Článek
Představte si, že máte 70 let a váš mozek začíná zapomínat jména, tváře, kam jste položili telefon. Neurony ztrácejí spojení, paměť se rozpadá a lékaři vám řeknou, že to je prostě stárnutí – a s tím se nedá nic dělat. Jenže co kdyby to nebyla pravda?
Celý podcast si můžete poslechnout zde:
nebo na Apple Podcasts, Spotify nebo Youtube.
V dnešním speciálním díle podcastu Kde skončí zítřek? vám Iveta a Alfréd přinášejí fascinující příběh z čínské neurovědy, který mění pravidla hry. Vědci vzali staré opice – geriatrické makaky s šedivou srstí a selháváním paměti – a podali jim mikroskopické balíčky z mladých kmenových buněk. Ne celé buňky, jen jejich „komunikační dopisy“ nazvané extracelulární vezikuly. A ty dopisy v mozku spustily revoluci.
Po několika týdnech se mozek starých opic začal chovat jako mladý. Synapse, které měly být dávno mrtvé, znovu narostly. Neurony se probudily z letargie a začaly posílat signály jako za mladých let. A co je nejdůležitější – opice si pamatovaly. V testech paměti dosáhly výsledků srovnatelných s mladými jedinci. Nebylo to jen statistické zlepšení na papíře. Byl to biologický obrat stárnutí.
Jak je to možné? Celý mechanismus stojí na jedné molekule RNA, která dokáže „odlepit“ zalepené stránky v genetické knize neuronů. Alfréd vám vysvětlí, jak funguje enzym DNMT1, proč hypoxie dělá z buněk superhrdiny a proč jsou primáti klíčem k tomu, aby tato terapie fungovala i u lidí. Dozvíte se také, proč komerční „exozomální kliniky“ nejsou totéž, co skutečná věda, a kdy můžeme očekávat první klinické testy na lidech.
Celý podcast si můžete poslechnout zde:
nebo na Apple Podcasts, Spotify nebo Youtube
