Článek
Co na tom, že s prvním deštěm se odvaha k hlubšímu přemýšlení vytratí. Ohledně klimatu se nemýlí pouze klimaskeptici. Ani klimatické projekce nejsou neomylné. Problém je, že některé změny přicházejí rychleji, než jsme na přelomu tisíciletí čekali. Intenzitu extrémního počasí, které zažíváme dnes ve 20. letech, jsme podle predikcí z přelomu tisíciletí měli zažívat až okolo roku 2050.
Na místě je pokora. Jednak s vědomím toho, že složitosti klimatu zcela nerozumíme, jednak s vědomím, že život na planetě Zemi byl dlouho před námi a může být i dlouho po nás.
Žádný jiný druh nedokázal proměnit tvář planety tak jako my lidé. Žádný druh ji nepřivedl hned třemi způsoby ke zkáze. Ten nejsrozumitelnější je jaderná apokalypsa. Nejblíže jsme ji byli při tzv. Karibské krizi. Chtělo by se říci, že jsme zmoudřeli, ale největší jaderné arzenály dnes ovládají tři dědci nad hrobem (Trump – 80 let, Putin – 74 let, Si Ťin-pching – 73 let), jejichž vidění světa spojuje imperiální prvky, přemrštěné vlastní ego a příliš krátký horizont přemýšlení o budoucnosti.
Podruhé visel osud světa na vlásku při masivním poškozování ozónové vrstvy freony. Ozonová díra byla objevena roku 1985, ačkoliv o negativním dopadu freonů se ve vědecké komunitě diskutovalo i dříve. V roce 1987 byl podepsán Montrealský protokol, který fakticky freony zakázal. Svět se sklonil před vědeckým konsensem, nikdo neremcal. Jsem přesvědčen, že pokud by tehdy existovaly sociální sítě, už bychom tu nebyli nebo žili v nějaké postapokalyptické dystopii.
A dnes tu máme uvolnění bezprecedentního množství oxidu uhličitého do atmosféry v bezprecedentně krátkém čase. Koncentrace CO2se blíží dvojnásobku stavu před průmyslovou revolucí. Pravda, oxid uhličitý zní abstraktněji a méně bezprostředně než atomový výbuch nebo rozpad ozonové vrstvy. Navíc si problém komunikujeme extrémně špatně. Neustále diskutujeme nárůst globální průměrné teploty v rozsahu 1,5 stupně. Takový rozdíl nepoznáme.
Průměrná teplota v Arktidě přitom vzrostla o cca 3 stupně ve srovnání s rokem 1850. To možná nezní jako bomba, ale v některých částech Arktidy a některých obdobích roku je rozdíl ještě mnohem větší, třeba i 10 stupňů. Průměry nás ale uklidňují. Nejspíše až příliš. Data potenciálu evapotranspirace pražského Klementina ukazují, že se kvůli rostoucím teplotám zvýšila na 1200 mm ročně oproti 800 mm v 70. letech 20. století. O celých 50 % více za relativně krátký časový úsek. Poměr srážek a výparu určuje charakter krajiny. Určuje, kolik toho vypěstujeme, v jaké kvalitě a s jakými náklady.
Potenciální evapotranspirace vs srážky v čase
Růst teploty výpar zvyšuje. V africké oblasti Sahelu rovněž průměrná teplota vzrostla o několik stupňů. Nemožnost vypěstovat úrodu vedla k migračním tokům včetně toho do Evropy. Samozřejmě té oblasti nepomáhá ani nestabilita a chudoba, která fakticky znemožňuje jakákoliv účinná adaptační opatření.
Německý zemědělský svaz odhaduje propad výnosu pšenice o 15 %, u řepky o 18 %. V Británii čekají nejhorší sklizeň od roku 1984. V Česku je situace ještě o něco horší. Aktuální odhad ČSÚ očekává propad sklizně pšenice o 17 %, řepky o 21 % a jarního ječmene o 24 %.
Naše lesy čelí teplotnímu stresu, předčasně ukončují vegetační období a shazují listy. Došla voda. Ne v jedné, ale v mnoha obcích. Řeší se zásobování pitnou vodou cisternami, omezení zalévání, napouštění bazénů. Zemědělci snižují i stavy zvířat, protože není dost krmiva.
Václav Klaus staví svoji argumentaci proti boji s klimatickou změnou mimo jiné na tezi, že budoucí generace si s následky klimatické změny poradí mnohem efektivněji a snáze. Že naše náklady na boj s klimatickou změnou jsou zbytečně vysoké. Zásadní chyba je, že náklady se netýkají (jen) příští generace. Týkají se přímo nás. Právě tady, právě teď.
Budoucí následky klimatické změny k nám dorazily o čtvrt století dříve, než jsme si mysleli na počátku tisíciletí. Musíme vynaložit daleko více zdrojů na zajištění prostých základních potřeb, jako je pitná voda. Sucho snižuje hodnotu našich majetků. Některé oblasti bude tak obtížné obývat, že je lidé opustí. Ke klimatické migraci bude docházet i uvnitř Evropy. Jinde můžeme vidět války o vodu. Co prožíváme v těchto letech, je pouhý začátek klimatické krize, nikoliv její konec. Klimatická změna si bude z našich peněženek brát každoročně větší díl.
Změně klimatu však umíme čelit a umíme předcházet těm nejhorším scénářům. Dnes již dokážeme snižovat emise skleníkových plynů efektivně a dostupně i tam, kde to bylo před 10 lety téměř sci-fi. Díky tomu, že alespoň část světových lídrů problému porozuměla, dokážeme proměnit naši energetiku, dopravu, průmysl i provoz domácností tak, aby životnímu prostředí prakticky neškodil, a to nikoliv za cenu snižování životní úrovně, jak varovali klimaskeptici Klausova typu.
Bohužel se i kvůli trestně stíhanému premiérovi a jeho kolosálnímu střetu zájmů k moci probila parta extrémně nekompetentních lidí, díky kterým Česko začíná zaostávat. Faktické zničení programu Zelená úsporám, boj proti obnovitelným zdrojům a nulová starost o modernizaci českého průmyslu nás bude stát prosperitu, a to už ve velmi blízké budoucnosti. Zatímco Fialova vláda dohnala legislativní deficit po první Babišově vládě, druhá Babišova vláda s Motoristy a SPD nejen transformaci nepomáhá, ale přímo ji brzdí a škodí.
Maximalizace potenciálu obnovitelných zdrojů pro nás přitom není důležitá jen z klimatického hlediska. Je zatraceně důležitá i z hlediska bezpečnosti. Sluneční a větrnou energii nedovážíme. Nepotřebujeme pro ni palivo. Dopouštíme, aby proti každému větrnému parku vytáhl místní dezinformační cirkus podporovaný Ruskem. Necháváme rozhodovat referenda ovlivněná pavědeckými bláboly proruských kolaborantů. Experty na ministerstvech nahrazují influenceři bez vzdělání a rozumu. Následek bude zaostávání Česka, ohrožená bezpečnost i konkurenceschopnost.
Green Deal je ve skutečnosti velice rozumnou národohospodářskou strategií, která reflektuje nejen potřebu ochrany klimatu, ale i pozici EU ve světě z hlediska dostupnosti přírodních zdrojů. Odmítači této strategie ve skutečnosti nikdy nepřišli s žádnou relevantní alternativou. Nabízejí jen konzervaci, stagnaci a nostalgii po starých technologiích, které jsou už mrtvé.
Zastavte se v těchto extrémních vedrech nad tím, zda máte ve svém bydlišti zajištěnou vodu pro sebe, své rostliny a zvířata. Zda vám teplo neuniká okny a nezateplenou fasádou. Zda vaše příští auto nemá být na elektřinu z vašich solárních panelů. Zda není čas vzít svůj díl odpovědnosti. Pokud dojdete k tomu, že ne, můžete se spolehnout, že vám to klima bude připomínat každý rok a čím dál intenzivněji.
Anketa
---------------------------
Zdroje:
------------------------------
I dobré články mají dnes problém probojovat se skrz algoritmy k širšímu publiku.
O to víc si vážím vaší podpory — komentářů, sdílení, reakcí, příspěvků přes tlačítko „Podpořte autora“ a předplatitelů. Děkuji.
------------------------------
Články exkluzivně pro předplatitele:
