Článek
Nejdřív se řeší peníze a penzijko, ne slibovaných 65 let. V důchodech teď běží několik kolejí naráz a jejich míchání vytváří dojem, že už je skoro hotovo. K 3. květnu 2026 ale oficiální mapa ukazuje hlavně změny s cílem od ledna 2027.
Nejblíž není velký slib, ale technická změna s velkým dopadem
Hlasitý slib není nejbližší změna. Když jsem prošel Plán legislativních prací vlády na rok 2026 a stránku Důchodová reforma MPSV, vyšel z toho tvrdý pořádek: novela valorizace má cílit na účinnost od 1. ledna 2027, zatímco hranice 65 let sedí až ve druhé novele s cílem od 1. ledna 2028.
Právě tady se láme rozdíl mezi dojmem a realitou.
Nejdůležitější odpověď je proto prostá. K 3. květnu 2026 stojí nejblíž dvě linky: novela zákona o důchodovém pojištění a novela zákona o doplňkovém penzijním spoření, tedy třetího pilíře a starého penzijního připojištění, jak ukazuje vládní plán.
Valorizace, tedy pravidelné zvýšení důchodů, tak dnes působí konkrétněji než heslo o 65 letech. Jenže veřejně zatím neběží hotové individuální částky pro každého seniora.
Jistota má navíc tři patra. Jedno tvoří oficiální plán vlády, druhé návrh ve Sněmovně a třetí politický slib; samostatný sněmovní tisk 119 běžel k 1. květnu 2026 ve druhém čtení, ale řeší jinou věc než valorizaci státního důchodu.
Státní penze a penzijko proto běží odděleně a kdo je slije do jedné hotové novely, ten předbíhá. Když se v tomhle udělá pořádek, teprve pak dává smysl řešit dopad do peněženky.
Růst důchodů se může změnit víc, než napovídají titulky
Tady už jde o tempo růstu. Důchodová reforma MPSV počítá od roku 2027 s návratem valorizačního vzorce na polovinu růstu reálné mzdy místo dnešní jedné třetiny, takže nejde o kosmetiku, ale o dlouhodobé nastavení.
Vládní plán zároveň mluví o rozšíření věkové valorizace, tedy zvláštního přidání ve vyšším věku, nově od 80 let každých pět let. Právě tahle kombinace může měnit rytmus růstu penzí na roky dopředu.
Dnes ještě platí jiné schéma. Podle ČSSZ se dnes navyšuje při dosažení 85 a 100 let a materiály ČSSZ k důchodové reformě zároveň od 1. ledna 2027 vysvětlují i nové zacházení s výchovným, tedy 500 Kč za vychované dítě jako součástí důchodu, které se má před valorizací odečíst od procentní výměry.
To je přesně detail, který v titulcích mizí. V penzi ale znamená rozdíl.
Největší pocit křivdy neleží ve státní penzi, ale v penzijku
Ještě citlivější zásah leží ve třetím pilíři. Od 1. července 2024 starobní důchodci přišli o státní příspěvek, jak uvádí Ministerstvo financí.
Ve veřejné debatě se mluvilo zhruba o 200 tisících seniorů. Materiály k tisku 119 pak ke konci roku 2025 popisují asi 150 000 uzamčených osob a asi 16 000 dalších, kteří už odešli s finančními důsledky.
Tady už nejde o abstraktní reformu, ale o velmi konkrétní pocit křivdy.
Tohle je nejsilnější praktický problém. Ze staré smlouvy nešlo vždy odejít bez ztrát: bez finančních důsledků odcházeli jen lidé, kteří už splnili podmínky pro jednorázové vyrovnání, zatímco ostatní museli dál posílat aspoň 100 korun měsíčně bez státní podpory, nebo vzít odbytné a přijít o dříve připsané příspěvky.
U části z nich znamenal odchod i ztrátu vlastních peněz ponechaných ve fondu, popisují materiály k poslaneckému návrhu. Když tohle čtu, vidím jasně, proč ve Sněmovně běží snaha o nápravu. A právě proto běží v jiném zákoně než valorizace státního důchodu.
Co už platí dnes a co je zatím jen slib
Dnes už ale jedna změna platí. Pracující důchodce, tedy člověk, který už pobírá starobní důchod a zároveň dál pracuje, má od 1. ledna 2025 slevu na pojistném 6,5 %, jak uvádí MPSV.
Právě tato sleva nahradila dřívější zvýšení procentní výměry za každých 360 dnů práce při pobírání penze. A to je důležitý bod pro každého, kdo čeká návrat starého modelu.
Vláda totiž na stránce Důchodová reforma MPSV mluví o návratu odměny za práci od 1. ledna 2027, zatím ale jen jako o navrhované změně. U zaměstnanců má jít o automatické lednové zvýšení důchodu o 1,5 % z vyplácené procentní výměry za 365 dnů práce a sleva 6,5 % má zůstat zachována; současná pravidla však běží dál až do schválení novely.
Rozdíl mezi tím, co už dnes funguje, a tím, co vláda teprve slibuje, je tady zásadní.
Proto dnes nelze poctivě tvrdit, o kolik si konkrétní senior polepší. Plán legislativních prací vlády na rok 2026 počítá se samostatným nařízením o zvýšení důchodů v roce 2027 až na září 2026, takže finální lednové částky ještě venku nejsou, a stejné materiály MPSV k důchodové reformě řadí 65 let až do druhé novely s cílem od ledna 2028.
I proto držím očekávání při zemi: jistý je dnes směr a stav zákonů, ne konkrétní výplata ani magická hranice 65 let. Kdo už teď prodává seniorům jisté „důchody v 65“, nepopisuje realitu, ale slogan.
