Článek
Typickým příkladem je obrana hranic. Podle Babiše je potřeba rozestavět ozbrojené složky na hranice EU. Tomu brání početní logika, podle které by bylo pro tento způsob ostrahy hranic při hustotě jednoho pohraničníka na půl kilometru potřeba přes milion lidí, zatímco Frontex jich má 2,5 tisíce.
Ale i kdyby byla vytvořena neprostupná ostraha hranice, proč si někdo může myslet, že to řeší migraci? Čluny, na kterých migranti připlouvají, jsou v tak špatném stavu, že nalezené migranty nemůžete nechat na širém moři, natož nasměrovat zpět do Afriky. Pašeráky, které byste mohli pozavírat, na těch člunech nenajdete.
Potápět? Jste si jisti, že to máte v hlavě v pořádku? Copak jste ochotni spáchat hromadnou vraždu? Proberte se!
Ve finále se nalezený migrant, ať už pobřežní stráží nebo lodí neziskovek, nevyhnutelně dostává do Evropy. Pokusy tomu zabránit jsou často na hraně či za hranou práva. Představa, že migranty přivážejí neziskovky nebo že pobřežní stráž migranty navrátí do Afriky, je živena nedostatečnou znalostí práva i odmítáním domýšlet praktické důsledky vlastních představ. Po mnoha letech se dohodl migrační pakt, který alespoň řeší sdílení odpovědnosti za řešení následků migrace.
Každý stát má na výběr pomáhat naturálně – postarat se fyzicky o migranty – či finančně – přispět státům, které nesou hlavní nápor migrace, což jsou logicky jižní státy EU. Pravidla jsou naštěstí univerzální, a tak pomohou i Česku, kdyby se situace na východ od nás vymkla kontrole a čelili bychom masivní migrační vlně.
ANO má na stránkách petici proti migraci, kde mluví o zradě a kvótách. Technicky vzato kvóty migrační pakt neobsahuje, protože víme, že migranta nelze proti jeho vůli držet v jedné zemi a zároveň mít svobodu pohybu po EU bez hraničních kontrol. Stejně tak je ale odpovědné podílet se na zvládání migrační vlny v hraničních státech. Nazývat to výpalným je smutná ukázka morálního a intelektuálního úpadku hnutí, které začínalo jako středopravé. Není dost dobře možné čerpat výhody plynoucí z EU a zároveň se tvářit, že problémy se nás netýkají.
Na hranicích EU se neřeší příčiny, ale následky migrace. Potenciální dohody se sousedními státy o zadržování migrantů na jejich území problém pouze odsouvají z našeho zorného pole, ale podstatu neřeší.
Řešení příčin migrace leží ve zdrojových státech. Kvalitní rozvojová spolupráce EU by měla cílit na uspokojení základních potřeb ve zdrojových státech v takovém rozsahu, že k migraci nebude motivace. Jednou z těch základních potřeb, ne-li tou první je bezpečnost. Následuje přístup k vodě, potravinám, vzdělání a další seberealizace.
Bohužel EU chybí v této oblasti společná zahraniční a bezpečnostní politika. EU nedisponuje vlastní armádou. Ačkoliv je spolu se členskými státy největším světovým dárcem rozvojové pomoci v objemu přes 70 mld. EUR ročně, dominují této pomoci partikulární zájmy členských států. Chybí společná vize, strategie, definování cílů a měření výsledků.
Neznamená to, že by žádné výsledky rozvojová spolupráce neměla, ale nelze ji považovat za úspěšnou ani z hlediska prevence migrace, ani z hlediska globálního vlivu EU ve srovnání s ruskou a čínskou konkurencí. Čína i Rusko působí na africké partnery mnohem cílevědoměji a odhodlaněji.
Nejbolestivěji to bylo vidět v Mali, kde neuspokojivá situace vygradovala vojenským pučem, přerušením spolupráce s EU a zejména Francií a navázáním spolupráce s Ruskem. Dnes v zemi působí ruští žoldnéři z Wagnerovi skupiny.
Rusko samozřejmě sleduje v Africe vlastní zájmy a bude-li mít příležitost migraci podpořit a použít jako zbraň proti Evropě, nebude váhat. Ostatně transfer migrantů ruskými letadly do Běloruska nebo k finské hranici už probíhá několik let.
Aby EU v soutěži o vliv v Africe uspěla a měla šanci provádět efektivní politiku prevence migrace, potřebuje hlubší integraci v zahraničně-politických a bezpečnostních otázkách včetně rozšíření hlasování kvalifikovanou většinou namísto jednomyslnosti. Přesně to, co Andrej Babiš a hnutí ANO kategoricky odmítají.
Pro každou zemi by měla být vypracována strategie vzájemných vztahů zahrnující klíčové oblasti spolupráce, alokaci zdrojů pro projekty a měření toho, zda bylo dosaženo zamýšlených výsledků. EU musí prosazovat své hodnoty, své právní prostředí, humanitu, vzdělanost. Otevírá se tak cesta k vzájemně výhodné spolupráci včetně obchodu a investic.
Afrika má šanci na dobrou budoucnost, pokud bude mít přístup k moderním technologiím, které umožní řešit nedostatek vody, vypořádávat se s důsledky klimatické změny či produkovat dostatek čisté energie. EU v tom může být klíčovým partnerem, pokud se zdroji, které poskytuje již dnes, začne nakládat mnohem efektivněji.
Kde nebude poptávka po migraci, nebudou silné ani převaděčské skupiny. Pokud zpřehledníme a otevřeme možnosti legální krátkodobé pracovní migrace do EU, bude to znamenat další kapitálové zdroje pro vysílající země, ale také transfer znalostí, které posílí budoucí rozvoj oněch zemí.
Migraci je potřeba řešit ve zdrojových státech. Na hranici EU řešíme následky, nikoliv příčiny. Andrej Babiš nabízí jen líbivá hesla, žádná skutečná řešení. Ostatně je v opozici ke všemu, co by efektivní dlouhodobá řešení umožňovalo. EU nemůže být opevněný skanzen, který bude čekat, co se dovalí na jeho hranice. Musí být aktivním globálním hráčem schopným řešit problémy tam, kde vznikají.
------------------
Zdroje:
