Článek
Fouknout do papíru a přemístit ho jediným mohutným vydechnutím do co největší vzdálenosti je zábava, kterou provozovali nadšenci především v sedmdesátých letech minulého století. Časopis ABC mladých techniků a přírodovědců dokonce otiskl v březnu roku 1977 na titulní straně čísla 15 fotografii mladíků, kteří foukají do „aut“ připomínajících tvarem i zbarvením vozy F1, Ferrari a Tyrrell. Uvnitř časopisu si pak mohli čtenáři tyto foukací monoposty i vystřihnout a slepit. Žel, z tvrdého papíru, z takzvaného „Déčka“, čímž bylo těžké foukací auto předem odsouzeno pouze ke krátkým, přibližně metrovým poskokům.
Cesta za světovým rekordem
Akční skupina mladých experimentátorů sdružených do týmů „Šedý přízrak“ a „Sopka“ z tehdejšího Gottwaldova (dnešní Zlín) se při těchto pokusech jen usmívala. Gottwaldovští nadšenci totiž vyvíjeli a testovali vlastní superlehké vozy. Zkoušeli nejrůznější tvary, materiály i techniku „fuku“. Zjistili například, že jim před závody pomáhá jogínské dechové cvičení, linoleum, po kterém foukací auta vysílali, muselo být dokonale čisté a vytřené (najít dostatečně dlouhou plochu začal být postupně problém – závodníci se často museli při startu krčit například zapasováni pod topením) a navrhnout, složit a slepit kvalitní vůz, že je učiněná věda.
První foukací automobily gottwaldovských nadšenců ještě také vzhledově připomínaly obdivované monoposty F1. Postupně ale mladí konstruktéři jejich tvary zjednodušovali, snižovali hmotnost i odpor vzduchu, až nakonec dospěli ke konstrukci jakýchsi superlehkých šipek, s jedinou centrální kapsou, „motorem“, uprostřed a dvěma vertikálními křidélky po stranách. Na voze už také nebyl ani gram lepidla, automobil byl slepen jen uzounkým páskem lepící pásky. Experimentátoři rovněž postupně vyzkoušeli několik druhů stavebních papírů, otestovali těžký tvrdý papír, na povrchu hrubý růžový savý papír, klasický papír s běžnou gramáží, až nakonec začali překvapivě používat lehounký hnědý povoskovaný papír, určený původně k balení strojírenských součástek – ten byl nejlepší.
S ním už dosahovali gottwaldovští závodníci při vlastním „Mistrovství světa a vesmíru“ :-) skutečně pozoruhodných výkonů. Dočkali se i v úvodu zmiňovaného rekordu, kdy vyslali na jedno nadechnutí a výdech „foukací auto“ až do vzdálenosti pěti metrů a jedenadvaceti centimetrů!
Dokážete tento výkon překonat?
Návod na složení rekordního „foukacího auta“:
Martin Lavay
Přečtěte si také další články autora: