Článek
🎣Vesnička Reine je v mém předinstagramovém, tedy pár let starém turistickém průvodci popsána jako „tradiční rybářská osada postrádající atmosféru.“ Víc se o ní průvodce nerozepisuje. V současné době se Reine označuje za nejkrásnější vesnici Norska, nejikoničtější místo Lofot a její fotografie nejen na Instagramu do ní vtahují masy turistů. To se naštěstí neděje během našeho aktuálního pobytu, tedy začátkem dubna. Pravda, pár Japonců zde pobíhá i teď, ale vesnické parkoviště pro turistické autobusy tu zeje prázdnotou.
🏚️Mimosezonní ceny ubytování nám umožnily pronajmout si obstarožní domek v centru Reine. Můžeme tak pěšky chodit na večeře do jediné místní otevřené restaurace, která je zároveň benzínkou. Obchod je na ostrově ob jeden ostrov od nás, tam už jezdíme přes dva mosty autem.
⛪️Náš bílý norský domek je sice poněkud jednodušší než jsou chaty ze seriálu Norské domy snů, ale potřeby nenáročného Středoevropana bohatě uspokojí. Trochu mě znepokojují jen velká okna bez záclon v každé obytné místnosti, kterými se můžeme navzájem pozorovat při běžných domácích aktivitách s obyvateli sousedních domků nebo různě interagovat s uživateli blízkého vesnického kostela.
👙Takhle, já celkem nemám co skrývat. Nicméně zima právě skončila a já dosud nezahájil přípravy na nadcházející plavkovou sezonu. Nejsem tudíž aktuálně plně identifikován se svým tělem, takže převlékání prakticky ve výloze na hlavní třídě Reine ve mě vyvolává identitární úzkost i tehdy, když se naší ulicí zrovna nepromenádují žádní Japonci (nebo Japonky).
