Článek
Když slavný fyzik Stephen Hawking prohlásil filosofii za mrtvou, měl především na mysli výtku, že: „Filosofie neudržela krok s moderním vývojem vědy, zvláště fyziky. Nositeli naší pochodně objevování v našem pátrání po poznání se stali vědci.“[1] Nahradila tedy věda filosofii? Je celkem jasné, že aby se dalo Hawkingovo tvrzení rozumně vyhodnotit, bude potřeba si v první řadě vyjasnit, jaký vztah k vědě filosofie zaujímá. A to může být docela problém. Zhruba můžeme rozlišit dva tábory.
Podle jednoho tábora stojí filosofie zcela mimo vědu a klade zcela jiný typ otázek, než které si klade věda. Najdeme nezanedbatelné množství filosofů, kteří rezignovali na propojení s vědou. Nejlépe je to vidět například na filosofování o povaze společnosti či roli sociálních sítí, kdy filosof nevychází z žádných dat ani jiného existující výzkumu, ale pouze z intuic. Domnívám se, že právě tento typ filosofie, kde by filosof měl čerpat z existujícího vědeckého výzkumu, ale nečiní tak, je načase uložit k ledu. Na druhou stranu smrt této filosofie asi nelze v brzké době očekávat, protože „filosofování“ bez opory v poznání není výsadou jen filosofů, ale je obecně oblíbenou kratochvílí mezi lidmi napříč různými obory. V tomto táboře taky najdeme filosofy, kteří vědu přímo nesnáší (a ruku v ruce s tím mají o vědě komické představy); jsou tak zrcadlovým odrazem některých přírodních vědců, kteří chovají silné antipatie vůči společenským a humanitním vědám. Vzájemné nepochopení, nevraživost a obviňování z nafoukanosti a omezenosti pohání spor těchto „dvou kultur“, který je doprovázen značně zkreslenými představy o těch druhých.[2] Jindy je ale neprovázanost filosofie s vědou zcela legitimní, třeba když jde o otázky, které skutečně stojí mimo vědu - jaký je smysl života? Existují „obecniny“ nebo pouze „jednotliviny“?[3]
Podle druhého tábora filosofie vědu nikdy neopustila. Může jít o filosofii, která je nějak inspirovaná vědou – třeba tím, že při odpovědi na tradiční filosofickou otázku vychází z existujícího výzkumu či přímo sbírá data. Příklad: co je poznání a jak vůbec něco můžeme vědět, je ve filosofii klasická otázka, ke které se dnes čerpá z oborů jako kognitivní věda, která zkoumá rozumové schopnosti a vnímání.[4] Pak je tu taky filosofie vědy, což je obor, který se zabývá povahou a praxí vědeckého zkoumání a argumentace. Sem spadá i filosofie, která se namísto tradičních filosofických problémů orientuje na aktuální vědecké problémy. Příkladem je otázka: „představují rakovinné buňky návrat k jednobuněčnému způsobu života?“ Někomu může vadit, že v této podobě filosofie postrádá svébytnost jakožto disciplína, která by měla otázky a metody odlišné od vědy a která by byla od vědy historicky odlišná. Mně přijde, že vyčlenění filosofie z vědy je „moderní“ pohled. Dobře je to vidět na tom, jak dneska uměle rozčleňujeme myšlení historických postav do škatulek „filosofie“ a „dějiny vědy“. Třeba Descartes se do velké míry zaobíral povahou uspořádání světa, k čemuž přispěl svým výkladem interakce založeným na setrvačném přímočarém pohybu. V učebnách filosofie se dnes studenti s touto problematikou příliš nesetkají, neboť je odvržena do učeben dějin vědy; každý se však setká se slavným filosofickým „myslím, tedy jsem“.
Jak je vidět, filosofie má mnoho různých podob. Smutný omyl je tuto rozmanitost nerespektovat a mluvit tak, jako by filosofie ve své podstatě byla nějak ucelená. Naopak, filosofie je „mnohem různorodější, než si uvědomují i mnozí profesionální filozofové, kteří ji redukují jenom na nějakou její část, která je jim blízká (a co platí o profesionálech, samozřejmě platí dvojnásob o amatérech).“[5]
[1] S. Hawking and L. Mlodinow, The Grand Design. Bantam Books, 2010.
[2] C. P. Snow, The Two Cultures and The Scientific Revolution. New York: Cambridge University Press, 1961.
[3] „Realismus a nominalismus.“ [Online]. Available: https://cs.wikipedia.org/wiki/Realismus_a_nominalismus
[4] H. Kornblith, Knowledge and its place in nature. Oxford: Clarendon Press, 2002.
[5] J. Peregrin, „Vše, co jste chtěli vědět o filozofii, ale báli jste se zeptat,“ Deník N, 2024. [Online]. Available: https://denikn.cz/1502476/vse-co-jste-chteli-vedet-o-filozofii-ale-bali-jste-se-zeptat/
