Článek
Venku je krajně nevlídno, je zima a prší, politická situace je strašidelná, lidé jsou vzteklí a podráždění, vzájemně si nadávají a s chutí se nenávidí. Brrr! Co si takhle něco zajímavého přečíst? Třeba nejdepresivnější pasáže z Bible? 🙂
Už jste se někdy do biblických textů začetli? I když jste například nevěřící? Jde o poutavé čtení…
Příběh začíná, lépe řečeno končí…
Konec světa? Podle Bible je přímo směsicí nejděsivějších nočních můr. V poslední knize Nového zákona, ve Zjevení svatého Jana, se doslova píše: „Bojte se Boha a vzdejte jemu chválu, neboť přišla hodina soudu jeho.“
Apoštol Jan ve svém zjevení nejprve popisuje obřad otevírání zapečetěné knihy. Sedmioký beránek na ní láme sedm pečetí. Dějí se přitom strašlivé věci. Chvěje se země, hýbají se ostrovy i hory, zčernává Slunce, Měsíc získává barvu krve, padají hvězdy, prší oheň, hoří tráva i stromy, ohnivá hora potápí lodě, voda v řekách a studnách je plná jedů a otevírá se studnice propasti. Z nitra Země, z dýmu, vycházejí kobylky. Mají lidské tváře, zuby lvů a žihadla štírů. Plných pět měsíců honí, trápí a mučí bezbožné lidi. Po pěti měsících se objevuje vojsko a dochází k dalšímu masakru. Koně se lvími hlavami chrlí na hříšníky síru a koušou je jedovatými ocasy plnými hadů. Vojsko zabíjí třetinu lidstva.
Svatý Jan má v Bibli i další bizarní vidění. Pozoruje křičící těhotnou ženu stojící na Měsíci. Zjevuje se před ní ryšavý, sedmihlavý, desetirohý drak: had, ďábel, Satanáš. Obluda čeká až žena porodí a chce jí sežrat dítě. Narozený chlapec je ale vytržen k Bohu. Žena prchá na poušť a draka svrhávají andělé na zem. Obluda ale ženu stále pronásleduje a plive po ní řeku. Uprchlici naštěstí narůstají křídla a strůjci zla uniká.
Hororový příběh nicméně stále pokračuje: z moře vystupuje další netvor. Má také sedm hlav a deset rohů, přičemž jedna z hlav připomíná oživlou mrtvolu. Nestvůra má nohy jako medvěd a tlamu jako lev. Lidé, kteří přežili na Zemi předchozí pohromy, jsou touto příšerou překvapivě okouzleni. Klaní se jí a naslouchají jejímu rouhání.
Hrůza nekončí. Ze Země vystupuje ještě jedna šelma v chytrém převleku. Má na hlavě dva rohy jako beránek boží, mluví ale jako drak. Čaruje s ohněm a přikazuje lidem, aby se klaněli před oživlými obrazy předchozího netvora. Rozkazuje povraždit všechny, kteří jí nejsou po vůli. Poroučí také všem zbylým na Zemi nosit na ruce nebo na čele znamení, bez kterého nemohou nakupovat ani prodávat. „Kdo má rozum, sečtiž počet té šelmy. Nebo jest počet člověka, a jestiť počet ten šest set šedesáte a šest,“ varuje apoštol Jan.
Krutá odplata
Lidi, kteří slouží šelmě, Bůh trestá. Sedm andělů postupně vylévá na Zemi sedm koflíků božího hněvu. Zaprodancům se začínají objevovat na tělech vředy, umírají živočichové v mořích, voda v řekách a ve studních se proměňuje v krev, Slunce nesnesitelně pálí a království šelmy zahaluje tma. Hříšníci se koušou bolestí do jazyků. Z úst draka vycházejí tři nečistí duchové podobní žabám. Obdivovatelé šelmy se shromažďují na místě zvaném Armagedon.
Šest koflíků už je vylito, sedmý anděl vylívá sedmý koflík božího hněvu. Na Zemi dochází k nejstrašnějšímu zemětřesení v dějinách. Hroutí se města, mizí všechny ostrovy, mizí všechny hory.
Závěrečné velké finále začíná impozantně. Z nebe vyjíždějí jezdci na koních v čele s bojovníkem, který se narodil ženě stojící na Měsíci. Král králů má v ústech ostrý meč.
Dochází k bitvě a… šelmy z moře i ze Země jsou poraženy! Anděl svazuje draka – ďábla – Satana řetězem a hází ho do propasti. Těla padlých hříšníků požírají ptáci.
Úplný konec? Kdepak. Vše se opakuje. Za tisíc let se střetávají síly dobra a zla znovu. Bůh ale nad ďáblem a jeho posluhovači opět vítězí, tentokrát navždy. Sesílá na ně oheň a ďábla shazuje do ohnivého jezera, kde ho dlouze mučí.
Během závěrečného Božího soudu ožívají všichni mrtví lidé. Hříšníky čeká druhá smrt, kdy následují ďábla. „Smrt pak a peklo uvrženi jsou do jezera ohnivého,“ končí hrůzostrašná část příběhu.
Konec dobrý, všechno dobré?
Dobří lidé se ale nemají čeho bát. Svět je i plný Boží milosti. Andělé nejprve vybírají sto čtyřicet čtyři tisíc spravedlivých, vykoupených paniců. Z pokolení Juda, Ruben, Gád, Asser, Neftalím, Manasses, Simeon, Léví, Izachar, Zabulon, Jozef a Beniamin. Vyvolení dostávají bílá roucha, palmové ratolesti a ocitají se přímo před trůnem Božím. „Setře Bůh všelikou slzu z očí jejich,“ píše Jan.
Bůh je milosrdný i ke všem, kteří se neklaněli šelmě a odmítli nosit její znamení. Tito lidé vstávají z mrtvých a kralují s Ježíšem plných tisíc let.
Na konci věků prochází Jan i novým svatým Jeruzalémem. Nádherné město je plné spasených věřících, napsaných v Knize života. Je postaveno jakoby z nejkrásnějšího jaspisu, křišťálu, zafiru, chalcedonu, smaragdu, sardonyxu, sardiusu, chryzolitu, beryllusu, topazionu, chryzoprassusu, hyacintu a ametystu. Má dvanáct bran z perel a náměstí z čistého zlata. Z Božího trůnu protéká městem křišťálový potok živé vody. Roste kolem něj ovoce. Nový svatý Jeruzalém nepřetržitě osvěcuje sláva Boží. Lidé nad sebou vidí Boží tvář a kralují s Bohem na věky věků, uzavírá své podivuhodné vyprávění Jan.
…
Čeká nás skutečně takovýto sled událostí? Věříte doslova textům v Bibli? Či jde pouze o náznak a alegorii? Nebo je celý biblický popis konce světa jen a pouze snůškou nesmyslů? Jaký je Váš názor?
…
Zjevení svatého Jana na Wikipedii
Apokalypsa na obrazech francouzského rytce, Gustave Dorého (1832-1883)
...
Přečtěte si i další články autora:
Všechny články autora si můžete přečíst zde
