Článek
To, že politické strany hledají všemožné cestičky, jak oslovit voliče všech věkových kategorií, je tak nějak samozřejmé. Je tu logická snaha oslovit také mladou generaci, která je nejaktivnější na sociálních sítích. Ačkoliv je podobná taktika pochopitelná, nemusí být vždy účinná, což si hnutí ANO, zdá se, zřejmě dostatečně neuvědomilo.
Díky tomu nám na TikToku pózují a tancují představitelé hnutí ANO, v čele s premiérem Andrejem Babišem a tehdejší „královnou“ sociálních sítí, Alenou Schillerovou. Místo debat o komplikovaných legislativních otázkách a řešení sociálních problémů, se nás snaží zaujmout fotogenickým úsměvem a líbivou melodií.
Marketing na sociálních sítích je věda. Naivní je myslet si, že stačí pouze nahrát video a nechat virtuální magii udělat svoje. Už dávno nejsou sociální sítě prostředím, kde by se dalo snadno a rychle získat publikum. Musíte znát svou cílovou skupinu, musíte znát algoritmy, musíte znát konkurenci. Pokud ne, jste ztraceni v moři obsahu, který někdy působí spíše jako oceán plný odpadků.
Když hnutí ANO slíbilo „peklo“, netušil jsem, že to bude právě prostřednictvím TikToku. Možná, kdyby hnutí ANO svěřilo strategii prezentace na sociálních sítích do rukou specializované marketingové firmy, nemuselo by se dostavit peklo v podobě zmatených, nucených a neupřímných snímků.
Peklo v podání @alenaschillerov https://t.co/3tZV0O7LUs
— Martin Skácel - InfoPuls.cz (@MASkacel) October 31, 2023
Dovolím si v tomto případě tvrdit, že pokud bylo hlavním účelem oslovit mladé voliče, hnutí bylo úspěšné, ale v opačném smyslu, než jakým by si zřejmě přálo. Peklo, které nám bylo slíbeno, tak v podání ANO získává zcela nový význam. Určitě ne jako metafora pro radikální změny, ale jako peklo komických, až trapných momentů, které divákům nejspíš utkví v paměti déle než jakékoliv politické sliby.
Ve světě marketingu platí, že pokud něco děláte, měli byste to dělat dobře. Někdy je lepší ponechat práci na těch, kdo vědí, co dělají. Marketingové firmy nejsou jen nákladnou položkou, jsou investicí do budoucnosti značky, do její reputace. Kdyby hnutí ANO svěřilo svou sociální strategii do rukou odborníků, jako to dělalo dříve, možná by jejich videa a příspěvky na sociálních sítích zaznamenaly úspěch, který byl původně zamýšlen.
Možná by stačilo si jen uvědomit, že politická strategie není hra, a sociální média nejsou jen platformou pro zábavu. Jsou to nástroje s obrovským potenciálem, ale také s rizikem zneužití a chyb. Pokud tedy nějaká politická strana slibuje peklo, měla by se ujistit, že to nebude jejich vlastní dílo, které toto peklo způsobí.
