Článek
Muskovy satelity jako Dysonova sféra: Science fiction, nebo realita budoucí energetiky?
Sluneční energie z vesmíru má vyřešit klimatickou krizi i nedostatek čistých zdrojů elektřiny
Elon Musk má novou odvážnou vizi: naplnit oběžnou dráhu Země satelity, které budou zachytávat sluneční energii přímo ve vesmíru a zároveň pomáhat regulovat globální teplotu planety. Koncept, který připomíná epizodu Star Treku, má potenciál produkovat energii srovnatelnou s desítkami jaderných elektráren. Musk o své vizi diskutoval na Twitteru krátce po tom, co představil plány na orbitální datacentra využívající budoucí Starlink satelity.
Podle Muskových představ by raketový systém Starship měl tyto satelity dopravovat na oběžnou dráhu, kde by dokázaly vytvořit výkon 100 gigawattů během několika let. Pro srovnání – běžná jaderná elektrárna generuje přibližně jeden gigawatt. Pokud by se projekt rozšířil o továrnu na Měsíci, mohla by produkce dosáhnout až 100 terawattů ročně.
Musk tvrdí, že „obrovská kolekce satelitů poháněných slunečním zářením by mohla poskytovat přesně odměřené množství stínu k udržení Země na ideální teplotě“. To by lidstvu mělo umožnit zabránit klimatickým změnám pomocí procesu zvaného modifikace slunečního záření. Podle Muska by stačily pouze „malé úpravy k zamezení globálního oteplování nebo ochlazování“.
Projekt navazuje na plány SpaceX vytvořit síť orbitálních datacenter s využitím satelitů Starlink V3, které jsou navrženy pro poskytování gigabitového internetu. Tyto satelity třetí generace budou disponovat vysokorychlostními laserovými spoji a váží až 2 000 kilogramů, což je téměř čtyřnásobek hmotnosti současných satelitů V2 Mini. Musk naznačil, že SpaceX by mohla tyto satelity ještě zvětšit a integrovat do nich výpočetní zdroje.
Koncept připomíná Dysonovu sféru – teoretickou megastrukturu, která by obklopila celou hvězdu a zachytávala veškerou její energii. Tento nápad pochází z vědeckofantastických děl, ale někteří vědci věří, že podobné projekty by mohly být jednoho dne realizovatelné formou Dysonova roje – soustav menších panelů obíhajících kolem Slunce. Dysonův roj by poskytl lidstvu kritický zdroj energie, který by neškodil životnímu prostředí a nevyčerpal by se po předvídatelnou dobu.
Umělá inteligence pomohla po 18 letech neplodnosti
Revoluční systém STAR dokázal najít životaschopné spermie tam, kde embryologové neuspěli
Po téměř dvou dekádách neúspěšných pokusů o početí se páru podařilo otěhotnět díky průlomu v oblasti asistované reprodukce pomocí umělé inteligence. Systém STAR (Sperm Tracking and Recovery) vyvinutý na Columbia University Fertility Center v New Yorku identifikoval životaschopné spermie u muže s diagnostikovanou azoospermií – stavem, který byl dříve považován za příčinu úplné neplodnosti. Azoospermie postihuje až 15% neplodných mužů.
Dr. Zev Williams, ředitel centra fertility, vysvětlil, že „vzorek spermatu může vypadat zcela normálně, ale když se podíváte pod mikroskop, objevíte jen moře buněčných zbytků bez viditelných spermií“. Doposud zahrnovaly možnosti léčby bolestivé chirurgické extrakce nebo použití dárcovských spermií. Williams a jeho tým adaptovali technologii původně používanou astrofyziky k detekci vzdálených planet a hvězd.
Během pěti let vyvinuli systém STAR využívající umělou inteligenci ke skenování vysoce výkonných snímků vzorků spermatu. Podle Williamsa byl systém testován na vzorcích, které embryologové předtím manuálně prozkoumali bez úspěchu – STAR v jednom takovém vzorku během hodiny lokalizoval 44 životaschopných spermií. „Používáme stejné technologie, které slouží k hledání života ve vesmíru, abychom pomohli vytvořit nový život přímo zde na Zemi,“ uvedl Williams.
V březnu 2025 se 38letá žena identifikovaná pouze jako Rosie stala první, která otěhotněla pomocí metody STAR. Její manžel s diagnostikovanou azoospermií poskytl vzorek spermatu, který STAR naskenoval a zachytil více než 8 milionů snímků za méně než hodinu. AI algoritmy identifikovaly tři životaschopné spermie, které byly roboticky extrahovány, aby nedošlo k poškození tradičními metodami jako centrifugace.
„Představte si hledání jediné jehly ukryté mezi tisícem kupek sena roztroušených po deseti fotbalových hřištích – a najdete ji za méně než dvě hodiny,“ popsal Williams preciznost systému. Spermie byly použity k oplodnění Rosiných vajíček během dvou hodin od odběru. Po úspěšném přenosu embrya je nyní v pátém měsíci těhotenství a dítě se očekává v prosinci 2025. Systém STAR je momentálně dostupný pouze na Columbia University Fertility Center, přičemž náklady na identifikaci, izolaci a zmrazení spermií činí necelých 3 000 dolarů.
Chytré hodinky odhalí nemoci srdeční struktury
AI algoritmus dokáže detekovat vážné srdeční problémy pomocí EKG z běžných nositelných zařízení
Umělá inteligence spárovaná s jednovodičovými senzory EKG na chytrých hodinkách dokáže přesně diagnostikovat strukturální srdeční onemocnění, jako je oslabená pumpovací schopnost, poškozené chlopně nebo zesílený srdeční sval. Jde o první prospektivní studii, která ukazuje schopnost AI algoritmu detekovat více strukturálních srdečních onemocnění na základě měření ze senzorů na zadní straně a digitální korunce chytrých hodinek. Výzkum bude prezentován na Americké kardiologické konferenci v listopadu 2025 v New Orleans.
„Miliony lidí nosí chytré hodinky a v současnosti se používají hlavně k detekci problémů se srdečním rytmem, jako je fibrilace síní,“ řekl autor studie Dr. Arya Aminorroaya z Yale New Haven Hospital. Strukturální srdeční onemocnění jsou naproti tomu obvykle zjišťována pomocí echokardiogramu – pokročilého ultrazvukového zobrazení srdce, které vyžaduje speciální vybavení a není široce dostupné pro rutinní screening. V této studii výzkumníci zkoumali, zda by stejné chytré hodinky mohly pomoci odhalit tato skrytá strukturální srdeční onemocnění dříve, než se vyvinou v závažné komplikace.
Výzkumníci vyvinuli AI algoritmus s využitím více než 266 000 dvanáctivodičových EKG záznamů od více než 110 000 dospělých. Na základě této databáze vytvořili algoritmus pro identifikaci strukturálního srdečního onemocnění z jednovodičového EKG, které lze získat pomocí senzorů chytrých hodinek. Model byl následně prospektivně testován na 600 účastnících, kteří podstoupili 30sekundová jednovodičová EKG pomocí chytrých hodinek.
Analýza prokázala působivé výsledky: při použití jednovodičových EKG získaných z nemocničního zařízení byl AI model velmi efektivní v rozlišování lidí se strukturálním srdečním onemocněním a bez něj, dosahujíc 92% úspěšnosti na standardní výkonnostní škále. Mezi 600 účastníky s jednovodičovými EKG získanými z chytrých hodinek si AI model udržel vysoký výkon na úrovni 88% pro detekci strukturálního srdečního onemocnění. Algoritmus přesně identifikoval většinu lidí s onemocněním srdce (86% citlivost) a byl vysoce přesný při vyloučení srdečního onemocnění (99% negativní prediktivní hodnota).
„Samo o sobě je jednovodičové EKG omezené; nemůže nahradit dvanáctivodičový EKG test dostupný ve zdravotnických zařízeních,“ uvedl Rohan Khera, senior autor studie a ředitel CarDS Lab na Yale. „Ale s umělou inteligencí se stává dostatečně výkonným pro screening důležitých srdečních stavů,“ dodal Khera. To by mohlo umožnit časný screening strukturálního srdečního onemocnění ve velkém měřítku pomocí zařízení, která mnoho lidí již vlastní. Dr. Aminorroaya plánuje vyhodnotit AI nástroj v širších prostředích a prozkoumat, jak by mohl být integrován do komunitních programů screeningu srdečních onemocnění.
