Hlavní obsah

Green deal a argumenty odpůrců

Foto: Martin Zdráhal / Copilot

Odpůrci politiky Green dealu používají někdy nevhodné argumenty, kterou lze snadno napadnout. Ty nesprávné uvedu nejdříve, pak následují zásadní a jednoduché argumenty pro zrušení Green dealu.

Článek

Nevhodné argumenty

CO2 je ve vzduchu jen 0,04 %, jeho změna tak nemůže teplotu ovlivnit.

I malé množství něčeho může mít velký vliv. CO2 opravdu tvoří jen velmi malou část atmosféry Země, ale to automaticky neznamená podobně slabý vliv. I malé množství jedu může otrávit, podobně malé množství soli dovede jídlo znechutit.

Obsah CO2 byl kdysi také vysoký, nejde o nic neobvyklého.

Více CO2 nezpůsobuje vyšší teploty, může za to vyšší odrazivost, albedo, Milankovičovy cykly, vodní páry působí více než CO2 …

Klima a počasí na Zemi jsou složitými systémy, kterým dokonale nerozumíme. Lidé se o politiku zajímají okrajově a nechtějí ztrácet čas složitými věcmi. I kdyby některé tyto argumenty mohly být pravdivé, nelze je jednoduše vysvětlit a proto je lepší je nepoužívat.

Vhodné argumenty

Lidí nechtějí řešit složité věci, jak jsem psal v předchozím odstavci. Nejúčinnější argumentací jsou vysoké náklady Green dealu, kteé pocítí ve svých peněženkách. Lidé chtějí svoji životní úroveň zvyšovat, nechtějí chudnout, nechtějí platit vyšší daně a dražší výrobky.

Green deal = zdražování a chudnutí

Asi nejkratší argument a zároveň definice Green dealu. Omezení CO2 vyžaduje změny skoro ve všech oborech lidské činnosti a naprostá většina změn je nákladná.

Plnění Green dealu vede ke zdražování. Musíme postavit nové větrníky a soláry pro výrobu elektřiny. Musíme zrušit všechny uhelné elektrárny, místo nich dočasně postavit nové na zemní plyn, aby vyráběly i v noci nebo při bezvětří, kdy obnovitelné zdroje nefungují. Nové plynové do roku 2035/2040 (není ještě přesně určeno) přebudovat na spalování vodíku. Vodík se bude vyrábět v nových „vodíkovnách“ z vody pomocí elektřiny ze solárů nebo větrníků. Musíme proto postavit další soláry a větrníky a také ty vodíkovny.

GD vyžaduje zásadní a kompletní rekonstrukci všech budov, nová okna, zateplení, nucené větrání, povinné soláry na střechách …. Topení zemním plynem je od roku 2040 zakázáno, plynové kotle se musí nahradit tepelnými čerpadly.

Dále se musí změnit výroba železa tak, aby nevytvářela CO2. Nové metody výroby jsou dražší a používají se jen v pilotních provozech. Výroba cementu (nezbytný pro beton, tedy domy, mosty a další stavby) také vytváří CO2. Zde zatím náhrada není, počítá se s nutností odchytávat vytvořený CO2 ze vzduchu a nějak ho uskladňovat. Použitelné technologie také zatím nemáme.

EU musí použít různé metody cukru a biče, aby tyto obvykle nevýhodné věci prosadila.

Foto: Martin Zdráhal, vytvořeno umělou intelogencí Grok

Green deal = zákazy

Vysoké náklady - jsou mnohem vyšší než odhadované škody způsobené změnou klimatu. I nicnedělání je levnější.

Evropská unie odhaduje celkové náklady GD na asi 200 % HDP do roku 2050, zatímco škody způsobené změnou klimatu, pokud nic neuděláme, jsou mnohem nižší. Podle jednoho odhadu 12 % HDP, podle jiného asi 60 % HDP, tedy 5 x více než dříve uvedený odhad.

Rada Evropské unie – odhad škod - „Odhaduje se, že pokud neuděláme v boji proti změně klimatu nic, mohly by celosvětové škody do konce století dosáhnout až 12 % HDP.“

Evropský parlament - posouzení dopadů uvádí, že do poloviny století by škody způsobené změnou klimatu mohly dosáhnout až 2,3 % HDP EU ročně, a to podle konzervativních odhadů, které nezahrnují širší dopady na společnost a přírodní systémy (str. 47–48 a příloha 7). Od 2025 do 2050 je 25 let, krát 2,3 % = 60 % HDP.

Evropský účetní dvůr – odhad nákladů – „Odborníci odhadují, že k docílení nulových čistých emisí do roku 2050 v EU-27 by byly v období 2021–2050 zapotřebí investice (tj. probíhající i dodatečné) v celkové hodnotě přibližně 1 bilion EUR ročně“ – strana 13. Za roky 2021 až 2050 to tedy bude 29*7% = 200 % HDP.

Vysoké náklady - GD vyžaduje obří náklady 7 % HDP, které zajistí snížení celosvětových emisí CO2 o 6 %.

EU vytváří 6 % celosvětových emisí CO2. Obří náklady sníží množství vypouštěného CO2 jen o těchto 6 %. Vliv tohoto snížení na na klima bude přitom neměřitelný, nebudeme schopni objektivně změřit, zda to k něčemu bylo. Občané jako plátci daní mají právo se ptát, zda jejich obtížně vydělané peníze neutrácí politici za nesmyslné vzdušné zámky.

Česká republika vydává o něco více než 7 % HDP na starobní důchody. Green deal bude tedy stát velmi mnoho peněz, přesto zastánci Green dealu o nákladech raději nemluví. Tak obří investice dosud vydávaly státy jen v období války.

Foto: Martin Zdráhal

Porovnání nákladů Green dealu s jinými výdaji

Obhájci Green dealu budou v roce 2050 tvrdit, že vedra sice nepřestala, ale kdybychom se nesnažili emise CO2 snižovat, byla by vedra ještě vyšší. A že jsme se prostě snažili málo a proto jdou vedra a sucho pořád.

EU už emise snížila o hodně - musí se zapojit i další státy, každé další snížení nás bude stát mnohem více než kolik by stálo snížení v jiných státech.

Pokud se chceme v něčem zlepšit, ze začátku postupujeme rychle, ale později každé další zlepšení vyžaduje mnohem více úsilí a peněz a získaný pokrok je malý. Například si dáme za cíl uběhnout jeden kilometr. Netrénovaný člověk to ani neuběhne v jednom kuse, musí si dát přestávku a v cíli je za 15 minut. Za pár dní už je v cíli za 10 minut. Po půl roce se dostane na 5 minut. Rekordman to stihne i za méně než 2,5 minuty, ale musí na to trénovat několik let.

Podobně EU snížila od roku 1990 emise CO2 o 40 %, zatímco celková úroveň emisí stoupla. EU je ve snižování emisí CO2 v pozici rekordmana, zatímco ostatní státy se snižováním sotva začaly.

Pro snížení emisí CO2 o další určité množství musíme investovat několikrát více peněz, než kolik by vydaly jiné státy na snížení stejného objemu. Pokud budeme platit více než jiné země, zchudneme. Proč si mají státy EU snižovat svoji životní úroveň? CO2 neuznává hranice, co my pracně a draze snížíme, Čína anebo Indie snadno překoná.

EU už pro snížení CO2 udělala hodně, teď je řada na dalších zemích. Každé další snížení bude pro nás mnohem nákladnější než předchozí.

Ekonom Singer analyzuje, že nedávno přijatý cíl snížit emise CO2 do roku 2040 na 10 % stavu z roku 1990 je odhadem asi pětkrát dražší než snížení emisí Číny a Indie na polovinu. Čína a Indie přitom vytváří asi 40 % světových emisí. EU plánuje investovat peníze mnohem méně efektivně.

Ekonom Singer - „Evropská unie chce do roku 2040 snížit emise CO2 o 90 % oproti roku 1990. Bude to stát 7-9 % světového HDP. Za stejné peníze by Čína a Indie snížily globální emise více než čtyřikrát účinněji.

Europarlament – „Na základě hlasování v Parlamentu bude EU muset do roku 2040 snížit emise skleníkových plynů o 90 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990.

EU už emise CO2 snížila hodně - její ekonomika je podle poměru HDP a CO2 „nejčistější“.

Státy EU vytváří jen asi 6 % světových emisí CO2. Pokud vezmeme podíl CO2 vůči celosvětovému HDP, tak u EU je tento podíl asi 0,37 %, Čína 1,88 %, průměr světa 1,25 %. Čím menší číslo, tím na jednu korunu HDP vypustíme méně CO2. Tedy EU vyrábí efektivně a „čistě“ s velmi malým podílem CO2. Snižování emisí CO2 znamená zdražování. My už jsme emise snížili hodně a vytváříme jich velmi málo.

Ekonom Singer - „graf Podíl na světových emisích CO2/podíl na světové ekonomice

Seriál o Green dealu

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz