speciality, takže není divu, že jsem měl po celou dobu vyprávění chuť nejen na plov, ale i na další dobroty, které nám přibližuje.
Já osobně jsem si ale nejvíc užil vyprávění o Turkmenistánu, jedné z nejizolovanějších zemí světa, které vládne megalomanský režim. Ať už šlo o Ašchabad, město plné mramoru a zlatých soch, nebo třeba o Arkadag, moderní chytré město vybudované takřka uprostřed ničeho, tahle část knihy mě opravdu bavila. Turkmenistán působí jako místo, které se v mnoha ohledech vymyká našim představám, a právě proto mě jeho návštěva prostřednictvím autorčina vyprávění tolik zaujala. Díky jejímu velice chytlavému a zábavnému stylu jsem se dokázal na popisovaná místa přenést a alespoň prostřednictvím písmen na papíře nasát trochu tamní atmosféry. A to je podle mě jedna z největších předností dobrého cestopisu.
Co říct na závěr? Cestopisů jsem už přečetl spoustu. Většina z nich mi nabídla erudovaný a zasvěcený pohled do zajímavých, vzdálených a mnohdy pro mě nedostupných koutů světa, ale jen některé mě dokázaly opravdu vtáhnout a přenést na místa, o kterých vyprávějí. A právě to se povedlo i knize V srdci Střední Asie. Její hlavní předností je autentičnost, díky níž poznáte život v těchto zemích bez příkras, se vším dobrým i špatným, co k němu patří. Autorka má navíc dar vyprávět poutavě, přirozeně a s lehkostí, takže se stránky obracejí téměř samy. Zapomenout nesmím ani na to, že kniha kromě poutavého textu obsahuje také spoustu zajímavých fotografií, které přibližují navštívená místa a dokreslují atmosféru autorčina vyprávění.
Přiznám se, že mě trochu mrzí, že kniha nebyla delší. Do autorčina světa jsem se totiž ponořil natolik, že bych si klidně přečetl ještě několik dalších kapitol. Každopádně doufám, že se někdy dočkáme další knihy, tentokrát třeba z úplně jiného koutu světa. Pokud ji Nikola Hrušková napíše, já si ji určitě přečtu.
HODNOCENÍ: 9/10
