Článek
Na papíře živnost, v realitě režim zaměstnance, právě na tom Rohlík padl. A hned první oprava: finální dohledaný verdikt nemluví o samostatném milionu, ale o souhrnné pokutě 2,5 milionu korun.
Milion v titulku je jen část příběhu
Milion neplatí. Podle rozsudku NSS z 8. prosince 2025 Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost, tedy mimořádný opravný prostředek proti rozhodnutí městského soudu, a tím tuhle větev sporu pravomocně uzavřel. Souhrnná pokuta přitom znamená jednu sankci za více přestupků najednou, ne izolovaný postih za jediný skutek.
Stejný rozsudek výslovně uvádí 2 500 000 Kč za více porušení najednou: pět na úseku bezpečnosti práce, jedno u pracovní doby, jedno u odměňování a také umožnění nelegální práce osmi kurýrům. Když jsem prošel finální rozhodnutí, bylo jasné jedno: titulek se samostatným milionem zjednodušuje něco, co soud popsal mnohem tvrději. A právě proto dává smysl řešit, co soudy vlastně viděly v terénu.
Dubnový zlom vypadal lépe, než ve skutečnosti byl. Jak ukazuje rozsudek NSS z 16. dubna 2025, soud tehdy firmě nepřiznal věcnou výhru, ale jen vrátil věc kvůli nepřezkoumatelnosti, tedy nedostatečně vysvětlenému předchozímu rozsudku. Já v té časové ose vidím hlavně to, že duben otevřel další kolo, zatímco prosinec spor zavřel.
O výsledku nerozhodly smlouvy, ale každodenní režim
Rozhodla praxe. Smlouvy mluvily o OSVČ, tedy o lidech podnikajících na živnost, soudy ale zkoumaly, zda nejde o švarcsystém, tedy práci na IČO, která má ve skutečnosti znaky zaměstnání.
V prosincovém rozsudku NSS stojí auta s logem Rohlík.cz, SMS zákazníkům se jménem řidiče a názvem firmy, průběžné přidělování zakázek, kontrola polohy vozidel, kontrola užití telefonů i smluvní pokuty. Jakmile tohle odložíte vedle sebe, spor přestane vypadat jako hra o názvy smluv.
Jedna SMS řekla hodně. Kurýr přijede v autě s logem a zákazníkovi se ohlásí jménem Rohlíku, právě tenhle mikromoment v rozsudku NSS z 8. prosince 2025 ukazuje, jak práce působila navenek. Závislá práce totiž znamená práci osobně, jménem zaměstnavatele, podle jeho pokynů a v podřízeném vztahu. Soud zároveň výslovně dodal, že podobné hodnocení nelze bez dalšího zobecnit na celý segment digitálních platforem, jenže tady na tom obrazu nezůstalo.
Silnější stopu nechaly peníze. NSS u jednoho kurýra uvádí fakturaci 97 600 Kč a 101 858 Kč ve dvou po sobě jdoucích měsících od jediného zadavatele a označuje ji za ekonomicky významný příjem svědčící o závislosti na firmě. Ve stejném směru míří i závěr městského soudu převzatý do kasačního verdiktu, že většina obchodních partnerů kromě stěžovatelky pro další firmy nepracovala, jak je zachyceno ve znovu potvrzeném rozsudku Městského soudu v Praze. Vedle už popsaných pokynů a sankcí tak soudy neviděly samostatné podnikání, ale silnou ekonomickou navázanost.
Proto duben neobstál jako výhra. Časová osa je po přečtení obou rozhodnutí velmi čistá: 16. dubna 2025 NSS zrušil první rozsudek městského soudu pro procesní chybu, 22. července 2025 městský soud žalobu znovu zamítl a 8. prosince 2025 NSS druhou kasační stížnost zamítl. Tahle tečka uzavřela nejen spor jedné firmy, ale i návod, podle jakých znaků bude stát podobné vztahy číst jinde.
Rohlík ukazuje, že stát netlačí náhodně
Rohlík není výstřel do tmy. Státní úřad inspekce práce, zkráceně SÚIP, podle dat SÚIP provedl v roce 2024 celkem 18 969 kontrol, z toho 6 328 přímo na nelegální zaměstnávání, a rozdal 831 pokut za 163 939 500 korun. Když jsem tahle čísla porovnal s rozsudkem, vyšel z toho nepříjemně jednoduchý závěr: stát nezkouší náhodné exemplární zásahy, ale systematický tlak.
Od 1. ledna 2025 navíc přitvrdil i v nástrojích. Zákon o inspekci práce účinný od 1. ledna 2025 výslovně dovoluje při kontrole pořizovat zvukové i obrazové záznamy bez vědomí kontrolovaných osob, pokud jinak nelze účelu kontroly dosáhnout. A MPSV zároveň připomnělo další opatření od 1. října. Neznamená to, že každá platforma nebo každá spolupráce s OSVČ je nelegální, rozhodují konkrétní znaky, které soud v téhle kauze popsal velmi jasně.
IČO samo o sobě ochranu nezajistí
IČO není štít. Podle zákona o zaměstnanosti hrozí za umožnění nelegální práce až 10 milionů korun a také zveřejnění rozhodnutí na úřední desce SÚIP na jeden rok. Po tomhle verdiktu už pro firmy i lidi na živnost platí jednoduché pravidlo: kdo zaměstnání převléká za podnikání, ten nešetří náklady, jen si koleduje o velmi drahý střet se státem.
