Hlavní obsah

Stát nedal milion, lidé poslali téměř deset. Kam zamíří peníze na oslavy 17. listopadu?

Foto: Freepik

Ministerstvo kultury letos Korzu Národní nepřidělilo milionovou dotaci. Lidé ale na oslavy 17. listopadu přispěli téměř deseti miliony korun. Samotná akce má přitom stát asi 5,5 milionu. Kam zamíří zbytek a kdo vlastně oslavy platí?

Článek

Milion od státu nepřišel. Veřejnost ale překvapila i samotné organizátory

Sedmnáctý listopad patří k nejvýznamnějším dnům české historie. Pro někoho je především připomínkou událostí roku 1989, pro jiného příležitostí zamyslet se nad tím, kam se naše země za posledních 37 let posunula. Na pražské Národní třídě se každoročně scházejí tisíce lidí, kteří si chtějí připomenout hodnotu svobody a demokracie.

Také letošní oslavy mají svůj příběh. Tentokrát se ale netýká pouze historie nebo politiky. Do popředí se dostaly peníze.

Organizátoři tradiční akce Korzo Národní totiž letos neuspěli se žádostí o milionovou dotaci od Ministerstva kultury. Mohlo se zdát, že to přípravu oslav výrazně zkomplikuje. Jenže následovala reakce, kterou zřejmě málokdo očekával.

Veřejnost začala přispívat takovým tempem, že se během několika dnů podařilo vybrat několikanásobek částky, o kterou organizátoři žádali stát.

Podle Českého rozhlasu dosáhla veřejná sbírka k 5. listopadu přibližně 9,6 milionu korun.

To je bezpochyby pozoruhodný výsledek. Zároveň ale otevírá otázku, která by podle mě neměla zůstat stranou: Kolik taková jednodenní akce vlastně stojí?

Oslavy mají stát 5,5 milionu. Vybralo se ale mnohem více

Na první pohled může téměř desetimilionová sbírka působit jako důkaz, že uspořádat oslavy 17. listopadu je mimořádně nákladné.

Skutečnost je trochu jiná.

Organizátoři z iniciativy Díky, že můžem na oficiálních stránkách Korza Národní uvádějí, že očekávané náklady letošního ročníku činí přibližně 5,5 milionu korun.

Do této částky se promítá příprava programu, technické zajištění, bezpečnost a další služby nezbytné pro uskutečnění veřejné akce.

Rozpočet navíc není financován pouze z aktuální internetové sbírky. Pořadatelé využívají také příspěvky partnerů, nadací, veřejných institucí a dalších dárců.

Právě to je důležitý detail. Částka vybraná na darovací platformě nepředstavuje automaticky peníze, které se letos všechny utratí.

Podle zveřejněného finančního výhledu organizátoři předpokládají, že z letošní mimořádné dárcovské výzvy použijí na aktuální ročník přibližně třetinu jeho nákladů.

Zbytek vybraných prostředků má zůstat jako rezerva na další ročníky.

Co se stane s miliony, které letos nezmizí v rozpočtu?

Tady se podle mě dostáváme k nejzajímavější části celého příběhu.

Když lidé přispívají na konkrétní veřejnou událost, mohou přirozeně předpokládat, že jejich peníze pomohou uskutečnit právě tuto akci.

V případě Korza Národní však organizátoři otevřeně říkají, že nevyužité prostředky chtějí uchovat pro budoucí ročníky.

Na svém webu zároveň slibují zveřejnění kompletního vyúčtování letošních oslav nejpozději do 17. ledna 2027.

Osobně v tom nevidím nic automaticky špatného. Pokud se každoročně opakující akce dokáže finančně zajistit i do budoucna, může jí to přinést větší nezávislost a stabilitu.

Na druhou stranu si myslím, že právě u takto úspěšné sbírky je transparentnost naprosto zásadní.

Nejde totiž jen o to oznámit, kolik milionů se podařilo vybrat. Stejně důležité je ukázat, kolik peněz se skutečně utratilo, za jaké služby a jak velká rezerva nakonec zůstala.

Dárci by měli mít možnost jednoduše zjistit, co se s jejich příspěvkem stalo.

Proč ministerstvo dotaci odmítlo?

Kolem neudělené dotace se rozhořela také politická debata.

Ministerstvo kultury svůj postup vysvětlovalo tím, že projekt podle jeho posouzení nesplnil podmínky příslušného dotačního programu. Ministr kultury Oto Klempíř upozorňoval mimo jiné na pravidla týkající se kulatých výročí.

Letos si přitom Česká republika připomíná 37 let od listopadových událostí roku 1989.

Jak informovaly Seznam Zprávy, ministerstvo odmítalo, že by šlo o politicky motivované rozhodnutí. Organizátoři naopak kritizovali způsob komunikace a načasování celé záležitosti.

Je fér připomenout oba pohledy.

Stát má právo stanovit podmínky pro poskytování dotací a kontrolovat jejich dodržování. Zároveň je pochopitelné, že organizátoři dlouhodobé veřejné akce potřebují vědět s dostatečným předstihem, s jakými prostředky mohou počítat.

Výsledkem letošního sporu se ale stalo něco nečekaného. Místo omezení oslav přišla mimořádně silná finanční podpora veřejnosti.

Nepřispívali jen jednotlivci. Zapojily se také samosprávy

Zajímavé je, že financování oslav nakonec nezůstalo pouze na drobných dárcích.

Podle Českého rozhlasu schválila Praha příspěvek 300 tisíc korun pro Korzo Národní. Dalších 400 tisíc korun město vyčlenilo na samostatný Koncert pro budoucnost.

Korzo Národní podpořil také Jihočeský kraj částkou 300 tisíc korun.

Není tedy úplně přesné tvrdit, že se letošní oslavy uskutečňují bez jakékoliv podpory z veřejných peněz. Nedostaly sice požadovanou dotaci od Ministerstva kultury, ale zapojily se jiné veřejné instituce.

A právě takové rozlišování považuji za důležité.

V debatách o veřejných výdajích totiž často zazní pouze jedno výrazné číslo, zatímco skutečná struktura financování zůstává stranou.

Má oslavy svobody platit stát, nebo samotní lidé?

Celá situace otevírá ještě jednu otázku, na kterou podle mě neexistuje jednoduchá odpověď.

Měl by stát pravidelně přispívat na oslavy významných historických událostí? Nebo je lepší, když jejich financování zůstane především na dobrovolných dárcích?

Na jedné straně stojí argument, že připomínání událostí roku 1989 má celospolečenský význam. Nejde pouze o kulturní program, ale také o připomínku historie, která zásadně ovlivnila životy několika generací.

Na druhé straně je namístě otázka, kde má veřejná podpora končit. Stát, kraje i města hospodaří s penězi daňových poplatníků a musí rozhodovat mezi řadou různých potřeb.

Osobně považuji za rozumné, aby se na podobných akcích podílelo více zdrojů financování. Dobrovolné příspěvky mohou ukázat skutečný zájem veřejnosti a zároveň snížit závislost pořadatelů na jediném poskytovateli dotace.

Letošní výsledek sbírky ostatně ukazuje, že lidé jsou ochotni podpořit událost, kterou považují za důležitou, i bez přímého rozhodnutí státu.

To ale neznamená, že by veřejné instituce měly na podporu připomínání historie automaticky rezignovat.

Téměř deset milionů je úspěch. Teď bude důležité vyúčtování

Na letošním Korzu Národní mě nakonec nejvíce nezaujala samotná výše sbírky, ale rychlost, s jakou lidé dokázali reagovat.

V době, kdy se často mluví o rozdělené společnosti a nedůvěře mezi lidmi, se podařilo během krátké doby získat miliony korun na společnou událost.

To je pozoruhodné bez ohledu na politické sympatie jednotlivých dárců.

Stejně důležité ale bude, jak organizátoři s vybranými prostředky naloží. Pokud chtějí část peněz uchovat pro další ročníky, měli by tuto rezervu průběžně a srozumitelně vysvětlovat.

Protože důvěra veřejnosti se neprojevuje pouze ochotou přispět. Udržuje se také tím, že lidé vědí, jak bylo s jejich penězi naloženo.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz