Článek
Ano, důchod přes 40 tisíc existuje, ale bere ho jen zlomek lidí. Podle důchodových statistik ČSSZ šlo ke konci roku 2025 o 13 411 starobních důchodů z celkových 2 346 030, tedy asi 0,57 procenta. Samotné „tisíce případů“ proto ještě neznamenají běžný standard.
Český důchodový normál vypadá úplně jinak
Běžná realita leží mnohem níž. Ve stejných datech ČSSZ vychází průměrný sólo starobní důchod na 21 094 korun. Sólo znamená, že člověk pobírá starobní penzi samostatně, bez souběhu s jiným důchodem.
Když jsem si vedle sebe položil počet důchodů nad 40 tisíc a tento průměr, vyšel tvrdý kontrast mezi titulkovou senzací a běžnou českou zkušeností.
Tuhle brzdu musím držet poctivě. Průměr 21 094 korun platí jen pro sólo starobní důchody, kdežto počty v jednotlivých pásmech zahrnují všechny starobní důchody, tedy i případy, které se ve statistikách potkávají s pozůstalostní penzí. I proto „tisíce lidí“ zní mnohem masivněji, než jak tento jev ve skutečnosti vypadá.
A rekord? Ten letos ČSSZ na korunu neukázala. V datech ČSSZ za stav k 31. 12. 2025 stojí jen to, že nejvyšší důchod leží v pásmu 240 000 až 249 999 korun. Přesnou částku tedy z letošních veřejných dat neznám, a právě to dává smysl rozebrat, jak se oněch 13 411 vysokých penzí vlastně rozpadá.
Vysoké penze se nahoře ztenčí skoro okamžitě
Nejvyšší patra rychle řídnou. Podle dat ČSSZ spadá 11 547 důchodů do pásma 40 až 49 999 korun, 1 519 do pásma 50 až 59 999, dalších 243 do pásma 60 až 69 999 a nad 70 tisíc se dostalo jen 102 případů. Právě tady se abstraktní „tisíce“ mění v mnohem zapamatovatelnější raritu.
Ještě ostřeji to vynikne při pohledu vzhůru. Z 13 411 důchodů nad 40 tisíc zůstává naprostá většina hned v prvním vysokém pásmu a každé další patro se prudce ztenčuje. Když jsem tu pyramidu prošel číslo po číslo, nejvíc z ní nakonec křičelo právě poslední číslo: 102 důchodů nad 70 tisíc v celé republice.
Růst ale statistika opravdu ukazuje. V časové řadě ČSSZ přibylo od konce roku 2022 do konce roku 2025 nad 40 tisíc celkem 8 242 starobních důchodů a pásmo 30 až 39 999 korun narostlo za stejnou dobu o 43 218 případů. To už vypadá jako velký posun, jenže bez vysvětlení by takové čtení svádělo k příliš jednoduchému závěru.
Souběh umí čísla posunout výš, než se zdá
Klíč schovává souběh důchodů. Jde o situaci, kdy člověk pobírá starobní důchod a zároveň pozůstalostní důchod; vyšší se vyplácí celý a z druhého jde polovina procentní výměry, jak popisuje ČSSZ. Stejná statistika přitom u souběhů pracuje s úhrnem obou dávek, takže růst horních pásem nemůžu číst jako růst sólo penzí jedna ku jedné.
Ještě jeden přepočet ten obraz uzemní. Hranice 40 tisíc korun odpovídá podle dat ČSSZ skoro 1,9násobku průměrného sólo starobního důchodu 21 094 korun; když jsem si ten poměr přepočítal, vyšel na 1,896. I po nárůstu tedy mluvíme o částce, která v českém důchodovém systému výrazně vyčnívá. A tím spíš stojí za to řešit, jestli za rekordem stojí jen obří plat.
Nejvyšší důchod letos veřejnost nevidí přesně
Nejdřív limit letošních dat. Z odpovědi ČSSZ podle zákona o svobodném přístupu k informacím plyne, že nejvyšší vyplácený sólo starobní důchod k 31. 12. 2024 činil přesně 247 952 korun. O rok později už data ČSSZ nabízejí jen interval 240 000 až 249 999 korun.
Když jsem tyto dva podklady porovnal, vyšla mi důležitější pointa než samotná senzace: letos veřejnost nevidí rekord přesně, ale jen jeho pásmo.
Obří příjem sám o sobě nestačí. Podle ČSSZ se starobní penze skládá ze základní výměry, tedy pevné části stejné pro všechny, která v roce 2026 činí 4 900 korun, a z procentní výměry, kterou určují výdělky a doba pojištění. Do toho vstupují redukční hranice, laicky řečeno brzdy, které tlumí vliv velmi vysokých příjmů; ČSSZ pro rok 2025 zmiňuje hranice 20 486 a 186 228 korun.
Rekordní penze tak vzniká spíš směsí dlouhého pojištění, vyšších výdělků, valorizací a někdy i souběhu než jedním jednoduchým receptem.
Veřejná data ČSSZ navíc ukazují jen agregovaná pásma a u souběhů pracují s úhrnem obou důchodů, takže přesný osobní příběh rekordmana z nich nevyčtu.
Kdo v důchodu přes 40 tisíc vidí nový český normál, ten nečte data, ale vlastní přání.
