Článek
Tentokrát se rozhoduje v datech. Stát během pár týdnů spustil koordinaci úřadů i nový způsob sběru informací od zaměstnavatelů. Právě tady se láme, jestli z politického slibu vznikne skutečný zásah.
Stát poprvé propojuje úřady i data
Dvě data mění tón. Podle ministerstva financí podepsaly 18. března 2026 ministerstva financí, práce a vnitra dohodu o společném postupu proti nelegální práci a hned navázaly koordinovanými kontrolami opřenými o analytická data.
KOBRA 26 přitom znamená meziresortní koordinaci několika úřadů a bezpečnostních složek, ne další samotně stojící projekt. Právě tím se tahle vlna od předchozích slibů liší.
Definice je širší, než se běžně myslí. Zákon o zaměstnanosti bere jako práci na černo závislou práci mimo pracovněprávní vztah a u cizinců i práci bez potřebného oprávnění nebo v rozporu s ním, přičemž délka výkonu nerozhoduje.
Nejde tedy jen o „obálku bokem“ a zároveň nejde o každé jiné obcházení pravidel na trhu práce. Tahle přesnější hranice je důležitá i pro to, co stát vlastně hledá.
Novinka běží i v papírech. JMHZ, tedy jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, od 1. dubna 2026 otevřelo podle ČSSZ jedno elektronické podání, které nahrazuje asi 25 dosavadních hlášení a propojuje data pro MPSV, ČSSZ, finanční správu i Úřad práce.
Když jsem procházel materiály ČSSZ a MPSV, právě tady působí změna nejpraktičtěji: méně formulářů pro firmy, ale zároveň víc stop pro kontrolu. Jestli se z nových dat stává i tvrdší zásah v praxi, ukazují až čísla z kontrol.
Čísla ukazují, že nejde o okraj ekonomiky
Čísla už nejsou malá. SÚIP za rok 2024 uvádí 18 969 kontrol, z nichž 6 328 mířilo přímo na nelegální zaměstnávání.
Inspektoři při nich odhalili 1 934 nelegálně zaměstnaných lidí u 785 subjektů a za přestupky uložili 831 pokut za 163,9 milionu korun. To už nevypadá jako okrajová disciplína několika výjimečných firem.
Problém sedí v běžném provozu. Stejná statistika SÚIP ukazuje nejčastější výskyt v maloobchodu, stavebnictví, zpracovatelském průmyslu a v opravách a údržbě motorových vozidel.
Když jsem ta data prošel, vystoupil z nich nepříjemný detail: jde o obory, se kterými se člověk potkává skoro denně, ne o nějaký vzdálený kout ekonomiky. Právě proto téma působí mnohem blíž, než napovídá strohý úřední jazyk.
Nejčastěji to navíc nepadá na giganty. SÚIP ve stejné zprávě popisuje, že nelegálního zaměstnávání se nejčastěji dopouštěli zaměstnavatelé do 9 lidí a firmy s 10 až 49 zaměstnanci.
Tlak proto dopadá i na menší podniky, kde jeden chybný postup nebo vědomé obcházení pravidel rychle proroste do celé provozní rutiny. A právě tady začínají být nové povinnosti hodně čitelné.
Tvrdší pravidla dopadnou hlavně tam, kde byl dosud prostor pro mlhu
Od 1. října 2025 stát přitvrdil u cizinců. MPSV uvádí, že zaměstnavatel musí nahlásit nástup cizince ještě před začátkem práce, jinak vzniká takzvaná nehlášená práce, tedy zvláštní porušení navázané právě na nesplněnou oznamovací povinnost, s hrozbou pokuty až 3 miliony korun.
Není to totéž co každá práce na černo ani co švarcsystém, tedy vztah formálně vedený na IČO, ale fakticky fungující jako běžné zaměstnání. Jenže u peněz pořád neplatí jednoduchá zkratka, že existuje jedno jisté číslo ztrát.
Jedno správné číslo neexistuje. NKÚ v srpnu 2025 mluvil o průměrném výpadku 92 miliard korun ročně za roky 2019 až 2022 a ve stejné zprávě citoval evropskou studii s odhadem téměř 89 miliard korun pro Česko v roce 2019.
Jenže starší kontrolní závěr NKÚ z roku 2020 připomíná i odhad 50 miliard ročně a zároveň vlastní model jen s kontrolou zjištěných případů ve výši 1,1 až 3 miliardy. Ta čísla se nerozcházejí proto, že by někdo neuměl počítat, ale proto, že každé vychází z jiné metodiky a jiného vzorku.
Největší riziko často nenese rozpočet, ale člověk bez smlouvy
Lidský dopad je přitom tvrdší než rozpočtová debata. Odborný výklad VÚBP upozorňuje, že úprava pracovních úrazů výslovně chrání zaměstnance v pracovněprávním vztahu, takže člověk bez řádné smlouvy může po úrazu zjistit, že nemá jistotu pracovněprávní ochrany ani odškodnění.
Nejvyšší soud sice v konkrétním sporu může dovodit faktický pracovní poměr, ale to už znamená spor, nejistotu a čas. V takové chvíli se z levnější práce stává drahá past.
KOBRA 26 proto nemíří jen na jednotlivce. Ministerstvo financí v březnovém materiálu píše i o zásahu proti organizovaným skupinám a vláda v jejím rámci avizovala změny odpovědnosti v subdodavatelských řetězcích i přísnější pravidla agenturního zaměstnávání.
Právě tam se často láme i zastřené zprostředkování zaměstnání, tedy pronájem pracovní síly bez splnění pravidel pro agenturní práci. Když jsem četl ten rámec vedle statistik a judikatury, vyšla mi z toho prostá věc: kdo dál toleruje práci bez řádného vztahu, nešetří náklady, ale vyrábí trh, který poctivé firmy trestá a z lidí dělá spotřební materiál.
Zdroje: KOBRA 26: Tři ministerstva spojí síly v boji s nelegální prací, Co je JMHZ?, Inspekce práce v loňském roce při kontrolách odhalila téměř 2 tisíce nelegálně pracujících osob, Nelegální zaměstnávání, Změna v oznamovací povinnosti při zaměstnávání cizinců od 1. října 2025, Kvůli nelegálnímu zaměstnávání unikají státu desítky miliard korun
