Článek
„Píšeš o našem sňatku. Já nevím. Nemám ale ještě v duši jasno,“ vzkázal literát Karel Čapek (1890-1938) z Neapole své oficiální přítelkyni herečce Olze Scheinpflugové. Ovšem na svou první cestu do Itálie se v roce 1923 nevydal jen ze studijních důvodů - byl to hlavně únik. Před čím? Hrozil mu totiž manželský chomout a to hned ze dvou stran. Kromě zmíněné Olgy totiž udržoval intimní vztah i s mladičkou femme fatale Věrou Hrůzovou.
„Sladký jede, hříšný bifteku kočičí, maso krvavé a skryté,“ rozplýval se v jednom z dopisů jen sedmnáctileté lolitce. Seznámili se v literárním salónu a jejich zprvu horoucí poměr se po jejím — pro spisovatele nečekaném — sňatku s těžařem Josefem Skoupilem přetavil v uměřené dopisování trvající až do poloviny 20. let. Dá se tedy říci, že úprkem na Apeninský poloostrov Čapek zdárně „vyseděl“ první pokus trvale ho spoutat snubním prstenem.
Milostné konkurentky Věra Hrůzová a Olga Scheinpflugová na dobových fotografiích
Nezapomínejme však na Scheinpflugovou. S ní se autor divadelní hry Loupežník seznámil při inscenování tohoto díla na půdě Národního divadla. Osmnáctiletá Olga měla Čapkem požadovaný hlas „jako sýkorka“, a tak dostala hlavní ženskou roli Mimi. O partnerově paralelním vztahu s Hrůzovou neměla ani tušení, protože v tvořivosti široce rozkročený romanopisec, dramatik a novinář se dokázal vymluvit na spoustu práce. „Byla jsem prudká a vášnivá ve svých vznětech a reakcích. On zase rozvážný, zušlechtěný vzdělaností a svědomitostí myslitele,“ psala Scheinpflugová o počátcích vztahu ve svých pamětech.
Obětovat se na oltář umění
Třetí skutečně osudovou ženou byla pro Čapka jeho přecitlivělá matka Božena. Vedla ho jen k rozvíjení jeho talentu a tvrdila mu, že by měl zůstat sám. „Svou silnou citovou vazbou komplikovala Karlu Čapkovi navazování kontaktů se ženami. Říkala, ať prý si vezme, koho chce, jenom ne cikánku nebo herečku,“ prozrazuje Zdeněk Vacek, ředitel Památníku Karla Čapka. Nepřekvapí tedy, že prý stála i za rozchodem syna s přítelkyní, podle některých dohadů kvůli vynucenému potratu. Karel s Olgou se však usmířili a po smrti jeho matky také vzali. I když to bylo jen na tři roky. Spisovatel zemřel den po Vánocích roku 1938 na plicní edém.
Připomeňme na závěr, že Věra Hrůzová se zapsala nejen do spisovatelova soukromí, ale také do jeho díla. Podle literárních odborníků se stala předobrazem tajemné a kruté princezny Wille z románu Krakatit (1924). Dosvědčuje to třeba přesmyčka jména zámku Zahur/hruZa, kde s ní pobýval inženýr Prokop, vynálezce výbušného krakatitu. „Škoda, že nevím, kdy je filipojakubská noc; dal bych si s Vámi, černá čarodějnice, rande,“ temně básnil Karel Čapek o své lásce v jednom z dopisů.
Seznam zdrojů:
https://dvojka.rozhlas.cz/zamilovany-capek-hral-na-dve-strany-vedle-olgy-mel-vztah-jeste-s-jinou-7461835
https://www.ahaonline.cz/clanek/musite-vedet/175318/co-odhalila-intimni-korespondence-karla-capka.html
https://dvojka.rozhlas.cz/capkove-mamince-se-nelibila-a-nejspis-ji-dohnali-k-interrupci-pribehy-slavnych-7481639
https://cesky.radio.cz/vera-hruzova-princezna-z-krakatitu-pisatelka-tlustochu-8208635
https://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_%C4%8Capek
