Článek
Každý, kdo takhle někdy pracoval, ví, že setup „sednu si na gauč s notebookem“ je možná krátkodobě schůdný, ale dlouhodobě ne úplně ideální. Dnes bych chtěl nasdílet své zkušenosti s výběrem monitoru.
21" plochý
To byl můj první monitor. Původně čistě domácí, ale velmi rychle se z něj stal pracovní. Tady není moc o čem psát – hodně rychle zjistíte, že na klasickou práci je jednoduše příliš malý.
2 × 24" ploché
To už byl posun. 21" jsem nahradil dvěma 24" monitory. Na první pohled těžko hledat chyby – na 24" a ještě na dvou monitorech už bez problému zobrazíte většinu kancelářské práce. Koneckonců je to běžný setup i ve firmách.
Co mi ale osobně vadilo, bylo neustálé otáčení hlavy na druhý monitor, ze kterého jsem postupně měl bolesti hlavy a krku.
31,5" prohnutý
Tady už jsem dospěl k názoru, že raději jeden monitor a hlavně se pořád neotáčet hlavou. A když jeden, tak větší. 31,5" je sice menší plocha než 2 × 24", ale pokud se naučíte pracovat s rozdělením obrazovky, začne se vám to hodně líbit. Na porovnání dvou dokumentů vedle sebe je to super.
Určitě tušíte, že přijde „ale“. A taky přijde 🙂 Hloubka mého stolu je 70 cm a i když byl monitor co nejvíc vzadu, pořád nebylo možné vidět do stran bez otáčení hlavy. Monitor šel „ořezat“ přes rozdělení obrazovky, ale už to nebylo ono.
27" prohnutý
Zatím poslední akvizice. Na stůl s hloubkou 70 cm už je vhodný – i když trochu natěsno, do rohů se dívá dobře. Mírnou nevýhodou je menší pracovní plocha, takže porovnání některých dokumentů vedle sebe nejde vždy úplně hladce. Na druhou stranu už je to bez neustálého otáčení hlavy.
PS 1: Poslední dva monitory byly prohnuté. Vůbec se toho nebojte, na prohnutí si zvyknete prakticky okamžitě.
PS 2: Pokud máte stejně hluboký nebo ještě menší stůl než já, nezoufejte. Monitor nemusí být nutně na svém stojanu – teleskopické rameno, které je uchycené za stolem, dokáže pracovní plochu pěkně zvětšit (možná jsem si ho taky pořídil 🙂).
Tento text původně vyšel jako příspěvek na LinkedInu.
