Článek
Matcha nemusí být podvod, ale za drahý zelený průměr klidně zaplatíte. Když jsem prošel veřejně dostupné podklady dTestu, neviděl jsem masovou přehlídku falešných prášků. Viděl jsem hlavně velké rozdíly v kvalitě, dvě odlišné kategorie výrobků a varování, které se v křiklavých titulcích snadno ztratí.
Veřejné materiály padělkovou senzaci nepotvrzují
Veřejné materiály dTestu ten nejostřejší titulek prostě neunesou. Když jsem prošel veřejné shrnutí testu čaje matcha i další veřejné podklady dTestu, nenašel jsem oporu pro tvrzení, že většina výrobků představovala falešnou matchu nebo jen obarvený prášek.
dTest veřejně mluví jinak: o výrazných rozdílech v kvalitě, o průměru a o problému, který neleží v jednoduché nálepce „padělek“.
Rozhoduje už samotné pole testu. Podle veřejného seznamu dTestu laboratoř hodnotila 12 výrobků z českého trhu, z toho 10 čistých matcha prášků a 2 směsi typu latté. To není detail.
Matcha totiž podle vyhlášky č. 187/2023 Sb. označuje jemně mletý zelený čaj z nejmladších lístků pravého čaje z Japonska, takže házet čistý prášek a ochucenou směs do jednoho pytle by zkreslilo celý výsledek.
Nejdražší zkratka se rozpadá už u cenovky
Pak přijde ještě větší paradox. Veřejné shrnutí dTestu uvádí cenu od 159 do 1630 Kč za 100 gramů a zároveň shrnuje, že dobře dopadly jen tři výrobky, zatímco zbytek skončil spíš v průměru.
Tady se rozpadá nejdražší marketingová zkratka. Vysoká cena sama o sobě negarantovala lepší chuť ani lepší laboratorní výsledek.
Já si proto z veřejné části testu netroufnu poctivě sestavit přesné pořadí značek. Na to chybí kompletní známky i plné hodnocení všech vzorků.
Jedna věc ale z těch dostupných dat platí bez kliček: trh nevypadá jako přehlídka padělků, spíš jako drahá loterie s velkým rozpětím kvality. A právě tady se láme rozdíl mezi průměrem a skutečným problémem.
Směs s latté není totéž co čistá matcha
Ne každá „matcha“ totiž nabízí totéž. U dvou testovaných výrobků šlo o matcha latté směs, tedy směs, kde čaj tvoří jen část výrobku a zbytek dělají další složky.
Když jsem porovnal veřejné shrnutí dTestu s další veřejnou komunikací dTestu, vyšlo z toho jasně, proč tyto směsi dopadly jinak: měly nižší obsah kofeinu i polyfenolů, tedy látek podílejících se na antioxidační aktivitě, protože čaj v nich tvořil jen menší část obsahu.
Pesticidy tentokrát velké drama neudělaly. Podle dTestu byla většina vzorků bez nálezů a u jednoho se objevilo jen stopové množství látky proti škůdcům, které může odpovídat i nezáměrné kontaminaci.
Kdo čekal senzační odhalení chemického koktejlu, míří vedle. Veřejně dostupné závěry testu staví do středu jiný problém.
Skutečný problém se jmenuje hliník
Tím problémem je hliník. dTest upozorňuje, že se tato látka v listech přirozeně hromadí a u části vzorků by při každodenním pití mohl jeden šálek významně přispět k naplnění nebo i překročení bezpečného limitu.
Tohle není strašení jednou dávkou. Tohle je upozornění na tichý denní zvyk, který vypadá zdravěji, než se pak chová v dlouhém součtu.
Mechanismus rizika přitom zní střízlivěji, než jak působí alarmistické titulky. Stanovisko EFSA k hliníku pracuje s TWI, tedy tolerovatelným týdenním příjmem látky, což je množství, které lze dlouhodobě přijímat týdně bez významného zdravotního rizika.
Limit činí 1 mg hliníku na kilogram tělesné hmotnosti za týden, tedy 70 mg u modelového dospělého o 70 kilech. dTest současně výslovně dodává, že příležitostný šálek sám o sobě riziko nepředstavuje.
Jakmile ale problém neleží v jedné „špatné“ krabičce, nýbrž v pravidelném návyku a typu výrobku, začíná dávat smysl úplně jiná otázka: co dělat při nákupu a přípravě jinak.
Nákup rozhoduje méně dojmem a víc obsahem
Praktická rada je naštěstí jednoduchá. dTest doporučuje se při pravidelném pití držet zhruba 3 gramů prášku denně a v návodu Jak vybrat čaj matcha radí vodu spíš 70 až 75 °C než var.
Vyšší teplota totiž vytáhne zbytečnou hořkost a může poškodit část antioxidantů, takže i slušný prášek snadno zkazíte špatnou přípravou.
Při nákupu pak rozhoduje obsah, ne zelený dojem. Ve veřejných podkladech dTest upozorňuje, že u latté variant bývá čaj jen minoritní složkou a u několika výrobků chyběly údaje o zemi původu.
A pokud tápete mezi ceremoniální a kulinářskou matchou, jde jen o dvě základní jakostní třídy: ceremoniální se hodí spíš k pití s vodou, kulinářská do receptů a s mlékem. Samotný trendový nápis tedy nestačí, zvlášť když vyhláška č. 187/2023 Sb. váže označení Matcha Tea ke konkrétnímu typu čaje.
Já bych si z veřejné části testu nevybral „zázračného vítěze“, protože kompletní pořadí značek bez placeného testu poctivě nesložím. Jeden spotřebitelský verdikt z toho ale plyne naprosto jasně: sledujte složení, původ, dávkování a způsob přípravy dřív než cenu nebo sytě zelenou barvu. U matchy dnes často nepřeplácíte čaj, ale vlastní ochotu uvěřit, že všechno zelené musí být automaticky lepší.
